Článek
Železo je stopovým prvkem, bez kterého bychom nemohli být. Je součástí hemoglobinu, tedy červeného krevního barviva a podílí se na okysličování těla.
Na co je dobré železo?
Bez železa by se neobešlo mnoho procesů, které jsou nutné pro správné fungování lidského organismu. Hlavně je součástí krevního barviva hemoglobinu, jež je nezbytné pro přenos kyslíku z plic do orgánů a tkání, stejně jako myoglobinu, který se stará a distribuci kyslíku ve svalech.
Železo je potřeba také při procesu krvetvorby a při dělení buněk, tedy při růstu a vývoji.
V čem je železo?
Přirozeným zdrojem hemového železa, které je pro tělo lépe vstřebatelné, je tmavé maso, vnitřnosti jako ledvinky a játra, ale i maso ryb.
Další zdroje jsou rostlinné, které obsahují non-hem železo, jež je obtížněji vstřebatelné. Jde o luštěniny – hlavně fazole a čočku. Tělu ho dodáte také konzumací ořechů, hlavně mandlí, sušených švestek, meruněk, brokolice a špenátu. Zdrojem jsou rovněž obiloviny a například celozrnný chléb.
Zdroje železa
maso | mg železa ve 100 g syrového masa | zelenina | mg železa ve 100 g syrovém pokrmu |
hovězí játra | 6,0-9,0 | pažitka | 5,5-8,5 |
kuřecí játra | 6,0-8,0 | hrách | 5,0-5,6 |
hovězí maso | 3,0-4,0 | špenát | 3,3-3,7 |
jehněčí maso | 1,9-2,0 | pórek | 3,0 |
vepřové maso | 1,5-1,8 | mrkev | 1,0-2,0 |
králičí maso | 1,6 | brokolice | 1,3 |
tuňák, treska | 1,05-1,2 | ||
kuřecí maso | 0,78-1,5 | ||
losos | 0,34 | ||
ostatní | mg železa ve 100 g syrovém pokrmu | ||
řasy | 53 | čočka | 7,0-10,0 |
jáhly | 17,4 | vaječný žloutek | 7,0 |
lněné semínko | 17,0 | pistácie | 6,7-7,3 |
dýňová semínka | 15,0 | sója | 6,8-8,0 |
sezamová semínka | 10,0 | fazole | 6,0-6,3 |
mák | 8,7 | kešu | 5,0-6,7 |
brambory | 8,0-12,0 | mandle | 4,1 |
kakao | 8,0 |
Vstřebávání železa z těchto potravin zásadně ovlivňuje i celkové složení stravy. Železo je samo o sobě velmi špatně vstřebatelné a celkově se ho vstřebá do 10 % z přijatého množství.
Pro tělo je lépe využitelné železo, které je z masa. Z rostlinné stravy ho vstřebáváme obtížněji, tam je vhodné podpořit jeho vstřebávání například současnou konzumací vitaminu C, kyseliny jablečné nebo vinné. Pomáhá také současná konzumace masa nebo kvašených potravin.
Pozor ale na to, že některé látky naopak vstřebávání železa brzdí. Jsou to například polyfenoly z kávy nebo čaje či vaječné bílkoviny.
Kdy jíst železo?
Železo je zapotřebí tělu dodávat pravidelně každý den, protože jeho ztráty jsou denně u mužů asi 1 mg, u žen až 2 mg kvůli menstruačnímu krvácení.
Doporučená denní dávka pro dospělé je v průměru 14 mg denně, přičemž můžete najít i údaj o 10 mg pro muže a 15 mg pro ženy. Během menstruace to může být dvojnásobek, dvojnásobnou porci mohou přijímat i dárci krve a aktivní sportovci, v seniorním věku 71 a více let už postačí 8 mg.
Tyto hodnoty by se měly navýšit před očekávanou operací s větší krevní ztrátou a podobně.
Příznaky nedostatku železa
Nedostatek železa v těle může mít hned několik příčin. Hlavní je ztráta krve, ať při úraze, operaci, porodu, nebo menstruaci. Další je dlouhodobě nedostatečný příjem potravin, které železo obsahují.
