Syndrom zmrzlého ramene trápí hlavně ženy po čtyřicítce. Pozor na klimatizaci i těžké nákupy

Někdy stačí jeden neopatrný či zbrklý pohyb (třeba, když se pokoušíte dosáhnout na horní poličku, umýt si vlasy v předklonu nad vanou nebo si zapnout podprsenku), případně chvíli pobývat v průvanu a překvapí vás bolest v rameni, která se postupně zintenzivňuje až natolik, že vám může zabránit v jakémkoli pohybu. Syndrom zmrzlého ramene se nejčastěji vyskytuje mezi 40. až 60. rokem života a bývá několikanásobně častější u žen než mužů, což zřejmě souvisí se změnou hormonálních hladin v období menopauzy.

„Zmrzlé rameno neboli adhezivní kapsulitida je onemocnění ramenního kloubu, které vzniká z několika příčin, mezi něž patří prochladnutí (klimatizace, otevřené okno při spaní, ‚ofouknutí‘), fyzické přetěžování ramene (stěhování, nošení těžkých břemen, těžká fyzická práce), přechození virózy nebo bakteriální respirační infekce, nedoléčení nemoci, nebo je příčinou působení dlouhodobého zánětu,“ vysvětluje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Mezi další příčiny se řadí například funkční poruchy krční páteře, poruchy funkce svalstva rotátorové manžety (svalový korzet, který napomáhá společně s kloubním pouzdrem k tomu, aby rameno drželo ve správném postavení) či úraz ramene.

Průvodním jevem syndromu zmrzlého ramene jsou ostré bolesti ramenního kloubu a paže spolu s výrazně omezenou hybností v ramenním kloubu.

„Bolest bývá velmi intenzivní, jak v klidu, tak především při pohybu, často znemožňuje spánek. Pohyblivost je omezena prakticky ve všech směrech. Zpočátku převažuje bolest, postupně dochází k omezení pohybu v ramenním kloubu, na čemž se podílí zejména reakce měkkých tkání, zejména kloubního pouzdra, které fibrotizuje a ztrácí pružnost (tuhne, mrzne),“ popisuje Petra Švarcová, fyzioterapeutka z kliniky Health+.

„Pohyb rukou, ať už aktivní, nebo pasivní, je u této diagnózy téměř nemožný pro palčivou bolest. Problémy jsou jak s upažením, tak s rotací na kteroukoli stranu nebo ohybem či narovnáním paže. Průběh tohoto onemocnění je obvykle dělen do tří fází, a to do fáze akutní bolestivé, fáze progresivní ztuhlosti a fáze návratu pohyblivosti, která může trvat i déle než rok,“ doplňuje Iva Bílková.

Prvními varovnými signály bývají pocit ztuhlých svalů, mírná bolest či omezení v rozsahu pohybu. V tu chvíli už je namístě problém řešit s lékařem (praktikem, ortopedem, revmatologem) a zabránit rozvinutí potíží.

„Pro potvrzení diagnózy a stanovení postupu v terapii je nutné vyšetření odborníkem, který odebere anamnézu, provede cílené vyšetření funkce pletence ramenního (odporové testy, zjištění omezení pasivního i aktivního pohybu) a odešle pacienta na některou z dostupných zobrazovacích metod - rentgenové vyšetření, ultrazvukové vyšetření či vyšetření magnetickou rezonancí,“ vysvětluje Petra Švarcová.

Na základě výsledků vyšetření je stanovena terapie – klidový režim, fixace, léčba pomocí kortikoidů, steroidních či nesteroidních antirevmatik a analgetik a rehabilitace. Vhodnou metodou na doma je aplikace suchého tepla – přikládání elektrické dečky, gelových sáčků, nahřívacích polštářků a citlivé protahování.

„Cvičení pro zvýšení hybnosti v ramenním kloubu je bolestivé a není příliš efektivní, stejně jako magnetoterapie, laser, ultrazvuk a elektroléčba. Pro pacienty je takto vedená rehabilitace frustrující, bolesti příliš neustupují a pacient je omezen v hybnosti dlouhodobě. Fyzioterapeut postupuje v řešení funkčních změn dle kineziologického nálezu, ideální je kombinace s manuálními technikami měkkých tkání, mobilizacemi a manipulacemi kloubů, majících funkční vztah k bolestivému rameni,“ popisuje Iva Bílková.

Moderně vedená fyzioterapie se v léčbě zmrzlého ramene dle jejích slov neobejde bez aplikace rázové vlny v kombinaci s hloubkovou vibrační masáží zaměřenou na oblast ramene a svalů s funkční souvislostí.

„Mezi pacienty přetrvává mýtus, že potíže spojené se zmrzlým ramenem samy spontánně odezní. Toto tvrzení ovšem nemá opodstatnění, i když odezní první bolestivá fáze, bez cílené a dobře vedené terapie zůstává významné pohybové omezení. Ve výjimečných případech je dokonce třeba přistoupit k operativnímu řešení,“ uvádí Petra Švarcová.

Hypermobilita a rizika pro zdraví. Může být příčinou častých úrazů i bolestí zad