V noci špatně spí, ve dne je divoký. Nemusí to být ADHD, ale problém s mandlemi

Když se začtete do internetových diskusí o výchově potomků s hyperaktivitou, narazíte na spoustu teorií o tom, co vlastně problémy s chováním dětí způsobuje. Ačkoli se má za to, že za poruchou chování spojenou s nedostatkem pozornosti stojí potíže s hladinou dopaminu, serotoninu, popřípadě noradrenalinu.

Část rodičů hledá i jiná vysvětlení – někdo viní cukr ve stravě, jiný lepek a občas se mluví i o tom, že spouštěčem problémů jsou zvětšené nosní mandle a s nimi spojený nekvalitní spánek.

To skutečně může mít na chování dětí zásadní vliv a projevy toho, jak se během dne chovají, mohou odpovídat příznakům ADHD, ale není to to samé a rozhodně se nedá říct, že zvětšená nosní mandle je příčinou ADHD. Může se však stát, že dítě je špatně diagnostikováno a bere léky na hyperaktivitu, které nejsou zcela bez vedlejších účinků, ačkoli úlevu by mu ve skutečnosti mohlo přinést vyšetření u spánkového specialisty a léčba na ORL.

Je pravda, že zvětšené nosní a méně často i krční mandle mohou dítěti ztěžovat dýchání, zvláště pak v poloze vleže. Tyto děti dýchají pusou, což vysušuje jejich sliznice a ty se stávají náchylnější k infekcím. Navíc často chrápou a některé z nich trápí i spánková apnoe neboli krátké výpadky dechu, kvůli nimž se člověk moc nevyspí, i když si tyto problémy nemusí uvědomovat. Obstrukční spánková apnoe se vyskytuje zhruba u tří procent dětí. Krom problematického dýchání na ni může ukazovat také noční pomočování neboli enuréza.

Co zhoršuje nespavost? Koukání do mobilu, stres i alkohol

„Denní příznaky mohou připomínat projevy, jaké se objevují u dětí s poruchou koncentrace a hyperaktivitou (ADHD), i když jejich intenzita je mírnější. Děti se špatně soustředí, mají zhoršené kognitivní funkce, což vede ke špatnému školnímu prospěchu. Kromě hyperaktivity se projevují další poruchy chování a nálady, jako je agresivita, úzkostnost, podrážděnost a depresivní příznaky. Protože u starších dětí není spánek rodiči již tolik sledován, noční porucha dýchání někdy unikne pozornosti a tyto nespecifické příznaky mohou být v popředí klinického obrazu,“ uvedla Iva Příhodová, vedoucí lékařka Centra pro poruchy spánku pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

S tím, že ale nejde o skutečnou ADHD neboli attention deficit hyperactivity disorder, což se do češtiny obvykle překládá jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Může se nicméně stát, zvláště u starších dětí, že rodiče řeší především hyperaktivitu, protože už nemají moc přehled o tom, jak jejich děti spí nebo nespí.

Na souvislost mezi nekvalitním spánkem, spánkovou apnoí v dětství a ADHD se opakovaně zaměřovaly i odborné studie – podle nich skutečně dlouhodobě nevyspalé děti mají problémy s pozorností, učením jazyků a může to mít vliv i na jejich výkony v testech měření inteligence.

Jiné práce potvrdily, že pokud se těmto dětem nosní nebo krční mandle operativně odstraní, jejich spánek v noci a pozornost ve dne se zásadně zlepší (podrobně v této shrnující odborné práci, která vyšla v roce 2021 v odborném mezinárodním pediatrickém časopise Children). Některé ze sledovaných dětí tak mohly přestat brát léky na ADHD, které jim byly předtím nasazeny.

Jeden nedávný výzkum se zaměřil rovněž na domněnku, že potíže typické pro ADHD mohou souviset s poruchami cirkadiánního rytmu – zjednodušeně řečeno jde o to, že člověk se málo vyspí, protože v noci nemůže dlouho pořádně zabrat a ráno má naopak potíže se vstáváním. To se může týkat jak dospělých, tak dětí.

Zpožděným spánkem a tím kratší celkovou dobou spánku a jeho vlivem na chování dětí se zabývají i čeští lékaři. „Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ vyjmenovala možné následky specialistka na spánkovou medicínu docentka Iva Příhodová.

Podle ní mělo v rámci malého výzkumu v Centru pro poruch spánku – sledovali tři desítky dospívajících ve věku 12 až 19 se zpožděným spánkem –poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) 45 procent sledovaných a specifické poruchy učení 29 procent z nich.

Pokud jde o to, co tedy vede k rozvoji ADHD a k tomu, že člověk má potíže s metabolismem dopaminu či serotoninu, krom dědičnosti se dlouhodobě zkoumá vliv nedostatku kyslíku při porodu, infekcí či pití alkoholu během těhotenství. Projevy ADHD se mohou zhoršit výchovou, ale na druhou stranu jdou i důsledným přístupem ovlivnit jen částečně. Vážnější projevy se mohou tlumit léky.

ADD je porucha pozornosti bez hyperaktivity. Potíže mají i dospělí