Třetí příčinou bývá poškození střeva, jež vstřebávání železa brání – může být důsledkem celiakie, Crohnovy choroby nebo i operace střev.
Nedostatek železa se pozná hlavně podle anémie, tedy chudokrevnosti a snížení koncentrace hemoglobinu v krvi. Tu provází slabost, únava, dušnost i při menším pohybu, častější pocit závratě, bušení srdce, poruchy soustředění, ale i nechutenství, hubnutí a viditelná bledost kůže i sliznic. Prozradí ji i častější afty, popraskané koutky a křehké nehty.
Právě proto, že velkým zdrojem železa je maso, mohou mít s jeho nedostatkem problém vegetariáni. Proto by si měli jeho hladinu hlídat. Dlouhodobý deficit železa vede k nedostatku červených krvinek nebo jejich zmenšení a tím pádem k chudokrevnosti neboli sideropenické anémii.
Jak dodat železo do těla
Kromě zmíněných druhů potravin můžete pořídit i doplňky stravy, které železo obsahují. Můžete si vybrat tablety (i ty s pozvolným uvolňováním), kapsle, ale i přípravky tekuté. Stejně jako potraviny mohou obsahovat hemové nebo nehemové železo a podle toho se liší jejich vstřebatelnost a také to, jak se užívají – zda nalačno, nebo bez ohledu na konzumaci ostatních potravin.
Vždy si tedy prostudujte příbalový leták. Počítejte ale s tím, že budete muset tyto přípravky užívat delší dobu, aby se hladina železa vyrovnala. Velmi často je v přípravcích železo doplněno vitaminem C, ale i vitaminy B6 a B12, které podporují jeho vstřebávání a využití v těle.
Než se rozhodnete některý z doplňků stravy začít užívat, měli byste se poradit se svým ošetřujícím lékařem a hlavně si nechat udělat testy na hladinu železa v krvi. Způsob léčby pak lékař zvolí podle zjištěné anamnézy. Zásadní je železo užívat nalačno – půl až hodinu před nebo dvě hodiny po jídle.
Protože léčba bývá dlouhodobá, měl by lékař zhruba po třech měsících udělat kontrolní testy a posoudit, jak se stav železa upravil či nikoli. Anémie se většinou vylepšuje asi po osmi týdnech užívání železa, ale terapie by měla pokračovat ještě asi tři měsíce po upravení stavu do normálu.
Anémie může mít ale i jiné příčiny – například nedostatek vitaminu B12 či kyseliny listové, někdy je zapotřebí specializované péče na hematologii a v některých případech se vše může řešit jen transplantací kostní dřeně.
Předávkování železem
K předávkování většinou nedochází kvůli vyšší konzumaci potravin bohatých na železo, spíš nepřiměřeným dávkováním doplňků. Proto je vždy lepší si doplňky pořizovat až ve chvíli, kdy máte nedostatek železa diagnostikován lékařem, a poradit se s ním o dávkování.
Dlouhodobě vyšší hladina železa zvyšuje riziko onemocnění srdce a poškození jeho buněk, ale třeba také rakoviny tlustého střeva stejně jako poškození jater. Ve výsledku může způsobit i smrt.
Prvním příznakem předávkování může být krvavý průjem nebo zvracení.
Železo
Doporučená denní dávka: Podle doporučení odborníků by denní dávka železa měla být v průměru 14 mg, přičemž můžete najít i údaj 10 mg pro muže a 15 mg pro ženy.
Zdroje: Hemové železo obsahují maso a vnitřnosti, nehemové železo pak rostlinné zdroje (luštěniny, ořechy, mandle, sušené švestky, meruňky, brokolice, špenát, obiloviny).
Jak se projevuje nedostatek: Chudokrevností a snížením hemoglobinu v krvi, únavou, dušností a slabostí. Může způsobit závratě, bušení srdce, nechutenství a hubnutí, také bledost kůže a sliznic.
Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička, odbornice na výživu, spolupracovnice AquaLife Institutu, www.biochemicka.cz