Hlavní obsah

Dyslálie neboli patlavost. Jedna z častých vad řeči u dětí, která může přetrvat i do dospělosti

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Dyslálie, běžně známá také jako patlavost, je jednou z nejčastějších poruch řeči, která postihuje především děti, ale může přetrvávat i do dospělého věku. Podle čeho ji poznáte, čím se liší od šišlání a jaké jsou možnosti nápravy? Proč je důležité poruchu řešit včas? Vše vysvětlí klinická logopedka.

Článek

Tato vada řeči se projevuje nesprávnou výslovností jednotlivých hlásek nebo jejich zkreslováním, což může ovlivnit srozumitelnost řeči. Ačkoli se dyslálie může zdát rodičům patlavého dítěte jen jako drobný „kosmetický“ problém, její včasná diagnostika a terapie, vedoucí ke správné výslovnosti, jsou důležité k odstranění potíží a celkovému správnému rozvoji řeči. Výskyt dyslálie je vyšší u chlapců než u dívek, obvykle je udáván poměr 4 : 1 v neprospěch chlapců.

Jak se projevuje dyslálie

Jedná se o poruchu výslovnosti jednotlivých hlásek, která se projevuje nesprávnou artikulací nebo vynecháváním některých hlásek. Většinou jde o poruchu při normálně vyvinutých mluvidlech, někdy je ovšem způsobena vadou mluvidel. Může se týkat pouze jedné hlásky, několika anebo většiny hlásek. Dítě hlásku buď netvoří a vynechává ji (mogilálie) nebo ji nahrazuje jinou hláskou (paralálie).

„Patlavost je u dítěte do čtyř až pěti let věku normálním jevem a označuje se také jako patlavost vývojová. Pokud se patlavost vyskytuje v dospělosti, je to většinou proto, že v průběhu vývoje řeči v dětství nebylo dosaženo správné výslovnosti. Většina poruch výslovnosti je funkčního původu, to znamená, že vzniká nesprávným postavením zdravých mluvidel (rtů, zubů, jazyka, patra, hltanu, hrtanu). Lze je proto úspěšně odstranit,“ vysvětluje klinická logopedka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., jednatelka Soukromé kliniky Logo.

Příznaky a druhy poruchy řeči

Jak již bylo řečeno, patlavost se u dětí nejčastěji projevuje nesprávnou výslovností některých hlásek nebo jejich nahrazováním či vynecháváním. Podle čeho tuto poruchu řeči rozpoznat? Pokud si rodiče všimnou níže uvedených projevů, je dobré stav konzultovat s odborníkem, ideálně logopedem, který může dítě vyšetřit a doporučit vhodnou terapii.

  • Nejčastěji se vyskytuje porucha výslovnosti těch hlásek, které vyžadují složitou souhru mluvidel. V češtině je proto nejčastější tzv. ráčkování (rhotacismus), což je špatná výslovnost hlásky R nebo Ř nebo obou.
  • Šišlání (sigmatismus) je porucha výslovnosti sykavek. Může postihovat pouze řadu „S“ (S, C, Z, DZ) nebo „Š“ (Š, Č, Ž, DŽ) nebo obě. Při sigmatismu řady „S“ je bezpodmínečně nutné podrobné vyšetření sluchu dítěte, protože může jít o poruchu slyšení vysokých frekvencí a pak dítě slyší sykavky zkresleně, např. S jako T.
  • Méně často bývá narušena výslovnost hlásky L (lambdacismus), ač tato porucha je často i v dospělosti špatně odstranitelná.
  • Poměrně málo častá je porucha výslovnosti hlásek K, G, CH (kapacismus, gamacismus), při které je důležité ověřit funkci patrohltanového uzávěru. Je tedy nezbytně nutné vyšetření u specializovaného ORL lékaře nebo foniatra.
  • Někdy se vyskytuje zaměňování znělých souhlásek za jejich neznělé protějšky. Místo B je vyslovováno P, místo V je F, místo Z je S, místo Ž je Š, místo G je K.
  • Do běžné patlavosti se řadí také zaměňování měkkých souhlásek Ť, Ď, Ň za jejich tvrdé protějšky T, D, N.
Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Cvičení výslovnosti by mělo být zábavné, aby dítě nenudiloFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Porucha výslovnosti samohlásek

