Selen posílí imunitu a zdraví štítné žlázy, ale pozor na množství!

Zdravou hladinou selenu pomůžete svému srdci a snížíte riziko vzniku aterosklerózy. Nejen to, díky selenu bude tělo lépe odolávat infekcím a působení volných radikálů. Je tedy vhodné se snažit udržovat jeho ideální hladinu, protože nedostatek i nadbytek škodí.

Selen patří mezi látky, které jsou pro tělo zásadní. Jeho správná hladina udržuje srdce v kondici – pokud je ho nedostatek, pak se riziko kardiovaskulárních chorob zvyšuje. Velmi důležitá je jeho schopnost bránit nežádoucí oxidaci buněk a bojovat proti volným radikálům. Má také vliv na zvyšování odolnosti organismu proti infekcím a zánětům.

Selen ovlivňuje i funkci některých enzymů, což má vliv na imunitu, činnost štítné žlázy, zrání a pohyblivost spermií, kvalitu nehtů a vlasů.

Jak posílit imunitu? Pohybem, stravou i dalšími tipy

Zdrojem selenu jsou běžné potraviny – hovězí maso, kuřecí maso (28 mikrogramů neboli mcg/100 g), vepřové maso (50 mcg/100 g), ústřice (60 mcg /100 g) nebo krevety (40 mcg/100 g). Obsahují ho i ryby – například tuňák (80 mcg/100 g), losos (47 mcg/100 g).

Z rostlinných zdrojů jsou významným zdrojem para ořechy, jeden má přibližně 50-90 mikrogramů. Dále slunečnicová semínka, vejce, ovesné vločky (34 mcg/100 g), houby shiitake. Důležitým zdrojem je hnědá rýže (100 mcg/100 g). Množství selenu ale závisí i na tom, jaké složení má půda, ve které jsou plodiny pěstovány.

Denní doporučená dávka selenu se pohybuje od 55 do 200 mcg (mikrogramů), hravě ji tedy pokryjete jedním para ořechem. Maximální přípustné množství selenu v denní dávce je 200–400 mcg, což znamená, že byste neměli snít více než 5 ořechů za den.

Dospělí by měli zkonzumovat nejvýše 400 mcg selenu denně. Běžnou stravou nemáte šanci dávku přesáhnout, ale pokud byste užívali nadbytek koncentrovaných doplňků, předávkovat byste se mohli.

Pak by se to mohlo projevit kovovou chutí v ústech a česnekovým zápachem, lámavými nehty, nadměrným vypadáváním vlasů, skvrnami na zubech a jejich vyšší kazivostí, trávicími potížemi a nevolností, podrážděností a únavou, ale i kožními problémy. Vysoké předávkování může vést až k selhání ledvin a srdce, dokonce i ke smrti. Smrtelná dávka selenu je 5 miligramů na kilogram hmotnosti a toxický je dlouhodobý příjem nad 900 mikrogramů selenu denně. Ve vyšších dávkách je selen i rakovinotvorný.

Vyšší dávky selenu potřebujete při vyšší fyzické zátěži, vyšším příjmu tuku, pokud kouříte nebo se potýkáte momentálně s infekcí. Pokud se ale rozhodnete začít užívat doplněk stravy se selenem, pak to konzultujte s lékařem, protože je třeba hlídat užívané množství.

Nedostatek selenu může hrozit tam, kde je ho nedostatek v půdě, tedy i v rostlinné stravě z místních zdrojů – ČR patří mezi země chudé na selen a mnoho lidí tedy jeho nedostatkem trpět může.

Hlavním příznakem dlouhodobého nedostatku selenu jsou především onemocnění srdce, protože kvůli tomu dochází k poškození jeho buněk. Dalším důsledkem nedostatku selenu jsou poruchy nervového systému, potíže se slinivkou, játry, žaludkem a střevy. Projevuje se také na kvalitě vlasů. Jsou to všechno hlavně důsledky toho, že selen tyto tkáně a orgány nechrání před volnými radikály.

Nejsnazší a přirozená forma doplnění selenu je právě ze stravy. Chutným a zdravým způsobem je třeba konzumace para ořechů. Jestliže se rozhodnete doplnit selen pomocí doplňků stravy, pak lze sáhnout po širokospektrálních multivitaminech, kde je obsažen. Selen může být v různých formách – anorganické nebo organické.

Anorganická forma, to jsou nejčastěji soli, například seleničitan sodný, je pro organismus obtížně využitelná, takže je následně ve větší části vyloučena. Také je vyšší riziko toxicity.

Organická forma vzniká v rostlinách přirozenou cestou z toho, co si rostlina vezme z půdy v podobě selenanu, dojde k přeměně na organický selenomethionin. Ten lze vytvořit i synteticky.

Další organickou formou je selen vázaný na kvasnice. Ty se kultivují v prostředí bohatém na selen, který pak absorbují a přemění do identické podoby, jež se vyskytuje v rostlinách. Organické formy jsou rozhodně těmi vhodnějšími a pro tělo lépe využitelnými.

Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička, odbornice na výživu, spolupracovnice AquaLife Institutu, www.biochemicka.cz