Střevní mikrobiom u dětí. Na jeho vývoj má vliv strava, škodit může přehnaná hygiena

Střevní mikrobiom a jeho složení je u každého zcela unikátní a má významný vliv na celkové zdraví, mimo jiné chrání organismus před infekcemi. Jeho nerovnováha může být spojena s rozvojem různých onemocnění, jako jsou metabolické choroby, alergie nebo i duševní poruchy. Biolog Radek Netušil vysvětlí vše, co by vás mohlo zajímat o střevním mikrobiomu a jeho fungování (nejen) u malých dětí.

Termín střevní mikrobiom je velkým tématem, o kterém se často hovoří v souvislosti s imunitou a celkovým zdravím. Můžete vysvětlit, co to vlastně je?

Střevní mikrobiom je souhrnný název pro veškeré mikroorganismy (bakterie, prvoci, viry, houby), které se nachází ve střevech a jejich genom, tedy souhrn jejich genetické informace. Tento dodatek je důležitý, protože právě ten odlišuje mikrobiom od mikrobioty, což jsou dva různé pojmy, které bývají často nesprávně považovány za synonyma.

Ať je v tom tedy jasno, v čem je rozdíl mezi mikrobiotou a mikrobiomem?

Mikrobiota označuje skutečně jen samotné mikroorganismy, zatímco v mikrobiomu jsou kromě těchto mikroorganismů zahrnuty také jejich metabolity, signální molekuly, jejich vazby a interakce s okolím. Jinými slovy – mikrobiota ukazuje „kdo tam je“, mikrobiom ukazuje „kdo tam je a co tam dělá, jak se tam chová.“

Proč je zdravý mikrobiom alfou a omegou našeho zdraví?

Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v trávení potravy, zejména složitých sacharidů (vláknina), které bychom sami nedokázali zpracovat a přitom produkuje důležité vitaminy.

Dále má mikrobiom zásadní vliv na imunitní systém – pomáhá ho trénovat, aby správně reagoval na hrozby a nerozvíjely se alergie nebo autoimunitní onemocnění. Mikrobiom také ovlivňuje metabolismus, tedy to, jak získáváme energii z potravy, a dokonce i duševní zdraví. Propojení mezi střevem a mozkem je v posledních letech v popředí vědeckého zájmu. Ukazuje se totiž, že mikrobiom může ovlivňovat náladu, chování a kognitivní funkce.

>>>Jak poznat, že vaše imunita nefunguje na sto procent. Sledujte nenápadné signály

Jaké zdravotní potíže hrozí, když není mikrobiom v pořádku?

Správně fungující a rozmanitý střevní mikrobiom je naprosto zásadní pro celkové zdraví a pohodu. Když je v nerovnováze, může to vést k řadě zdravotních problémů, od zažívacích potíží až po chronická onemocnění, jako jsou zánětlivá střevní onemocnění, obezita, cukrovka 2. typu, alergie, astma, poruchy jater, ledvin, kožní onemocnění, a dokonce i některé neurologické poruchy.

Na mikrobiom u nejmenších dětí má vliv i porod, je to tak? A jakým způsobem se vyvíjí a mění mikrobiom u kojenců, co vše jej utváří?

Ano. První osídlení střev mikroorganismy probíhá již během porodu. Děti, které se narodí přirozenou cestou, jsou vystaveny bakteriím porodních cest matky. Tyto bakterie se stanou prvními kolonizátory jejich střev. U dětí narozených císařským řezem je tento proces trochu jiný, jsou kolonizovány bakteriemi z okolního prostředí, což vede k odlišnému složení mikrobiomu. V některých zemích proto v případě porodu císařským řezem lékaři dělají matce vaginální stěr, kterým novorozence potřou, aby došlo k přirozené kolonizaci mikrobiomu.

Co se týče složení mikrobiomu, tak v prvních týdnech života se výrazně liší od toho dospělého. Je velmi málo diverzifikovaný. V kojeneckém období hraje klíčovou roli samozřejmě kojení. S postupným zaváděním příkrmů se mikrobiom stává rozmanitější a začíná se postupně stále více podobat mikrobiomu dospělého člověka.

Jak se o mikrobiom malých dětí starat, čeho se třeba vyvarovat a co hlídat, například při složení jídelníčku?

Strava a životní styl mají na vývoj a funkci střevního mikrobiomu u dětí zásadní vliv. A je důležité si uvědomit, že v dětském věku je tento vliv zásadnější než kdy jindy. I v dospělém životě můžeme samozřejmě ovlivnit funkci svého mikrobiomu, ale už nikdy to nebude tak účinné jako v dětství. Základem pro vyvážený mikrobiom je pestrý jídelníček – a to platí jak v dětském věku, tak v dospělosti. Zásadní je strava bohatá na vlákninu a obecně na prebiotika.

