Hlavní obsah

Ulcerózní kolitida: Chronický střevní zánět může vést až k operaci a nelze ho vyléčit

Foto: Kmpzzz, Shutterstock.com

Foto: Kmpzzz, Shutterstock.com

Časté bolesti břicha, křeče, průjmy a jiné trávicí obtíže nebo nevysvětlitelná únava, za těmito příznaky se může skrývat ulcerózní kolitida, chronický zánět střev. O této vážné nemoci se stále příliš neví, přitom jí jen u nás trpí téměř 40 tisíc lidí a jejich počet každoročně roste, varují lékaři.

Článek

Ulcerózní kolitida, která patří mezi tzv. IBD nemoci (neboli idiopatické střevní záněty), je chronické zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které postihuje statisíce lidí po celém světě. Jde o autoimunitní poruchu, která výrazně zasahuje do života postiženého člověka. Chronický zánět zasahuje konečník a různě velkou část sliznice tlustého střeva a postihuje čím dál mladší ročníky.

Příznaky ulcerózní kolitidy

Mezi hlavní příznaky ulcerózní kolitidy patří bolesti a křeče v břiše, nevolnost po jídle, průjem, nevysvětlitelné a nechtěné hubnutí, celková vyčerpanost, časté nucení na stolici, také ale krvácení z konečníku a krvavý hlen ve stolici.

„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje gastroenterolog Milan Lukáš vzestup nemocnosti.

Jak probíhá diagnostika

„Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle. S Crohnovou chorobou je to horší, průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci,“ uvádí Milan Lukáš. Z vyšetřovacích metod se využívá kolonoskopie (s možným odběrem vzorků sliznice), ultrazvuk, CT či magnetická rezonance.

Léčba ulcerózní kolitidy - vliv diet je minimální

Navzdory tomu, že přesná příčina nemoci zůstává neobjasněna, moderní medicína nabízí různé možnosti léčby, které pomáhají zvládat symptomy a udržovat onemocnění pod kontrolou.

Nejčastěji se pacientům nasazuje takzvaná konvenční terapie, to znamená specifický protizánětlivý lék, který může předepsat gastroenterolog. „Pak jsou to kortikosteroidy se systémovým nebo lokálním efektem, a také imunosupresiva. Pokud tato terapie nestačí, přecházíme k pokročilejší formě medikamentózní léčby, a tou je biologická léčba nebo cílená – inovativní terapie (tzv. malé molekuly),“ vysvětluje profesor Lukáš. Dieta se pacientům s ulcerózní kolitidou většinou nenasazuje, její vliv je totiž minimální.

Foto: Jo Panuwat D, Shutterstock.com

Chronický zánět zasahuje konečník a sliznici tlustého střeva, které může nevratně poškoditFoto: Jo Panuwat D, Shutterstock.com

Kdy je nutná operace – odstranění tlustého střeva

Pokud se pacientům nenasadí vhodná léčba včas, může u nich dojít k nevratnému poškození střeva v důsledku pokročilého zánětu, což může dokonce vyústit až v odstranění tlustého střeva. „K tomu směřují dvě hlavní indikace. Jedna je průběh zánětu, který nereaguje na léčbu ani při použití biologické nebo tzv. cílené léčby, a pacient má stále záněty a průjmy. V těchto případech pak přistupujeme k operaci. Druhou indikací je vznik nádorových nebo přednádorových změn na sliznici tlustého střeva,“ vysvětluje prof. Lukáš.

Biologická léčba: Co to je a jak pomáhá při ulcerózní kolitidě

Biologická léčba spočívá v podávání imunoglobulinů, které se aplikují buď ve formě infuzí, nebo podkožních injekcí. „Imunoglobuliny potlačují účinek tzv. cytokinů, které hrají velkou roli v zánětlivé reakci, jež vede k postižení střeva. Biologickou léčbou ale neodstraňujeme vyvolávající příčinu zánětů, kterou bohužel stále neznáme, ale řešíme jejich průběh. Proto také biologická ani jiná terapie neumí střevní zánět definitivně vyléčit,“ uvádí profesor Lukáš.

Biologická léčba byla ještě před několika lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech zlepšilo. „Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Protože cena tzv. biosimilars byla řádově nižší a měly potvrzené stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat,“ říká gastroenterolog Milan Lukáš.

Ulcerózní kolitida

  • Popis – Jde o autoimunitní chronické onemocnění střevní sliznice postihující tlusté střevo. Společně s Crohnovou nemocí se řadí mezi tzv. IBD nemoci neboli chronické střevní záněty.
  • Příznaky - Křečovité bolesti břicha, nevolnosti, nechutenství, hubnutí, průjem, časté nucení na stolici a krvavý hlen ve stolici.
  • Léčba – Nejčastěji tzv. konvenční terapie, tedy protizánětlivé léky, dále kortikosteroidy a imunosupresiva. Pokud toto nestačí, nastupuje biologická léčba nebo cílená – inovativní terapie.
  • Smrtnost – Ještě začátkem 20. století představovala ulcerózní kolitida smrtelné onemocnění, v současné době je smrtnost zcela minimální.
  • Prevence – Zdravý životní styl, vyvážený jídelníček bohatý na vlákninu, pravidelná pohybová aktivita, vyhýbání se kouření.

Načítám