Čechům chybí vitamin D. Přitom zlepšuje šanci na vyléčení a působí i preventivně, nejen při covidu

Vitamin D je dobré tělu dodávat uměle, platí to zejména v chladnějších měsících, kdy hrozí nedostatek slunečního svitu a zároveň jsou častější infekce, s nimiž dokáže pomoci: zejména jde o virózy projevující se rýmou a kašlem a covid.

Déčko má pozitivní vliv na imunitu, podílí se na regulaci krevního tlaku a na růstu krevních, svalových a kožních buněk. Při dostatečných dávkách zlepšuje šanci na vyléčení nemocí a často působí i preventivně.

Vitamin D není jedna látka, ale několik podobných, říká se jim kalciferoly. V těle mají naprosto zásadní roli pro fungování vápníku a fosforu – bez nich se tyto minerály nemohou dostávat ze střeva do krve a dále do kostí a dalších orgánů. Vitamin D a vápník jsou spojené nádoby, když chybí jeden, je málo i toho druhého.

Je důležitý pro tvorbu kostí a zubů, zabraňuje vypadávání vlasů a přispívá k správné funkci imunitního systému. Proto se doporučuje k prevenci covidu i jiných virových či bakteriálních nemocí. Protože má i protizánětlivý účinek, je dobré ho užívat, i když už choroba propukne.

Deficit důležité látky se v první řadě ukáže ztrátou energie a únavou. Časem může dojít až k řídnutí kostí čili osteoporóze, bolestem kloubů a svalů, ale také k pomalému hojení ran. Velký nedostatek vede u dětí k rozvoji rachitidy neboli křivice.

Až 90 procent vitaminu D získá člověk z UVB záření ze slunce. Jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění. Množství vitaminu D, které se do těla dostává pokožkou při slunění, snižují opalovací krémy. To ale neznamená, že byste je neměli používat! Pro dostatečnou tvorbu vitaminu může stačit zhruba půlhodina denně na slunci, což lze ovšem v zimě dodržet jen těžko. To ale většinou nestačí a převážná část populace trpí nedostatkem – zejména na podzim a v zimě. Proto se doporučuje užívat vitamin D v doplňcích stravy.

Ve stravě je významných zdrojů vitaminu D jen velmi málo a jejich denní množství v jídelníčku by muselo být vysoké. Je možné ho získat z tučných ryb (sleď, makrela, losos), tresčích jater, vaječného žloutku, podstatně méně potom z mléka, mléčných výrobků a hub.

Déčko v doplňcích stravy je vhodné užívat s vitaminem K2. První látka pomáhá ke vstřebávání vápníku ze střeva do krve, druhá pak pomůže přenést vápník z krve do kostí. Lidé, kteří užívají warfarin, se o tom, jak užívat vitamin K2, musejí vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem. Při nedostatečném příjmu vitaminu K2 se vápník může ukládat v cévních stěnách a měkkých tkáních a výrazně zvyšovat riziko nemocí srdce a cév. Ideální je přidat ještě i hořčík – i on je důležitý pro správné fungování vitaminu D.

Údaj o doporučené denní dávce se podle různých zdrojů liší. Lze říct, že minimální denní příjem je 20 mikrogramů (někdy můžete vidět údaj 800 IU, přičemž 1 μg = 40 IU), maximální denní příjem potom 4 000 IU.

Za bezpečné pro dospělého se považuje množství kolem 2 000 IU. V případě užívání vitaminu formou doplňku je vhodné se o dávkování poradit s lékařem či lékárníkem. U dětí má být denní příjem přibližně 20 μg (800 IU).

U kojenců je paušálně doporučeno podávání vitaminu D od narození až do jednoho roku života, a to v dávce 10 µg denně, nejlépe ve formě kapek. Dávkování určuje dětský lékař.

Vitamin D je rozpustný v tucích a ukládá se v těle do zásoby, proto není vhodné konzumovat vyšší dávky. Při výrazném nadužívání vitaminového doplňku může dojít k předávkování, které způsobí nadměrné vstřebávání vápníku ze střeva a růst jeho hladiny v krvi. To se může projevit jako nevolnost, zvracení, slabost či závratě. Kdybyste užívali vitamin D dlouhodobě v nevhodných dávkách, hrozí vnik močových kamenů, rizikem je také vliv na účinky léků.

Většina české populace nedostane do těla dostatek vitaminu D z běžné stravy a pobytu na slunci, proto lze u každého dospělého zvážit jeho doplnění, a to především od října do dubna.

Celoročně by ho kromě kojenců do roka života měli užívat také těhotné ženy, senioři, ženy po menopauze jako prevenci osteoporózy, nemocní s poruchou vstřebávání tuků v důsledku chronického zánětlivého střevního onemocnění (zejména Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida nebo celiakie), pacienti trpící cystickou fibrózou nebo některými typy poškození jater. O vhodném užívání je třeba poradit se s ošetřujícím lékařem.

Měl by obsahovat minimum takzvaných přídatných látek čili aditiv, jako jsou konzervanty a aromata, účinnou látkou by měl by cholekalciferol neboli vitamin D3 (nikoliv D2), ideální je v kombinaci s vitaminem K (neplatí pro lidi užívající warfarin). Vitamin D je rozpustný v tucích, proto i doplněk stravy s jeho obsahem je z důvodu vstřebání nutné užívat společně s jídlem.

Odborná spolupráce: Mgr. Aneta Sadílková, nutriční terapeut specialista, III. interní klinika endokrinologie a metabolismu VFN, Praha, nutricniterapie.com.

Další skvělý bojovník proti nachlazení a covidu? Vitamin C. Co všechno dokáže?