Sodík je pro tělo nezbytný, nadbytek ale škodí. Kolik ho ideálně přijímat

Vzhledem k tomu, že sodík přijímáme hlavně v kuchyňské soli – a té je v naší stravě víc, než je zdrávo, tak jeho nedostatkem trpí opravdu málokdo. Ovšem zcela bez něj bychom se také neobešli. Kolik je tedy přiměřeně a co se stane, když je ho opravdu moc?

Hlavní funkcí sodíku je regulace objemu tělesných tekutin, krevního tlaku, napomáhá i transportu důležitých látek. V praxi to znamená, že by bez něj například buňky nebyly dostatečně vyživovány – umožňuje některým živinám procházet jejich stěnami. Tělo ho také potřebuje ke správnému fungování svalů a nervů a má vliv na funkci ledvin.

Spolu s draslíkem udržuje optimální poměry vody v tkáních. Jeho množství má vliv na produkci moči – ovlivňuje ledviny v tom, zda mají moč zadržovat, nebo vylučovat.

Pokud byste zcela vyloučili nebo velmi omezili příjem sodíku, pak by to mohlo vést k dehydrataci.

Sodík se do těla dostává hlavně ve formě kuchyňské soli. Nelze ji ale vnímat jen jako tu, kterou si posolíte chléb, ale i jako součást receptury valné většiny potravin. Obecně lze říct, že ve všech, které byly průmyslově zpracovány. Zásadní množství obsahují uzeniny, konzervy, sýry, pečivo, ale také chipsy nebo solené oříšky.

Za normálních okolností není potřeba zvyšovat příjem sodíku, spíše naopak. Jeho množství je potřeba hlídat v případech velkého výdeje tekutin, jako je pocení, zvracení či průjem. Doporučená denní dávka sodíku je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 2 g, což je 5 g soli – asi lžička. Je přitom dobré vědět, že 2,5 g soli (NaCl) obsahuje 1 g sodíku (Na). Minimální denní příjem sodíku je podle WHO 0,5 g, tedy 1,25 g soli.

Pokud byste měli v těle nedostatek sodíku, mohlo by se to projevit slabostí, únavou nebo pocitem vyčerpání. Doprovodným příznakem bývá i snížení krevního tlaku. Mohli byste mít svalové křeče v nohách, mohlo by dojít ke ztrátě vědomí a literatura uvádí, že zásadní nedostatek by mohl skončit až smrtí.

K takovému stavu může dojít i například v létě při velké dehydrataci. Proto je tak důležité doplnit tělu tekutiny spolu s minerály, ideálně ve formě rehydratačního roztoku (8 čajových lžiček cukru a 1 lžičku kuchyňské soli rozpusťte v litru převařené vody a doplňte šťávou ze 2 pomerančů).

Stejně dobře poslouží i slazené ochucené minerálky, v tomto případě nejlépe ty silně mineralizované. Pokud byste dehydrovanému člověku nabídli příliš velké množství vody bez minerálů, dojte k ještě většímu poklesu sodíku v těle, protože ho ztratí vyloučenou močí.

Jak doplňovat tekutiny: Kdy si můžete dát pivo a kofolu a kdy vám jen uškodí

Přílišný přísun sodíku je pro populaci asi daleko častějším jevem. Tělo se snaží se ho zbavit přes ledviny nebo potem. Doprovází to pocit žízně, bolest hlavy, vyšší krevní tlak, otoky a potíže se srdcem.

Právě vyšší krevní tlak je nejčastějším důsledkem toho, že je v těle sodíku moc. Se sodíkem se tělo zbavuje i draslíku, s ním také tekutin, odvodňuje se, což může v důsledku vést i k infarktu nebo mozkové mrtvici.

Pokud je sodíku moc, pak to má vliv i na zažívání, tedy hlavně na vznik žaludečních vředů.

Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je kuchyňská sůl, kterou používáme při vaření a přípravě pokrmů. Lze ho ale dodat i pitím silně mineralizovaných minerálek. Právě z důvodu obsahu sodíku je vhodné hlídat u minerálních vod složení, a pokud ho obsahují víc než 200 mg/l, pak je nekonzumovat denně a pravidelně.

Tento limit splňují všechny slabě i středně mineralizované, a dokonce také některé silně mineralizované vody. Nejvyšší obsah sodíku má většina léčivých minerálních vod, které bývají velmi silně mineralizované a mají specifické vlastnosti. Měly by se jim vyhýbat i těhotné ženy a nemají se dávat ani dětem. Ty by do jednoho roku vůbec neměli jíst pokrmy s přidanou solí – příjem sodíku pokryje mléko, kojenecká výživa a příkrmy.

Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička a odbornice na výživu, www.biochemicka.cz

Jak poznáte, že jíte moc soli?