Vývojová dysfázie: Vrozená porucha řeči a komunikace, která se sama nespraví

Vývojová dysfázie je specificky narušený vývoj řeči projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se správně verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. „Důležité je, že intelekt dítěte je mírně i více nadprůměrný. Dysfázie vzniká jako následek poruchy centrálního zpracování řečového signálu. Postižení je tím lokalizováno do centrální sluchové oblasti řečových center,“ popisuje Ilona Kejklíčková, jednatelka kliniky LOGO a soudní znalec ve zdravotnictví - klinické logopedii.

V případě dysfázie jde o vrozenou vadu, přičemž stav dítěte se vyvíjí, nejde o konečnou nebo zhoršující se záležitost. Pokud se s dítětem pravidelně pracuje a nenastanou další komplikace, v podobě například dyslexie (porucha čtení), dyspraxie (snížené pohybové schopnosti) nebo dysortografie (potíže v písemném projevu), dochází zpravidla ke zlepšením.

„Problémy mohou nastávat s porozuměním, jiné děti naopak rozumí všemu, ale řeč ke komunikaci nepoužívají. Některé se snaží, jiné se vzdají, další se extrémně vztekají, protože se neumí vyjádřit, jiné mají ‚svou řeč‘ a běžné pojmy ne a ne se naučit. Častá je kombinace obtíží,“ přibližuje speciální pedagožka Marina Šimanová ze speciálně pedagogické a rodinné poradny Pohodová rodina.

Mnoho dětí vypadá, jako by „neslyšely“, řeč je pro ně složitá, tak ji ani příliš nevnímají. „U některých je také nápadná hra, spousta z nich si nehraje vůbec, jen lítají, lezou po nábytku nebo neuvěřitelnou rychlostí tahají množství věcí ze zásuvek a pak je odmítají uklízet. Jiné si naopak hrají pěkně, ale do hry jim nesmíte vstoupit. To vše ovlivňuje mozek, tedy vnímání i soustředění, naše nástroje ke komunikaci i rozvoji řeči. Navíc spousta dětí vlastně ani moc komunikovat nemusí, protože rodina rychle přijde na to, jak naplnit jejich potřeby, aby nebyly frustrované, a komunikace směrem k řeči vlastně není potřeba. Spousta maminek nám říká, že dětem rozumí a ostatním to stačí ‚přeložit‘. Vliv mají samozřejmě i genetické dispozice a přednastavení mozku pro učení,“ vysvětluje Marina Šimanová.

„Vývojová dysfázie se projevuje širokou škálou příznaků, včetně výrazně nerovnoměrného vývoje celé osobnosti. Někdy dítě nemluví ve větách, jindy neužívá zvratná zájmena, což bývá u této diagnózy typické,“ uvádí Ilona Kejklíčková. Takové dítě má rádo známé prostředí, své hračky, své kamarády, nemá rádo změny v životě. Dysfatický vývoj ovlivňuje i osobnost dítěte, jeho citovou, motivační a zájmovou sféru, postavení v rodině, širší psychosociální začlenění i budoucí profesní orientaci.

„Obvykle je tato vývojová vada znatelná od čtyř let dítěte, kdy začíná mít jeho řeč výrazně dysgramatický ráz, neskloňuje správně, netvoří správně věty,“ říká Ilona Kejklíčková. Zvlášť důležitá je včasná a přesná diagnóza a odlišení dysfázie od jiných vývojových poruch. Včasným podchycením a rehabilitací je možné důsledky a jejich dopad na rozvoj dětí i jejich pozdější školní úspěšnost zmírnit. Je možná záměna s autismem či mentální retardací, ale dysfázie není poruchou intelektu, není příznakem snížených mentálních schopností.

„U některých dětí dochází vlivem správné logopedické péče k tak velkému zlepšení, že vada již není pro běžného pozorovatele patrná, i když některé projevy stále přetrvávají, děti jsou například nejisté, přecitlivělé nebo mají stále potíže s výslovností,“ zdůrazňuje Ilona Kejklíčková.

„Při terapii dětí s vývojovou dysfázií máme dobré výsledky, jelikož pracujeme s dětmi komplexně. V týmu pracuje klinický logoped, klinický psycholog, speciální pedagog, ale využíváme i lékařské pomoci v diagnostice i terapii, a to dětského neurologa, foniatra a rehabilitačního lékaře. Při této komplexní podpoře dítě dostává mnoho podnětů a podpory, takže se výsledky dostavují v poměrně krátké době,“ uvádí Ilona Kejklíčková. Řešení spočívá v systematické práci s dítětem, v ordinaci logopeda i doma. Při léčbě je třeba zaměřit se na:

„Diagnostika vývojové dysfázie patří zejména do rukou klinických psychologů a logopedů, při rozvoji a nápravě se nám velmi osvědčila vzájemná spolupráce. Poradenský speciální pedagog  může vést rodinu od nejútlejšího věku, aby se dítko včas rozvíjelo a naučilo se spolupracovat, než se dostane do logopedické péče. Dále speciální pedagogové dotrénovávají s dětmi v předškolním a školním věku deficity dílčích mozkových funkcí, které s touto diagnózou souvisí, a děti pak mnohem rychleji vše dohánějí,“ říká Marina Šimanová.

Důležité je podle ní rodiče navést, jak s dětmi pracovat, aby se rozvoj zdárně nastartoval. „Tato diagnóza přináší rodině značnou zátěž, nic nejde snadno, samo od sebe, musí se léta pracovat a jednotlivé funkce promyšleně trénovat a nevzdávat se, ani když to jde pomalu a máme pocit, že výsledek stále není vidět. Nám se velmi osvědčují percepčně motorická nápravná cvičení (samozřejmě s kombinací logopedie), která jsou na neurovývojovém principu a trvají denně jen 10 minut. Oslabenou funkci během pár měsíců natrénujeme a jdeme na další. Postupně skládáme puzzle neboli vytváříme dobré synapse v mozku a mnohem dříve se vyloupne celkem funkční obrázek, který dítě využívá ke komunikaci i k učení ve škole,“ přibližuje Marina Šimanová.

Vady řeči se nevyhýbají ani slavným celebritám, prezidentům a akčním hrdinům