Ve kterých potravinách vlákninu a prebiotika hledat?

Hlavně v ovoci a zelenině, ale také v celozrnných produktech či luštěninách. Velmi dobré jsou pro mikrobiom fermentované potraviny jako jogurt, kefír nebo kysané zelí, v nichž jsou obsaženy živé přátelské bakterie. Není ale dobré omezit se pouze na výše uvedené potraviny. Strava by proto měla v rozumné míře samozřejmě obsahovat i maso a masné produkty. Čím pestřejší je strava, tím rozmanitější je mikrobiom, což je pro jeho zdravé fungování důležité.

Obecně z hlediska mikrobiomu mohu říct, že není dobrá žádná dieta, která zcela vylučuje ze stravy nějaký konkrétní typ potravin. Mikrobiomu můžete také pomoci užíváním kvalitních probiotických doplňků stravy. Přestože na většině se dočtete, že nejsou vhodné pro děti do 3 let, jedná se spíše o legislativu, než o to, že by tyto produkty byly pro děti skutečně nevhodné.

Je pravda, že střevní mikrobiom a přirozenou imunitu může narušit, mimo jiné, až přílišná „sterilita“ prostředí, ve kterém děti vyrůstají a přehnaná hygiena?

Je to tak. Bylo prokázáno, že přílišná sterilita a používání antibakteriálních prostředků mohou mít skutečně negativní vliv na vývoj imunitního systému a mikrobiomu. Bylo prokázáno, že děti, vyrůstající v příliš sterilním prostředí, mají výrazně vyšší riziko vzniku nejrůznějších alergických poruch. Tím nechci říct, že máme novorozeňata nechat vyrůstat v „hnojišti“, ale zkrátka není nutné to s hygienou nijak extra přehánět. To, že dítě občas „sní trochu hlíny“, je úplně normální a není to z dlouhodobého hlediska na škodu.

>>>Alergické potíže je potřeba řešit, neléčená alergie může přerůst v astma, varuje lékař

Jak velkou roli hraje kojení v prvních letech života dítěte pro správný vývoj a fungování mikrobiomu?

Zcela zásadní. Mateřské mléko obsahuje totiž speciální látky, tzv. oligosacharidy mateřského mléka (HMOs), které fungují jako prebiotika – látky podporující růst prospěšných bakterií, v tomto případě zejména bifidobakterií. Mateřské mléko navíc přímo obsahuje i některé živé přátelské bakterie (hlavně rodu Lactobacillus), které také přispívají k osídlení střev dítěte. Kromě toho kojení pomáhá posilovat imunitní systém a chrání dítě před infekcemi.

Tímto jste částečně odpověděl na otázku, zda může kondice střevního mikrobiomu souviset s rozvojem alergií nebo autoimunitních poruch u dětí, jejichž počty neustále rostou…

Mikrobiom je hned od narození absolutně nepostradatelný pro správný vývoj imunitního systému. Imunitní systém novorozence totiž ještě neumí správně rozlišovat mezi tím, co je tělu vlastní a tím, co je cizí a měl by proti tomu spustit reakci. Imunitní systém se to musí naučit.

Je prokázáno, že pokud se střevní mikrobiom v raném dětství nevyvíjí správně, nebude se pravděpodobně správně vyvíjet ani imunitní systém a hrozí vyšší riziko vzniku alergií, astmatu, autoimunitních onemocnění nebo jiných imunitních poruch.

Může mít na střevní mikrobiom negativní dopad například časté užívání antibiotik v dětství?

Ano, a to velmi významný. Antibiotika zabíjejí bakterie, nebo brání jejich růstu. Většina běžně používaných antibiotik má ale velmi široké spektrum působnosti, což znamená, že příliš nerozlišují mezi tím, které bakterie zabijí. Spolu se škodlivými původci onemocnění tak „vezmou šmahem“ i řadu dalších, i přátelských bakterií.

Časté užívání antibiotik v dětství je spojováno též se zvýšeným rizikem výskytu alergií, astmatu, obezity nebo třeba zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Nechápejte mě špatně, rozhodně nejsem proti užívání antibiotik. Jsou situace, kdy se jim zkrátka nevyhneme a buďme rádi, že existují. Je ale důležité jejich užívání dobře zvážit a užívat je opravdu v nutných případech, nikoli preventivně, jak to někdy také vidíme.

Střeva jsou váš druhý mozek. Jsou-li v pořádku, produkují hormon štěstí a netloustnete