Článek
Jednoduchý CRP test, který má dneska k dispozici většina praktických lékařů, má mimo jiné zajistit, že nebudete zbytečně užívat antibiotika. Opravdu ale platí rovnice „vysoké CRP rovná se nutnost předepsat tyto léky“? Zdaleka ne vždy.
Co dělat, když vyjde vysoké CRP
Vysoké CRP totiž neznamená, že se automaticky musí nasadit léčba antibiotiky. Rozhodnutí o jejich nasazení by vždy mělo být podloženo více faktory. Stanovení CRP je pro lékaře jen jedním „střípkem do mozaiky“ a laici by neměli na antibiotikách trvat.
Záleží na mnoha faktorech, u některých zdravotních potíží i na tom, v jaké fázi nemoci se test dělá. Například u některých stavů je hladina na počátku onemocnění zvýšená a potom rychle klesá, typicky třeba při akutních virových zánětech zažívacího traktu. V takové chvíli nasazení antibiotik není na místě.
Jaké jsou hodnoty CRP
- hodnota CRP do 5 mg/l se považuje za normální stav
- hodnota CRP 6–30 mg/l znamená virové onemocnění a je vhodné test za jeden až dva dny opakovat a zkontrolovat, zda hodnoty CRP nestoupají
- hodnota CRP nad 30 mg/l je pravděpodobně projevem bakteriální infekce
- hodnoty CRP okolo 300 mg/l a více znamenají již velmi závažný bakteriální zánět v těle, který může vyžadovat další podrobná vyšetření a intenzivní léčbu
Naopak u bakteriálních onemocnění, které se vyvinou například z běžného nachlazení čili virové infekce, je vyšší CRP až v druhé vlně příznaků. Ta nastupuje obvykle několik dní až týden od prvních potíží, stav se nejprve lepší, až po čase se rozvinou například horečky, kašel nebo třeba příznaky zánětu středního ucha. V takové chvíli už mohou být antibiotika vhodná. Ale ani tady to neplatí stoprocentně.
Domácí CRP test si zvládne udělat každýFoto: luchschenF, Shutterstock.com
Co všechno může zvýšené CRP značit?
Zvýšené CRP neznamená vždy, že je třeba antibiotika, zánět může být i například autoimunitního původu. To se stává například u akutního vzplanutí revmatoidní artritidy nebo nespecifických střevních zánětů – Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy.
Zvýšené hodnoty vídáme i například po porodu, úrazu, při infarktu myokardu nebo po operacích.
Příčinou výrazně zvýšené hladiny CRP může být i chřipka, která je virového původu, dále také infekce RS viry.
Velmi vysokými hladinami (kolem 100 mg/l) může být provázeno nejen akutní vzplanutí autoimunitních onemocnění, ale například také některých nádorových onemocnění. V těchto případech platí, že je třeba vyšetřit více parametrů, a to jak laboratorních, tak klinických, a pátrat cíleně po původu onemocnění.
Podání antibiotik může naopak onemocnění zamaskovat a vést tak k „nedovyšetření“ opravdové příčiny. Dalším velkým problémem je skutečnost, že při nevhodném užívání antibiotik podporujeme rozvoj rezistentních kmenů bakterií, proti kterým potom antibiotika nebudou účinná.
Co testuje CRP a jak číst jeho hodnoty
- K jednoduchému vyšetření, které hradí pojišťovna, potřebuje lékař speciální přístroj. Z kapky krve z prstu zjistí do několika minut hladinu takzvaného C-reaktivního proteinu. CRP je ale možné vyšetřit i laboratorně (z odběru krve), výsledek je potom ale dostupný později.
- C-reaktivní protein rozpoznává jak cizí patogeny, tak i vlastní poškozené buňky a označuje je jako nežádoucí. Hladina této látky produkované játry se zvyšuje již za 4-6 hodin po vzniku zánětu v těle.
- I když se zdá, že CRP je zázračné vyšetření, které pomáhá výrazně snižovat spotřebu antibiotik, není vždy stoprocentní a je třeba si všímat i dalších faktorů.
Potřebujete někdy antibiotika, i když CRP není zvýšené?
Nic není černobílé, a tak jsou i situace, kdy antibiotika člověk potřebuje, i když CRP nic nenaznačuje. Některé bakteriální záněty totiž probíhají pouze místně. Jde například o počátky zánětu patrových mandlí (angínu) nebo boreliózu. V obou případech nemusí vůbec vést ke zvýšení hladiny CRP, ale přesto je léčíme antibiotiky.
Odborná spolupráce: praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková
