Ven i v zimě. Na jak dlouho, co dělat ve smogu a je zdravé procházet se ve velkoměstě?

Známé severské přísloví praví, že „neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení“. Má vás motivovat k pobytu venku i v nepříznivém počasí. Podporuje totiž imunitu, zlepšuje náladu a pomáhá udržovat fyzickou kondici. Doporučená délka pobytu venku se liší podle aktuálních povětrnostních podmínek, smogové situace, ale i věku.

Pozitivní přínos můžete dle výzkumu publikovaného ve Scientific Reports pocítit už v okamžiku, kdy si na pobyt venku vyhradíte dvě hodiny týdně. Jak doplňuje výzkum publikovaný v časopise Nature, je dokonce jedno, jestli to zvládnete v kuse, nebo se každý dne vydáte na krátkou procházku. Tento čas byste měli strávit chůzí nebo jinou fyzickou aktivitou.

Seniorům se s přihlédnutím k fyzickým možnostem a počasí doporučuje čas zhruba poloviční, a to kvůli zimomřivosti. „S věkem přirozeně ubývá podkožního tuku, který slouží jako zahřívací vrstva. Dále se zhoršuje cirkulace krve a zpomaluje metabolismus. K tomu je potřeba přičíst i snižující se fyzickou aktivitu. Právě pracující svaly jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů tepelné energie,“ vysvětluje celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.

U dětí je naopak zdravý delší pobyt venku, a to až na dvě hodiny denně. U batolat se ho ale snažte rozdělit na kratší, asi půlhodinové úseky.

Čas venku spojte ideálně s aktivním pohybem. Vydejte se na procházku s nordic walking hůlkami, vytáhněte kolo či běžky. Čerstvý vzduch a pohyb může zlepšit vaše duševní i fyzické zdraví. Má blahodárný vliv v boji proti stresu, depresi i sezónní afektivní poruše z nedostatku světla. Přispívá k silnější imunitě, zkvalitňuje spánek, podporuje dlouhověkost. Zvyšuje také metabolismus, což pomáhá tělu hubnout.

Přirozená expozice venkovnímu prostředí spojená s fyzickou aktivitou pomáhá podporovat zdraví dýchacích cest včetně prevence astmatu, zejména u dětí. Pokud už ale astma máte, měli byste být obezřetní.

V zimě představuje zátěž kombinace chladného, suchého vzduchu a vyšší koncentrace dráždivých látek. „U lidí trpících astmatem průdušky v reakci na určité podněty náhle otečou. Křečovité zúžení omezí přísun vzduchu a může vyvolat záchvat,“ vysvětluje Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz. Při pobytu venku si nos a ústa proto chraňte šálou nebo respirátorem, aby se vzduch před vdechnutím ohřál. Pozor na prudké přechody z tepla do zimy a dlouhodobý pobyt v chladu. V mrazivých dnech se snažte vyhnout nadechování ústy, dýchání nosem vzduch lépe zvlhčuje a ohřívá.

Pro zdraví je nejpřínosnější vyrazit do přírody, nejlépe na vysokohorský vzduch. I ve městě má samozřejmě chůze zdravotní přínosy, jde-li to, volte trasu mimo rušné silnice a průmyslové čtvrti, projděte se nejlépe v parcích a lesoparcích. Stromy pomáhají filtrovat škodliviny ve vzduchu.

Za nepříznivých povětrnostních podmínek, zejména při inverzi, pozor na zhoršenou smogovou situaci, kdy se v ovzduší kumulují škodliviny. Aktuální stav ovzduší ve vašem regionu si můžete ověřit na mapě Českého hydrometeorologického ústavu.

Při zvýšené smogové situaci je lepší pobyt venku omezit na minimum. Omezte také větrání, venku nesportujte, ať nezvyšujete intenzitu dýchání. Případně venku noste respirátor, po návratu z venku si opláchněte obličej. Smog zhoršuje dýchání a astma, může nenávratně poškodit plíce.

V zimě není dobré venku sportovat příliš intenzivně. Zvolte volnější tempo, do 70 % maximální tepové frekvence, ať nejste příliš zadýchaní. Před sportem se dobře zahřejte, dýchejte nosem, mějte přes ústa funkční šátek. Více také pijte.

„Jakmile pocítíte prostydnutí nebo chlad na hrudníku, je nejvyšší čas se vrátit domů. Teploty pár stupňů pod nulou by měly být dobře zvládnutelné. Hlubší teploty nejsou překážkou, ale je nutné se dobře obléknout a rozcvičit,“ radí sportovní fyzioterapeut Kryštof Kuba z Certifikované McKenzie kliniky.

Zimní aktivity pro nesportovce: Tipy od odbornic