„Porucha výslovnosti samohlásek, např. tvrdošíjné zaměňování A za E, nebo U za I není pouhou patlavostí a má zřejmě hlubší příčinu, a to buď v nesprávném sluchovém zpracování, nebo patří k příznakům vývojové dysfázie. Krátké vyslovování dlouhých samohlásek, které se vyskytuje v některých dialektech na severní Moravě, se za patlavost nepovažuje. Je ale velice houževnaté a přetrvává do dospělosti i u osob, pro které je denní mluvení součástí výkonu profese,“ říká klinická logopedka Ilona Kejklíčková.

V jakém věku lze dyslálii diagnostikovat

„Vzhledem k tomu, že vývoj řeči i rozvoj artikulace se postupně vyvíjí, tuto vadu diagnostikujeme kolem pátého roku věku dítěte, pokud je špatná výslovnost i více hlásek, můžeme diagnostikovat již ve čtyřech a půl letech,“ uvádí Ilona Kejklíčková.

Pro správné sestavení diagnostiky se podle ní, kromě základního ORL vyšetření a vyšetření sluchu, doporučuje sestavení vhodného diagnostického materiálu, kdy se zjišťuje podrobná osobní i rodinná anamnéza, která pomáhá v terapii nesprávně tvořených hlásek. Důležitou roli hraje i celkový rozvoj jazykových schopností, rozvoj jemné motoriky, koordinace svalů i mentálních schopností jedince.

Jak probíhá terapie patlavosti

Náprava řeči neboli terapie je věcí individuální, je závislá od množství hlásek, které je třeba napravit, i od píle dítěte a přístupu celé rodiny.

Hlavně se musíme snažit, aby cvičení byla zábavná, netrvala moc dlouhou dobu a dítě cítilo, že se vada řeči zlepšuje. Nejvíce se procvičují artikulační cvičení, koordinace pohybů i síla hlasu, která u některých hlásek rovněž hraje svoji roli. Někteří jedinci, například pokud nacvičují hlásku Ř, tak mohou navštívit logopeda například jen třikrát, někdy náprava trvá jeden rok i více,“ popisuje klinická logopedka Ilona Kejklíčková.

Prevence a podněty ke správnému rozvoji řeči a artikulace

  • rozvoj slovní zásoby - popis věcí kolem sebe, hraček, obrázků
  • rozvoj hrubé motoriky -běh, poskoky, jízda na kole, odrážedle, koloběžce, plavání, bruslení, lyžování
  • odmalička na děťátko mluvte, zpívejte rytmické písničky i učte říkanky, rytmizujte
  • rozvíjejte vyjadřovací schopnosti – povídejte si podle obrázků, vypravujte pohádky
  • hry na otázky a odpovědi celou větou
  • rozvíjejte koordinaci pohybů, jemnou motoriku, grafomotoriku – modelování, kreslení, vystřihování, lepení

Dyslálie neboli patlavost

  • Popis - Dyslálie je porucha artikulace řeči, při které má dítě (nebo i dospělý) potíže s vyslovováním některých hlásek nebo skupin hlásek, což může způsobit, že řeč je špatně srozumitelná.
  • Příznaky – Nesprávná výslovnost některých hlásek nebo skupin hlásek: nahrazování hlásek jinými, vynechávání některých hlásek, přidávání nadbytečných hlásek nebo jejich zkreslování při řeči.
  • Léčba – Terapie je zaměřena na zlepšení artikulace a výslovnosti problematických hlásek. Probíhá nejčastěji u klinického logopeda, často ve spolupráci s foniatrem, ORL lékařem nebo stomatologem.
  • Prevence – Správné mluvní vzory v rodině, podpora vývoje řeči a rozvoje slovní zásoby, správná stimulace motoriky mluvidel, včasná korekce nesprávné výslovnosti.
Související témata:
Dyslalie (patlavost)

Načítám