Článek
Ti, kteří žijí v zemi u moře, jsou na tom s množstvím jódu dobře, protože jeho velkým zdrojem jsou mořské ryby a mořské řasy, kterých konzumují tamní obyvatelé o poznání více než my „středozemci“. Proč je tak zásadní přísun jódu?
Na co je dobrý a doporučená denní dávka
Jód je zásadním stopovým prvkem, pokud jde o správnou funkci nervové soustavy a všeho, co se týká mentálního zdraví a vaší inteligence. Má zásadní vliv také na trávení a imunitu. Bez něj nemůže správně pracovat štítná žláza, tím pádem dojde k nabourání hormonální rovnováhy v těle. Ostatně právě ve štítné žláze je uložena více než polovina ze zásob jódu v těle.
Doporučená denní dávka je 150–200 µg za den. Těhotné a kojící ženy mohou tuto dávku zvýšit až na 250 µg za den.
Jód v těhotenství
Jód je zásadní i během těhotenství, protože na něm závisí správný vývoj kostry a centrálního nervového systému u plodu a kojence. Podporuje také zdravý vývoj mozku v dětství.
Jedinou situací, kdy je třeba užívat tablety s výrazně vyšší koncentrací jodidu draselného, je jaderná katastrofa, neboť jód pomáhá chránit štítnou žlázu před přijímáním radioaktivního jódu z ovzduší. Ovšem pozor, tablety se užívají až při skutečném nebezpečí, protože následky předávkování by vás mohly vážně ohrozit.
V čem je jód?
Jód můžete doplňovat prostřednictvím stravy – například mořských ryb a řas, ale obsahují ho i některé druhy ovoce a zeleniny. Na trhu je ke koupi také jodidovaná kuchyňská sůl. U nás se jód vyskytuje i v přírodních pramenech, příkladem je minerální voda Vincentka nebo Poděbradka.
Obsah jódu v potravinách
Potravina | množství | jód v µg |
---|---|---|
Wakame řasa | 100 g | 60 000 |
Řasa nori | 100 g | 1 600 |
Aronie černá | 100 g | 400 |
Ústřice | 100 g | 160 |
Krevety | 100 g | 130 |
Treska | 100 g | 116 |
Humr | 100 g | 100 |
Jodidovaná sůl | ¼ čajové lžičky | 71 |
Jogurt | 1 kelímek | 75 |
Mléko | 1 hrnek | 56 |
Vejce | 1 ks | 23 |
Camembert 20 | 100 g | 20 |
Gouda 40 % tuku | 100 g | 11 |
Kdy jíst jód?
Na dostatečný přísun jódu by se tedy mělo dbát nejen v těhotenství a při kojení, ale také v dětství a vlastně po celý život. Některé látky mohou zhoršovat vstřebávání jódu a tím narušovat tvorbu hormonů štítné žlázy – jsou to například thiokyanáty, které obsahuje květák, brokolice nebo zelí, a jsou i v tabákovém kouři. Proto by kuřáci měli doplňovat jód pečlivěji.
Vyšší riziko nedostatku jódu mají také vegani, vegetariáni a vitariáni, pokud do jídelníčku nezařadí dost mořských řas, ale i ti, kteří drží paleo dietu.
Jódu mohou při vstřebávání konkurovat také izoflavony obsažené v sóje (působí jako tzv. antinutriční látky) nebo brom a fluor, takže při jejich užívání je třeba dodávat více jódu.
Příznaky nedostatku jódu
Při nedostatku jódu se začínají zpomalovat všechny procesy v těle – nastává únava, nemůžete se soustředit, máte zpomalené reflexy, studené nohy, vysychá vám pokožka. Projevuje se to i zácpou, chudokrevností a tloustnutím.
Jak dodat jód do těla
V tuzemském jídelníčku není dost mořských ryb a řas na to, aby pokryly požadavky na jód – pokud si to nekompenzujete jodidovanou solí nebo pitím minerálních vod, pak byste měli uvažovat o konzumaci doplňků stravy. Můžete je pořídit ve formě kapslí, kapek, na trhu už je i železo a jód ve spreji.
Nejlepší forma jódu
Nejlepším zdrojem jódu jsou na jód bohaté potraviny. Z doplňků stravy si lze vybrat formu organickou a anorganickou, přičemž jód z organických sloučenin je pro tělo využitelnější.
Je výhodné doplnit také pomocné látky, které tělo potřebuje pro jednotlivé kroky metabolismu jódu – těmi jsou hlavně železo, selen, omega-3 mastné kyseliny, vitamin A, vitamin C a vitamin D.
Nadbytek jódu
Předávkovat se jódem v přirozené stravě skoro nejde. Může to nastat spíše při neuváženém používání jodidových tablet nebo doplňků stravy. Pak se to může projevit nevolností, nechutenstvím, bolestí břicha a zvracením. Můžete více slinit a cítit nepříjemnou kovovou pachuť v ústech. Pokud byste užívali jód nadměrně déle, můžete narušit funkci štítné žlázy, dokonce ji můžete trvale poškodit.
Jód
Doporučená denní dávka: Doporučená denní dávka je 150–200 µg za den. Těhotné a kojící ženy mohou tuto dávku zvýšit až na 250 µg za den.
Zdroje: Nejvíce je ho v mořských rybách a řasách. Ty se ale v českých podmínkách vyskytují málo. Do těla se dostává z jodidované soli nebo pitím minerálních vod. Z doplňků stravy si lze vybrat formu organickou a anorganickou, přičemž jód z organických sloučenin je pro tělo využitelnější.
Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička, odbornice na výživu, spolupracovnice AquaLife Institutu, www.biochemicka.cz