Článek
Jak mohou být fazole nebezpečné? Většinu lidí asi napadne hlavně to, že je malé děti mohou vdechnout a začít se dusit. Už méně lidí ví, že jsou jejich semena i lusky v syrovém stavu toxické. Je to dobré vědět právě teď, kdy si je můžete nakoupit nejen jako potravinu, ale i pro vysazení těch okrasných na jaře na zahrádku.
Proč jsou fazole nebezpečné?
Fazole i jejich lusky obsahují v syrovém stavu několik toxických látek – například fasin a toxické glykosidy linamarin a lotaustralin. Ty mohou vyvolat jen zažívací obtíže, ale po konzumaci velkého množství i příznaky otravy kyanovodíkem.
Tyto toxické látky slouží fazolím jako ochrana proti parazitům, ale i proti tomu, aby je konzumovali býložravci. Zkušenosti Toxikologického informačního střediska svědčí o tom, že většina lidí vůbec netuší, že konzumace syrových fazolí může být tak nebezpečná. Bohužel není výjimkou, že si s nimi hrají malé děti. „Intoxikace fazolemi zaznamenáváme již u dětí do jednoho roku, nejvíc u dětí mezi 2–3 roky věku, ale objevují se také u školních dětí a dospělých. Bývají to fazole pěstované na zahrádkách – buď ty okrasné, často jejich nezralé lusky. Může ale jít i o fazole nakrájené do zeleninových salátů,“ uvádí MUDr. Kateřina Kotíková, Ph.D., vedoucí lékařka Toxikologického informačního střediska.
Právě na Toxikologické informační středisko se můžete obrátit pro konzultaci ve chvíli, kdy k otravě dojde. Non stop linky jsou: 224 91 92 93 a 224 915 402.
Na co pozor?
Toxické jsou nejen syrové lusky a nezralé fazole, ale i zralé a sušené boby. Míra nebezpečí se liší podle druhu fazolí. Nejméně toxických látek je ve fazoli obecném, což je dobrá zpráva, protože je tím nejběžněji pěstovaným na zahrádkách a také se nejčastěji prodává v obchodě, i když se to na obalu nemusíte dočíst.
Nejtoxičtější je naopak fazol měsíční (fazole z Limy) a fazol šarlatový (mnohokvětý, ohnivý, označovaný také jako „turecké“ nebo „arabské“ fazole). Ty se u nás pěstují hlavně pro krásné květy.
Špatnou zprávou je, že všechny druhy fazolí mají tolik variant velikostí, barev a tvarů, že když budou na jedné misce, tak nepoznáte, zda jde o relativně bezpečné fazole obecné, nebo o ty vysoce toxické.
Obavy naopak nemusíte mít při konzumaci fazolí mungo nebo adzuky – a to ani pokud je nebudete tepelně upravovat. Nejde totiž o pravé fazole a toxické látky v nich nejsou.
Jak se pozná otrava?
Příznaky otravy ze syrových fazolí jsou především zvracení, bolesti břicha a opakované průjmy se ztrátou tekutin. Objevují se obvykle do 2-6 hodin od požití, přitom doba začátku i závažnost závisí i na tom, jak moc byly fazole při konzumaci rozkousány.
První pomoc
Jestliže máte na otravu fazolemi podezření, jednejte co nejrychleji, nečekejte na příznaky. „Pacientovi podejte co nejdřív několik tablet aktivního uhlí – tři až pět. Pak jej ale nejméně šest hodin sledujte, zda se jeho stav nezhorší. Pokud by se objevily zažívací obtíže, zavezte ho hned do nemocnice,“ radí MUDr. Kateřina Kotíková.
Do nemocnice zavezte okamžitě osobu, která snědla syrové fazolové boby, zejména ještě v luscích a bylo jich více než:
- 11 kusů (děti do 5 let věku) až 20 kusů (děti ve věku od 10 let a dospělí) běžných potravinových fazolí
- 5 kusů (děti do 5 let věku) až 10 kusů (děti ve věku od 10 let a dospělí) toxických okrasných fazolí nebo exotických fazolí z dovozu
V nemocnici dostanou aktivní uhlí ve velké dávce a budou sledováni a léčeni podle aktuálních příznaků. Při včasné léčbě je prognóza obvykle příznivá.
Jak se toxických látek zbavit?
Abyste mohli fazole jíst bez problémů, měli byste je namočit na pět až deset hodin a vodu jednou až dvakrát slít a vyměnit. Před vařením ještě vyměňte vodu a následně vařte alespoň 10 minut plným varem, což spolehlivě děláte, protože jinak nejsou dostatečně měkké. Tím je zbavíte nejen toxinů, ale také látek, které způsobují nadýmání.
Proč jíst fazole?
I když syrové fazole znamenají riziko, ty tepelně upravené byste rozhodně měli do jídelníčku zařadit. Obsahují totiž rostlinné bílkoviny, zdravé tuky, vlákninu i spoustu vitaminů a minerálů – zejména skupiny B, vitamin E a kyselinu listovou, draslík, hořčík, měď, vápník, zinek a železo. Látky v nich obsažené pomáhají snižovat krevní tlak i cholesterol, pomáhají trávení a podporují srdce a cévy. Díky nízkému glykemickému indexu se hodí i do jídelníčku pro diabetiky.