Cévkování. Obávaný zákrok je rychlý a obvykle nebolí. Není však úplně bez rizika

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cévkování neboli katetrizace je obvykle nekomplikovaný lékařský zákrok, který se používá k dočasnému nebo i trvalému odvedení moči z močového měchýře.

„Jde o zavedení cévky (katetru) přes močovou trubici do močového měchýře z důvodů jak terapeutických, při nemožnosti pacienta se vymočit (tzv. retence moči), tak diagnostických, jako například při odběru moči přímo z močového měchýře,“ popisuje lékař Michael Janský z kliniky Uromedica Praha.

Tento zákrok je nezbytné provést v případech, kdy člověk není schopen močit přirozenou cestou, což je třeba v důsledku poranění, operace nebo při jiných zdravotních komplikacích, například poruchách močového měchýře, zvětšení prostaty nebo chronickém zúžení močové trubice. Proces cévkování se provádí různými metodami, v závislosti na důvodu, proč se zákrok provádí, zdravotním stavu a potřebách pacienta a také na typu cévky.

V závislosti na účelu a zdravotním stavu pacienta může být cévkování dočasné (kdy je cévka zavedena na krátkou dobu, typicky za účelem potřeby laboratorního rozboru moči či během operace), nebo trvalé, které je spojeno zpravidla s chronickými problémy, znemožňujícími, aby člověk močil sám. Ve všech případech je zákrok klíčový pro udržení zdraví a předcházení infekcím a jiným komplikacím a měl by jej provádět odborník, který má s tímto postupem zkušenosti (lékař nebo kvalifikovaná zdravotní sestra).

„Běžný permanentní katetr je možno ponechat zavedený 4 až 6 týdnů, v případě, že pacient není schopen močit sám, může být ponechán dále jako trvalé řešení, pak je třeba jej pravidelně vyměňovat,“ vysvětluje lékař Michael Janský.

„Výkon by neměl být bolestivý, ovšem samozřejmě není příjemný. Vlastní zavedení cévky je většinou otázkou několika vteřin. Na ošetření není potřeba žádná speciální příprava, jde obvykle o rychlý zákrok,“ říká urolog Michael Janský. Je samozřejmě potřeba dodržet přísná pravidla hygieny jak ze strany pacienta, tak lékaře, aby bylo minimalizováno riziko komplikací.

Odstranění cévky je zpravidla nekomplikované a rychlé, v případě permanentního katetru (opatřeného balonkem) je třeba nejdříve balonek vypustit, poté je teprve možné cévku volně z močového měchýře vytáhnout.

>>>Diagnóza stydlivý měchýř aneb Když nemůžete „na malou“

Zákrok se provádí vleže, katetr se opatrně zavede do močové trubice a následně je veden až do močového měchýře (u mužů je cévkování složitější, protože jejich močová trubice je delší a zakřivena). V některých případech, pokud je zákrok pro pacienta bolestivý, je možné využít lokální anestetikum.

Po zavedení je třeba zajistit stabilitu katetru, jak již bylo zmíněno, některé typy cévek mají na konci balonek, který se napustí tekutinou, aby katetr zůstal na svém místě. Jednorázové katetry nevyžadují trvalé zajištění. Poté, co je katetr správně umístěn, začne moč z močového měchýře odtékat do sběrného vaku, který lékař připojí k cévce. Na závěr je třeba zkontrolovat, zda katetr funguje a nedochází ke zpětnému toku moči.

„Alternativou k drenáži močového měchýře cévkou přes močovou trubici je zavedení speciálního katetru přes břišní stěnu (epicystostomie),“ doplňuje urolog Michael Janský. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém je cévka do močového měchýře zavedena přes kůži, malým otvorem v břišní stěně. K tomuto řešení lékaři přistupují, kdy nelze cévku zavést močovou trubicí, například kvůli jejímu zúžení či obstrukci (zablokování) či u pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko.

Ačkoli je cévkování zpravidla bezpečným a nenáročným lékařským úkonem, mohou se někdy objevit komplikace, nejčastěji v podobě infekcí močových cest (Zánět močového měchýře? Bolestivá zkušenost, kterou nechcete opakovat!), drobného poranění močové trubice (pokud je katetr zaváděn neopatrně) nebo, zejména při dlouhodobém cévkování, může dojít k zánětu sliznic močového ústrojí. Proto je při trvalém cévkování důležitá pečlivá údržba cévky, její pravidelná výměna a důsledná hygiena.

>>>Laparoskopie: šetrná metoda operace s kratší rekonvalescencí a bez velkých jizev

Při plánovaných operacích, kam patří také císařský řez (porod sekcí), je cévkování zcela běžným postupem a je součástí předoperační přípravy pacienta. Během chirurgického výkonu, zejména pokud se týká oblasti břicha, pánve nebo močového ústrojí, musí mít lékaři kontrolu nad močovým měchýřem – pokud by byl plný, může komplikovat přístup do dutiny břišní a ovlivnit průběh operace. Po operačních výkonech, kdy není pacient schopen po určitou dobu močit spontánně, zůstává cévka zavedena tak dlouho, jak je potřeba (několik hodin nebo i dní).

Nemoci srdce, cukrovka i nádor aneb Co vám prozradí barva vaší moči