Zvyšují vonné svíčky a tyčinky riziko rakoviny plic? Záleží na dávce a větrání

Platí, že spalování jakéhokoliv organického materiálu – ať už to jsou listy tabáku, uhlí, vonné tyčinky či svíčky vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Ty mají spojitost s rizikem rozvoje některých nádorových onemocnění.

Odborné studie, které byly doposud provedeny, potvrzují, že i když vonné svíčky produkují různé výpary a částice, jejichž vdechování ve vysokých dávkách může být nebezpečné, při běžném používání je dávka nebezpečných látek hluboko pod hranicí škodlivosti.

Nelze tedy zjednodušeně říct, že pouhá přítomnost PAH ve vzduchu znamená, že má člověk v místnosti zvýšené riziko rakoviny. U škodlivin ve vzduchu totiž platí, že jed dělá dávka, a ta v případě běžného používání není velká. „Co se týče různých vonných tyčinek – každému, kdo byl někdy v buddhistickém chrámu, kde těchto věcí hoří naráz stovky, je jasné, že zdravá záležitost to nebude. Tam je skutečně míra zamoření kouřem extrémně vysoká a dlouhodobý pobyt v takovém prostředí by byl asi hodnocen jako pasivní kouření na úrovni sezení v zakouřené hospodě,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel.

Dodává, že záleží na tom, jak se kouř v interiéru kumuluje, jak často se větrá a jak dlouho se v něm člověk pohybuje. Při pálení vonných substancí je tedy důležité vždy myslet na dobré větrání.

Také docent Milan Sova, předseda Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním, uklidňuje: „Co se týká vonných svíček a jejich efektu na zdraví plic, nemáme k dispozici přesvědčivé důkazy, že by jejich použití mělo lidskému zdraví škodit.“

Podle Sovy je ale samozřejmě nutné být opatrný v případě pacientů s chronickými onemocněními plic a průdušek, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc. Tito pacienti mohou být citlivější na přítomnost vonných silic ve vzduchu. Pro ně bude vhodnější používat spíše přírodní produkty, například z včelího vosku.

V jedné velké a z odborného hlediska respektované studii publikované v roce 2014 například vědci postupně pálili vonnou parafínovou svíčku v místnostech různých velikostí – od ekvivalentu malé koupelny až po velký obývací pokoj.

Zjistili, že i když pálením svíčky vznikly některé potenciálně rakovinotvorné chemikálie, jako je benzen a formaldehyd. I tak ale nejvyšší naměřené úrovně byly po čtyřech hodinách nepřetržitého spalování na méně než polovině doporučených limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací.

Také nejvyšší úrovně koncentrací spadaly do rozmezí toho, co je považováno za běžné množství chemikálií v interiéru. Jinými slovy: množství produkovaných částic způsobujících vůni či zápach se obecně pohybuje v koncentraci odpovídající zředění čajové lžičky chemikálie v olympijském plaveckém bazénu. Každopádně je ale třeba místnosti pravidelně větrat.

Největším nebezpečím pro plíce stále zůstávají cigarety. Nicméně jak vysvětluje MUDr. Libor Havel, lékař pneumoonkologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a garant vzdělávací platformy Plice.online, v současnosti je těžké najít člověka, který by neměl žádný rizikový faktor pro rozvoj plicních onemocnění. Kromě kouření, včetně toho pasivního, a znečištění ovzduší smogem, se jedná také o těžko ovlivnitelný výskyt radonu – tedy radioaktivního plynu vznikajícího v půdním podloží. „Paradoxně je tento jev dosti vysoký v jižních Čechách, přestože je považujeme za vzor čisté krajiny,“ vysvětluje lékař.

Děti a mladí lidí nahrazují cigarety zahřívaným tabákem