Šelest na srdci. Nejde o nemoc, ale může být příznakem celé řady jiných potíží a onemocnění

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šelest na srdci je, laicky řečeno, zvuk navíc (pískání, skřípání, vibrace) při pravidelné činnosti srdce. Často se objevuje například u dětí během růstu, sportovců nebo těhotných žen a ačkoli bývá mnohdy neškodný, může být v některých případech signálem vážnějšího zdravotního problému, který vyžaduje důkladnější vyšetření. Není proto radno jej podceňovat.

Je třeba říci, že u šelestu se nejedná o diagnózu, ale o příznak. „Šelest je příznakem řady onemocnění, typicky je způsoben postižením srdečních chlopní, ale může se objevit třeba i při defektu mezikomorové nebo mezisíňové srdeční přepážky, kdy krev nesprávným způsobem protéká mezi pravo- a levostrannými srdečními oddíly, nebo může být způsobem zúžením některé z velkých tepen, například aorty. Takže možných příčin vzniku šelestu je více,“ říká kardiolog prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

>>>Vyšetření srdce echokardiografie (ECHO).Co vás čeká a bude to bolet?

„Šelest je příznak, který slyšíme fonendoskopem, čili klasická diagnostika je za použití fonendoskopu a zachycení šelestu poslechem. Protože se jedná o příznak, tak vždy musíme pátrat, co jej způsobuje,“ uvádí prof. Jan Krejčí. Podrobnějším vyšetřením je pak echokardiografie, což je sonografické vyšetření srdce. Pomůže rozpoznat příčinu srdečního šelestu, vyhodnotit funkci srdečních chlopní a odhalit strukturální abnormality na srdci, které mohou vést právě k šelestu.

Některé srdeční šelesty nedoprovázejí žádné zdravotní příznaky a obvykle jsou odhaleny spíše náhodně v rámci preventivních lékařských prohlídek. Nicméně na srdeční šelest mohou upozornit některé varovné příznaky, jako je například:

V mnoha případech nevyžadují šelesty na srdci žádnou léčbu (pokud jsou neškodné a nezpůsobují žádné komplikace), pacient je často jen pravidelně sledován lékařem. Léčba srdečních šelestů, které jsou způsobeny srdečními vadami, patří do rukou zkušeného kardiologa.

„Léčba se vždy odvíjí přesně od toho, čím je šelest způsoben. Pokud je to nějaká chlopenní vada - a tato vada je významná - tak je nutno ji opravit. Což lze dnes v některých případech katetrizačně, to znamená, že dotyčný nemusí podstoupit operaci s otevřením hrudníku. U některých pacientů je ovšem stále nezbytný kardiochirurgický výkon, kdy chirurg při operaci za přímé vizuální kontroly buď opraví srdeční chlopeň nebo ji nahradí protézou,“ popisuje prof. Jan Krejčí.

>>>Koarktace neboli zúžení aorty: Tuto vrozenou vadu srdce vyřeší jedině operace

Zdaleka ne všichni pacienti s šelestem na srdci mají nějaká konkrétní omezení. „U řady lidí, zejména třeba u dětí, můžou být šelesty ještě normální, například mohou být způsobeny hyperdynamickou cirkulací, což je mladých jedinců relativně běžné a není to nic dramatického. I v případech, kdy je šelest je způsoben nějakou srdeční nebo chlopenní vadou, která ale není závažná, což znamená, že tato vada srdce nijak zásadně nezatěžuje, jsou možné rekreační sportovní aktivity,“ říká prof. Jan Krejčí.

Podle jeho slov je ovšem sporné, zda doporučovat vrcholový sport, ve většině případů to nemusí být úplně vhodné, ale normální fyzické aktivity jsou možné. Pokud ale je šelest způsoben závažnou vadou, která by potenciálně mohla poškozovat srdeční funkci nebo způsobovat jiné příznaky (jako například při zúžení aortální chlopně může fyzická zátěž vyvolat krátkodobý kolaps), pak nejsou náročnější fyzické aktivity vhodné.

Šelest na srdci může být vrozený a řada šelestů, které se objeví v dětském věku, v průběhu dalšího života zanikne.

„Jak se srdce vyvíjí, některé komunikace mezi srdečními síněmi, které můžou způsobovat šelest, s průběhem dospívání a růstu zmizí. Důležité je podtrhnout, že děti, které mají šelest, musí být kardiologicky sledovány. Je totiž třeba jednak zjistit, jakou má šelest příčinu, a potom také, zda vada, která podmiňuje šelest, má dynamiku – jestli spíš zeslabuje nebo se zvýrazňuje. Když se zeslabuje, často není třeba nic podnikat. Máme řadu dětských pacientů, kteří jsou sledováni třeba do věku 10 až 12 let právě kvůli šelestu, ale poté se jejich stav znormalizuje a celý další život prožijí bez komplikací či srdečních problémů,“ uvádí prof. Jan Krejčí.

Samozřejmě jsou některé vrozené vady, které se rovněž projevují šelestem, a mohou být i život ohrožující, a jsou tedy nesmírně závažné. Ty se pak musí operačně řešit co nejdříve, někdy třeba velmi akutně již bezprostředně po porodu či během několika málo dní.

Jak poznáte, že můžete mít nemocné ledviny? Mezi příznaky patří bolesti zad či otékání