Tváří se zdravě, ale opak je pravdou. Šest mýtů o potravinách, které klamou

Odmalička slýcháme: Jez hodně ovoce a zeleniny, to ti neublíží. Nahraď živočišné tuky rostlinnými, protože jsou zdravější. Sáhni po light jogurtu, pokud nechceš přibrat. K snídani si dej ovesnou kaši a mezi hlavním jídlem ovesnou tyčinku.

Jenže, ne všechny tyto potraviny jsou skutečně tak zdravé, jak se tváří. V dnešním článku vyvrátíme šest největších mýtů, které o nich kolují.

O špenátu se traduje, že je bohatým zdrojem železa. Kdo z vás by si nepamatoval na Pepka námořníka, který se jím ládoval od rána do večera. A díky tomu byl mýtus na světě. To, že v této listové zelenině najdeme velké množství železa, není pravda. Přispěli k tomu vědci, když v analýze o obsahu železa ve špenátu posunuli desetinnou čárku o jedno místo doprava. Špenát však ve skutečnosti není obsahem železa nijak výjimečný.

„Špenát obsahuje zhruba jen tři miligramy železa ve 100 gramech. Navíc není ideálním zdrojem už jenom proto, že v něm najdeme velké množství kyseliny šťavelové, která zabraňuje právě vstřebávání železa. Pokud tedy chcete dopřát vašemu tělu pořádnou dávku železa, vyzkoušejte například luštěniny, sóju, játra, maso a ryby, ale i slunečnicová nebo dýňová semínka,“ radí nutriční terapeutka Dana Šímová.

To, že bychom měli jíst mrkev, protože zlepšuje zrak, nám tvrdí rodiče odmalička. Bohužel i v tomto případě se jedná o mýtus. Mrkev sice obsahuje betakaroten, který tělo přemění na vitamin A, jehož nedostatek vede k šerosleposti, ale nadměrnou konzumací mrkve svůj zrak rozhodně nezachráníme. Mrkev má pro naše tělo ale i jiné přínosy, takže by v našem jídelníčku rozhodně chybět neměla. „Pomáhá uvolnit napětí v cévách, čímž se zvyšuje průtok krve, díky obsahu vitaminu C stimuluje imunitní systém a vláknina, kterou obsahuje, podporuje zažívání a trávení,“ vysvětluje nutriční terapeutka.

Většina z nás se snaží jíst každý den ovoce a zeleninu. Říká se, že po ovoci se nepřibírá, ale to je omyl! Ovoce sice obsahuje spoustu vitaminů, ale také mnoho cukrů. Záleží samozřejmě na druhu ovoce a také na jeho zpracování. „Je samozřejmě velký rozdíl mezi obsahem energie v různém ovoci, ale i v zelenině. Např. je velký rozdíl ve 100 g vodního melounu (pozor, vodní meloun je zelenina) a 100 g sušených datlí. Obecně lze říci, že čím je ovoce méně zralé, tím obsahuje více glukózy - a to je nevýhodné. Čím je zralejší, tím více obsahuje fruktózy, což je výhodnější, protože glykémii zvyšuje mnohem pomaleji a postupněji,“ vysvětluje Dana Šímová a dodává: „Specifické jsou banány, které i v době plné zralosti obsahují škroby, lze je tedy chápat stejně jako pečivo či přílohy. Z těchto důvodů (vyšší podíl energie ve formě snadno vstřebatelných jednoduchých cukrů) je doporučováno ovoce konzumovat hlavně dopoledne nebo před sportovním výkonem, kdy je předpoklad, že takto získanou energii ještě využijete, a odpoledne a večer je vhodné zařadit zeleninu.“ 

Mnoho lidí si v dobré víře kupuje cereálie s velkým nápisem FITNESS. Jenže ve skutečnosti i tyto cereálie obsahují cukr. To samé platí i o müsli tyčinkách. Tyto výrobky se na první pohled zdají jako ideální snídaně nebo svačina, ale když si pečlivě přečtete složení, zjistíte, že jsou doslova „nadupané“ cukry. Ať už klasickým cukrem nebo jinými sladidly. „Ideální volbou je zakoupit si ‚surové‘ přísady, a připravit si tak vlastní müsli nebo ovesné kaše. Potřebujete do nich pouze vločky, ovoce, semínka, ořechy, případně i protein,“ radí nutriční terapeutka.

Potraviny s nízkým obsahem tuku jsou sice vhodné pro redukční diety, ale má to jedno velké „ale“. Je nutné číst pečlivě jejich složení. Tuk v nich je mnohdy nahrazen jinými látkami, většinou „éčky“, umělými sladidly a zvýšeným podílem sacharidů (ve formě škrobů na zahuštění), a to na úkor bílkovin. Nenechte se tedy zmýlit, že když se budete těmito výrobky ládovat v neomezeném množství, že to s vaší váhou nic neudělá. „U těchto výrobků je dobré dávat si skutečně pozor na jejich složení, nutriční obsah a kalorickou hodnotu,“ radí Šímová.

Tuky můžeme rozdělit na nasycené mastné kyseliny, transmastné kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Právě nasycené mastné kyseliny a transmastné kyseliny by se v našem jídelníčku měly vyskytovat jen zřídka, protože zvyšují riziko obezity, a navíc mají i mnoho dalších negativních účinků na naše zdraví.

Margarín i máslo obsahují prakticky stejné množství kalorií. Rozdíl je v tom, že máslo je živočišného původu a margarín rostlinného. Neplatí ani to, že jsou všechny margaríny zdravější! Některé z nich totiž obsahují právě transmastné kyseliny. Pozor také na výrobky, kde jsou tyto transmastné kyseliny obsažené (oplatky, sušenky, čokoládové polevy apod.). „Nenasycené mastné kyseliny by ale naopak neměly v našem jídelníčku chybět, a pokud nejste v celkovém kalorickém nadbytku, v žádném případě vás neudělají tučné. Ve skutečnosti je jejich vliv pozitivní, podporují činnost srdce, pomáhají jako prevence proti poškození kloubů a chrupavek, jsou nezbytné pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Zlepšují také kvalitu vlasů, kůže nebo pleti. Zdravé tuky obsahují mořské ryby, ořechy, semínka, avokádo (zdravé rostlinné oleje - řepkový a olivový). Jejich nedostatek může vést k hormonální nerovnováze, bolesti kloubů, problémům s koncentrací či depresi,“ uzavírá Dana Šímová.

S čím pomůže v kuchyni citron?