Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výplach žaludku je ambulantní lékařský zákrok, jehož cílem je odstranit nežádoucí, nebezpečné a toxické látky z trávicího traktu dříve, než se v těle vstřebají a dostanou do krevního oběhu.
Provádí se především při otravách (například houbami nebo alkoholem), náhodném či úmyslném předávkování léky (zejména těmi, které mají vážné vedlejší účinky nebo mohou být toxické) nebo po požití chemikálií či jiných rizikových látek, které mohou poškodit sliznici trávicího ústrojí. Pokud je zákrok proveden včas, může významně snížit zdravotní dopady na organismus a zabránit závažným komplikacím, v některých případech dokonce zachránit život pacienta.
Jak probíhá výplach žaludku
O tomto zákroku koluje celá řada děsuplných historek a ti, kteří jej podstoupili jako děti, na vyšetření mnohdy nezapomenou ani v dospělosti. Jak tedy vše probíhá? „Pacientovi se ústy zavede do žaludku silná sonda, pomocí které se celý obsah žaludku odsaje. Žaludek se pak ještě opakovaně vypláchne solným fyziologických roztokem, dokud není odsátá tekutina zcela čistá. Nakonec se obvykle podává živočišné uhlí, které působí jako adsorbent toxických látek. Celý proces může vzhledem k opakovaným výplachům a odsávání trvat i několik desítek minut,“ popisuje lékař Roman Košek, internista z kliniky Health+.
Výplach žaludku se provádí při otravách, například houbami, náhodném či úmyslném požití léků či jiných toxických látek.Foto: Zetar Infinity, Shutterstock.com
Kolik je času na výplach žaludku?
Aby byl tento zákrok skutečně efektivní, musí být proveden co nejdříve od požití toxické látky, obvykle se udává kolem jedné až dvou hodin. „Obecně platí, že čím dříve se výplach provede, tím samozřejmě lépe. Včas provedený výplach žaludku je účinný u většiny pevných látek, například lékových tablet. Výplach žaludku neprovádíme po požití korozivních látek (kyseliny, zásady), kdy hrozí riziko perforace chemicky poškozené sliznice jícnu a žaludku,“ vysvětluje lékař Roman Košek.
Výplach žaludku lze bezpečně provést pouze u nemocných s neporušenými reflexy nebo u zaintubovaných nemocných v případech hlubších poruch vědomí. „Pacienta s částečnou poruchou vědomí polohujeme k výplachu na levý bok s hlavou položenou níže, abychom eliminovali riziko zatečení tekutiny do dýchacích cest. Po provedení výplachu v některých případech zavádíme nosem ještě tenčí nasogastrickou sondu, kterou využíváme k odsávání žaludečního obsahu a pro případné opakované podávání živočišného uhlí,“ uvádí Roman Košek.
Rizika a komplikace výplachu žaludku
Zákrok musí provádět zkušený lékař za pomoci k tomu určených zdravotnických prostředků a nástrojů, aby byla minimalizována případná zdravotní rizika, zejména v podobě poranění sliznice žaludku nebo jícnu, k čemuž může dojít například v případě, když je výplach prováděn s příliš velkým tlakem nebo nevhodnou technikou.
„Komplikace mohou nastat zejména při nespolupráci pacienta nebo při poruchách vědomí. Hrozí riziko vdechnutí nebo zatečení tekutiny do dýchacích cest, riziko poškození sliznice jícnu a žaludku, vyvolání arytmií nebo křečí,“ říká lékař Roman Košek. Pokud dojde ke vdechnutí obsahu žaludku do plic, může to vést k infekci nebo dokonce zápalu plic.
