Škola volá a rýma se vrací: Proč dát u dětí pozor na nosní kapky a co hrozí při neodhalené alergii

Jde vaše dítě z rýmy do rýmy? Mezi typické příznaky patří časté kýchání, škrábání a pálení v nose či krku, pálení očí, které mohou otékat. Někdy se však příznaky nemusí objevit všechny, případně mohou být trochu atypické, malý alergik může například mít častou rýmu a k tomu trochu kašel. Má smysl to řešit, i když to nejsou zásadní potíže.

Jednak proto, že školka či škola může chtít, abyste dítě s takovými příznaky nechali doma. Potvrzení o tom, že jde o projev alergie, vám pomůže. Navíc je to důležité kvůli celkovému zdravotnímu stavu potomka.

Oboje se může objevit kdykoliv během roku, ale příčiny jsou jiné – nachlazení s rýmou či kašlem vyvolávají viry, alergie je přemrštěným projevem organismu na běžné podněty.

V obou případech může dítě kýchat a kašlat, mohou ho pálit oči a slzet mu, může ho škrábat v krku. Ale nachlazení může, na rozdíl od alergie, provázet i celková únava, teplota či horečka, bolesti svalů a kloubů. Rýma spojená s nachlazením většinou přibližně za týden zmizí, alergická může být slabší, ale trvat, dokud se dítě nedostane z dosahu alergenu, například zvířecích chlupů. Alergická rýma bývá řidší až vodová, kýchání je častější, oči při ní krom pálení i svědí.

Co se týče bolesti v krku, pokud v něm vyloženě bolí při polykání, půjde spíše o nachlazení.

Odborníci radí tedy časté rýmy nepodceňovat. „Čím více se alergik ,svým‘ alergenům vystavuje, tím víc se obvykle obtíže komplikují a mohou přerůstat například do průduškového astmatu. Předrážděná sliznice také hůře vzdoruje náporu virů, proto jsou alergici náchylnější k onemocnění dýchacího systému,“ upozorňuje profesor Petr Pohunek, pneumolog z fakultní nemocnice v pražském Motole. „Alergii je vždy třeba konzultovat s odborníkem a nechat se alergologicky vyšetřit. Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit,“ vysvětlil.

Léčbu časté rýmy u dětí by rodiče neměli řešit jen volně prodejnými kapkami do nosu. Jejich nadužívaní může postupně poškodit nosní sliznici. Sliznice je pak trvale oteklá a kapky už to nezmění, dětem i dospělým se pak paradoxně hůře dýchá. V krajním případě to je potřeba řešit operací, v mírnějších případech mohou pomoci kortikoidové kapky, ty jsou ale výhradně na lékařský předpis.

Také léky na alergii neboli antihistaminika by děti měly dostávat pouze po konzultaci s lékaři, byť jsou dnes tyto tabletky už volně prodejné. Navíc, pokud je předepíše lékař, pojišťovny je do velké míry proplácejí.

Podezření na to, že častá nebo vleklá rýma u dětí je vlastně projevem alergie, může vyslovit i praktický lékař, který pošle dítě na příslušné vyšetření. To je obvyklý postup, jak říká lékař Petr Podroužek z EUC laboratoří.

„Většina dětí, kterým děláme krevní rozbory, jsou odeslány přímo pediatry, kteří častou rýmu vyhodnotili jako možnou alergii. Minimum dětských pacientů přijde na odběr s rodiči, kteří si chtějí své podezření na alergii ověřit. Nicméně alergie jsou stále častější - jak v dětské, tak dospělé populaci - a příčiny mohou být velice různé, nejenom například sezonní. Proto je nutné příznaky časté rýmy u dítěte vždy konzultovat s lékařem, aby se případná alergie nebo jiné příčiny odhalily včas,“ doporučuje lékař Petr Podroužek.

Takže i když sezona pylů pomalu končí, alergická rýma nemizí. Na podzim totiž mohou alergiky o to více dráždit vzdušné plísně, celoročně pak jde o všudypřítomný prach.

Alergičtí můžete být i na zimu. Proč vás kůže pálí a svědí?