Čtyři mýty o semínkových olejích: Jsou toxické, způsobují mrtvici a neměli byste je používat

Ohledně semínkových olejů se poslední dobou šíří nejrůznější mýty. Někteří tyto oleje dokonce považují za toxické a označují je za hlavního viníka mnoha chronických onemocnění. Ideální je podle těchto tvrzení olivový olej a smažit by se vlastně nemělo na ničem. Kde je pravda?

Mezi semínkové oleje se řadí například slunečnicový, řepkový, sójový, hroznový a dýňový – zkrátka takové, jak už název napovídá, které se získávají ze semen rostlin. Lidé je používají stovky let už proto, že jsou obvykle levné, chuťově neutrální a mají vyšší kouřový bod (tak snadno se nepřepálí jako třeba olivový).

Čím dál častěji jsou ale právě tyto oleje skloňovány ve spojení s nezdravým životním stylem. Korunu tomu nasadil i americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který prohlásil, že Američané jsou jimi tráveni, a nabádá k tomu, aby lidé začali opět smažit na živočišných tucích.

Nejdiskutovanější je způsob, jakým se oleje ze semínek získávají. Jde o chemický proces, při kterém se plodina bělí, rafinuje a zahřívá. V některých případech se do oleje přidává pro extrakci (rozpouštění) chemická sloučenina hexan. A právě to vzbuzuje největší emoce. Hexan se totiž vyrábí z ropy a při jeho vdechování může dojít ke zdravotním komplikacím. Tato tvrzení vedla k rozsáhlé studii, která ale dokázala, že člověku žádná rizika nehrozí.

Semínkové oleje obsahují kromě jiných složek určité množství omega–3 a omega–6 mastných kyselin, které tělo v malém množství potřebuje. Obě tyto složky jsou nezbytné pro zdravé fungování mozku a buněk a obě musíme přijímat prostřednictvím potravy, protože si je tělo neumí vyrobit. Tělo přeměňuje omega-3 na sloučeniny zvané resolviny, které potlačují zánět, omega-6 ale tělo přeměňuje na chemikálie, jako například kyselinu arachidonovou, jež můžou způsobovat zdravotní obtíže. I proto je nutné volit oleje, které mají „víc trojky a méně šestky“.

Pod pojmem nezdravá potravina si většina lidí představí smažené hranolky, sýr nebo řízky. Při dlouhodobém stravování v tomto duchu pochopitelně člověku zdravotní rizika hrozí, není to ale vinou samotného oleje, nýbrž celkového životního stylu. „Na tepelnou úpravu jsou skvělý řepkový, sezamový nebo avokádový olej,“ vyjmenovává ve své knize Sám sobě výživovým poradcem Jan Caha a doplňuje: „Slunečnicový olej obsahuje převážně omega-6 mastné kyseliny, a měl by tak být spíš výjimkou. Lidé by ho měli nahradit řepkovým v teplé kuchyni a lněným v kuchyni studené.“

Jak už bylo výše zmíněno, pokud se budete řídit heslem „všeho s mírou“, semínkové oleje žádného druhu vám neuškodí. Kupujte ale takové, které jsou čisté a nerafinované. Problém nastává u těch, kdo chtějí olej používat opakovaně, tedy že na pánvi usmaží řízky, zbytek oleje slejí a za pár dní ho použijí znova. V tu chvíli může být olej jakéhokoli druhu pro zdraví skutečně nebezpečný.

Atlas olejů: Slunečnicový na smažení, sezamový na pečení, olivový do salátů