Proč je pro tělo důležitá měď? Dobíjí baterky, posiluje imunitu a chrání před sluncem

Měď je v těle zásadní pro energetický metabolismus, správný vývoj pojivových tkání a nervový systém. Velmi často spolupracuje se zinkem a podílí se na metabolismu železa. Její úkoly jsou velmi zásadní a rozhodně se vyplatí dohlédnout na to, aby jí měl organismus dostatek.

V organismu je měď důležitá k tomu, aby vaše pojivové tkáně a nervový systém byly v dobrém stavu – podporuje rozvoj mozku. Protože se podílí na metabolismu železa, pomáhá vlastně krvetvorbě a dostatečnému okysličování těla – pokud je jí málo, hrozí chudokrevnost. Má vliv i na správnou funkci imunitního systému.

Bez mědi by zcela nefungovala ani tvorba melaninu, tedy barviva obsaženého v kůži a ve vlasech. Ten mimochodem také chrání pokožku před UV zářením.

Měď má zásadní vliv i na antioxidační pochody v těle, tedy mění volné radikály a pomáhá chránit tkáně organismu před poškozením a předčasným stárnutím.

Měď se také podílí na tvorbě elastinu a kolagenu, takže udržuje pevnou kůži, zdravé vlasy, ale i šlachy a kosti, podílí se na prevenci osteoporózy. Má vliv na hladinu cholesterolu a ovlivňuje i metabolismus sacharidů.

Měď lze přijímat ze stravy, obsahují ji například obilné klíčky, neloupaná rýže, ořechy, žitná mouka, jahody, maliny a ostružiny, švestky, hroznové víno, brambory, houby a mrkev. Živočišným zdrojem jsou játra, korýši a měkkýši.

Měď se vstřebává při trávení z potravy a přechází do krve, odkud je rozváděna po těle. Asi polovina se přímo skladuje v játrech, nevyužitou měď tělo vyloučí. U většiny jedinců se nedostatek mědi neobjevuje. Suplementace mědi se doporučuje jen zřídka.

Denně by měl dospělý člověk přijímat kolem 1–2 miligramů mědi. U zdravých osob je vyšší dávka považována za více než 250 mg požití mědi najednou. Vyšší hranice je pro člověka toxická a při předávkování mědí může dojít k úmrtí. K předávkování mědí nemůže dojít vlivem konzumace běžné stravy. U dětí se doporučená denní dávka mědi pohybuje 0,5–1 mg, v závislosti na věku a váze.

Na zásobení těla mědí je dobré dohlédnout vždy, ale víc by jí mělo být ve stravě těhotných žen, ale také u lidí, kteří potřebují podpořit léčbu neurologických chorob, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zatím se zkoumá její podpůrný vliv při léčbě některých druhů rakoviny. Mluví se o ní i jako o minerálu, který pomáhá při hubnutí, neboť podporuje spalování tuků i při klidovém režimu.

Organismus využije asi 60 % mědi, kterou získá ze stravy, ostatní vyloučí. V těle dospělého člověka je uloženo asi 100 mg mědi a její další pravidelný přísun je pro jeho správný a zdravý chod nezbytností. Pokud je jí v těle málo, pak se to projeví anémií a chudokrevností, možný je také zpomalený duševní vývoj a neurologické poruchy. Nedostatek mědi může vést k letargii, horšímu soustředění a podobným projevům. Zhorší se kvalita vlasů. Kosti ztrácejí pevnost a mohou se víc lámat. Kůže může ztrácet pigmentaci a vlasy mohou víc vypadávat a šedivět.

Nedostatek mědi je ale u nás spíš výjimečný, objevit se může u nedonošených a podvyživených dětí nebo u těch, které mají poruchy vstřebávání, což je například zánět střev nebo celiakie. K nedostatku mědi může přispět nadměrný příjem zinku, protože ten brání jejímu vstřebávání.

Lidský organismus získává měď pestrou stravou. Nedostatek mědi v těle lze zjistit pomocí krevního testu a její suplementaci je vhodné vždy řešit s ošetřujícím lékařem. Ten také doporučí vhodné přípravky a případně i kombinaci s dalšími minerály.

Pokud se rozhodnete doplnit do těla měď, vždy to je lepší udělat přírodní formou, tedy vhodně zvoleným jídelníčkem. Doplňky stravy mohou měď obsahovat ve formě pikolinátu, citrátu nebo aspartátu měďnatého. Doporučit je lze v případě, že užíváte dlouhodobě doplňky stravy s obsahem zinku – pak je k nim dobré doplnit i měď v dávce 2 mg. Doplňky s mědí byste měli užívat vždy v pravidelnou dobu a po jídle, protože jinak by mohly podráždit žaludek.

Nadbytek mědi většinou u zdravých osob nehrozí. Je to problém u lidí s Wilsonovou chorobou, což je vzácná genetická porucha, při které tělo měď neumí zpracovat a ukládá ji do tkání, což vede k poškození jater, třasu a křečím, ale také demenci.

Zdravý člověk se může předávkovat, pokud by přijal najednou víc než 250 mg mědi. Nad toto množství je měď pro člověka toxická a může ho otrávit.

Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička, odbornice na výživu, spolupracovnice AquaLife Institutu, www.biochemicka.cz