Vápník posiluje kosti, ale může ovlivnit rytmus srdce. Škodí jeho nedostatek i nadbytek

V souvislosti s vápníkem vás asi napadnou jako první silné kosti a zuby. Je to správně, protože skoro devadesát devět procent ho najdete právě v nich. Ale rozhodně to není všechno, na co ho tělo využívá a nutně potřebuje.

Vápník čili calcium je minerál, který si tělo neumí vyrobit, takže spoléhá na dodávky prostřednictvím stravy. Potřebuje ho dost, neboť v těle ho každý má kolem 1,5 % hmotnosti.

Bez vápníku se neobejdou zdravé zuby a kosti, ale i řada dalších nezbytných funkcí. Jde například o nervové přenosy, produkci hormonů, činnost srdce, srážlivost krve nebo správnou činnost svalů, dále pomáhá při trávení a výživě buněk.

Zajímavé je, že pokud vápník v těle chybí, začne se uvolňovat právě z kostí, které pak slábnou a řídnou a jsou náchylné ke zlomení. Proč řídnutí kostí neboli osteoporóza ohrožuje hodně ženy v menopauze?

Aby bylo vápníku v těle dostatek, měli byste ho denně přijmout kolem 1000 mg, tedy 1 gram. Odborníci mají za to, že reálná spotřeba je tak na polovině této hodnoty.

Doporučená denní dávka se mění s věkem – děti do pěti let věku by měly denně přijmout kolem 800 mg, do deseti let pak 800–1200 mg a  dospívající v době největšího růstu 1200–1500 mg denně. Stejné hodnoty jako dospívající jsou doporučeny i pro těhotné a kojící matky.

Zvýšenou potřebu vápníku tedy mají dospívající, dále aktivní sportovci, těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy, ženy v menopauze a po ní a ti, kterým lékař zjistil úbytek kostní hmoty.

Mezi příznaky nedostatku vápníku (hypokalcemie) patří bolesti svalů nebo kostí v zádech a na krku, prozradí ho i lámavost nehtů, suchá pleť, vyšší kazivost zubů, ale mohou to být i svalové křeče a vyšší krevní tlak. Mohou se objevit i poruchy srážlivosti krve – krvácení z nosu a tvorba modřin. Chybějící vápník si tělo bere z kostí, což může vést až ke vzniku křivice u dětí a osteoporózy nebo osteomalacie u dospělých a také k častějším zlomeninám.

Může se objevit hlavně kvůli dlouhodobě nevyvážené stravě, kde právě jeho zdroje chybí. Příčinou nedostatku vápníku může být i porucha jeho vstřebávání ve střevě, ke které dochází kvůli nedostatku vitaminu D a estrogenů, kvůli intoleranci laktózy, ale také v důsledku stáří nebo při nadměrném pití alkoholu. Dalším důvodem chybějícího vápníku může být jeho zvýšené vylučování ledvinami.

Jaké jsou příčiny krvácení z nosu a jak ho zastavit?

Nejlepším zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, z nichž umí tělo vápník i dobře využít. Lze použít i rostlinné zdroje – tedy hlavně listovou zeleninu, květák nebo brokolici, mák (1360 mg / 100 g), sezamové semínko, mandle (246 mg / 100 g), para ořechy, kakaové boby, hrášek, fazole, sójové boby (260 mg / 100 g). Z rostlinných zdrojů umí tělo vápník využít hůř, protože obsahují látky, které zhoršují jeho vstřebávání.

Vápník lze přijímat v mnoha podobách. Můžete si vybrat z různých doplňků stravy.

Nejvíce biologicky využitelnou formou je vápník v lipozomální formě – ta zaručuje bezpečný průchod trávicím traktem a následné využití organismem.

Běžně je ve formě uhličitanu vápenatého, který má poměrně malou vstřebatelnost a potřebuje kyselé prostředí, takže se užívá po jídle.

Citrát vápenatý je využitelný mnohem lépe a je možné ho brát v podstatě kdykoliv – klidně i na lačno. Jen ho nesmí užívat pacienti s refluxní chorobou jícnu.

Další variantou jsou organické soli vápníku, glukonát a mléčnan vápenatý, které se aplikují při léčbě nízké koncentrace vápníku v krvi, a mléčnan vápenatý je součástí ústních vod proti vodnímu kameni.

Někdy může mít vápník podobu chloridu, oxidu nebo hydroxidu vápenatého, ale co se vstřebatelnosti a využitelnosti týče, je nejlepší citrát, glukonát a mléčnan.

Vhodným zdrojem vápníku jsou také přírodní minerální vody. Obsahují životně důležité minerální látky (kromě vápníku také hořčík, draslík aj.) v dobře dostupné formě, které lidské tělo dokáže lehce vstřebat a využít.

Pokud se stravujete běžným způsobem, není prakticky možné se vápníkem „předávkovat“. Může se to stát, pokud byste užívali velké množství doplňků stravy s vápníkem anebo se předávkovali vitaminem D. Příčinou zvýšené hladiny vápníku může být také některé onemocnění – hlavně ledvin a štítné žlázy - případně užívání některých léků, hlavně diuretik.

Příznakem nadměrné hladiny vápníku mohou být zažívací obtíže, bolesti hlavy, pocit žízně a výjimečně poruchy srdečního rytmu. Ty může způsobit také vitamin K.

Problém může nastat, pokud hypokalcemie, tedy vysoká hladina vápníku v krvi, trvá dlouho. Pak může způsobit nejen tvorbu ledvinových kamenů, ale i selhání ledvin. Nebezpečný stav může nastat i ve chvíli, kdy máte nadbytek vápníku, ale současně nedostatek vitaminu K2, D a hořčíku, které mu pomáhají se dostat do kostí. Pak se může z krve dostávat spíš do svalů, ledvin a cév, kde způsobuje vápenatění. S krví se dostává k srdci, kde může způsobit potíže, například zmíněnou poruchu jeho rytmu. Tento stav se odhalí krevním testem, který zjišťuje hladinu plazmatického vápníku – ukáže, zda tělo pracuje s vápníkem správně.

Aby se vápník mohl řádně vstřebávat, potřebuje tělo další látky, které mu k tomu pomohou. Rozhodně potřebuje vitamin D a také hořčík. Potřebuje i vitamin K2, proto jsou často v doplňcích stravy společně. Zásadní je rovněž pravidelný pohyb, na kterém závisí hustota a síla kostí.

V souvislosti se vstřebáváním vápníku z rostlinných zdrojů se uvádí to, že ho ovlivňují antinutriční látky obsažené v těchto rostlinách, tedy vláknina, oxaláty a fytáty. Na druhou stranu jsou i druhy zeleniny, které naopak vstřebávání vápníku podporují – patří mezi ně brukvovité, ale i čerstvé ovoce, zelený čaj, quinoa nebo amarant.

Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička a odbornice na výživu, www.biochemicka.cz

Nedostatek hořčíku? Trpí nervy i kosti!