Rozedma plic: Neviditelný nepřítel dýchání, který postihuje častěji muže ve věku nad 40 let

Mezi vážné a ne zcela vyléčitelné plicní nemoci patří rozedma plic. Tímto chronickým onemocněním u nás trpí přes 7,5 % obyvatel. Nejčastěji postihuje kuřáky – spíše muže – ve věku nad 40 let.

Emfyzém, česky rozedma, je nevratné poškození plicní tkáně, při němž dochází k rozšíření a destrukci stěn plicních sklípků a průdušinek. Důsledkem je zvýšené množství vzduchu v plicích, úbytek plicní tkáně a změna cévního zásobení, čímž vázne výměna plynů, tj. kyslíku a kysličníku uhličitého v plicích. Tím klesá rychle i schopnost okysličování krve, a postižený tak i při sebemenší námaze pociťuje nedostatek vzduchu (Zadýcháváte se? Co může být příčinou).

Odborníci klasifikují rozedmu plic podle toho, jakou část dýchacích cest postihuje. „Rozlišujeme čtyři různé typy emfyzému. Centroacinózní emfyzém, který postihuje centrální úsek respiračního bronchiolu, zatímco plicní sklípky zůstávají neporušeny. Druhým typem je panacinární emfyzém, který zasahuje bronchiolus i plicní sklípky. Distální acinární emfyzém zachvátí hlavně plicní sklípky a může zasahovat až pod poplicnici jako vzduchový puchýř a nepravidelný emfyzém postihuje plíce nepravidelně a je doprovázen jizvami,“ přibližuje druhy emfyzémů lékař Vladimír Zindr z Ordinace pneumologie a diagnostiky plicních funkcí v Karlových Varech.

>>>6 varovných příznaků, které signalizují nemocné plíce

Plicní emfyzém se vyvíjí v průběhu let a postupuje pomalu. Pacient s touto nemocí může žít mnoho let, aniž by si čehokoliv všiml. Mezi nejčastější obtíže, které se začnou postupně objevovat, patří dušnost, kašel nebo potíže s vydechováním. „Pacient při výdechu špulí rty, aby zvýšil odpor v průduškách a tím průdušky alespoň částečně roztáhl,“ popisuje lékař Viktor Kašák ze společnosti Lerymed. Mezi další příznaky patří například bolest hlavy (velký přehled druhů bolesti hlavy), objevit se může také nevolnost po jídle. Roztažené plíce totiž mohou tlačit na bránici i žaludek. Důsledkem pak bývá ztráta chuti k jídlu a úbytek na váze. U těžkých případů pak vede onemocnění k roztažení hrudníku, který dostává soudkovitý tvar. Pozorovat lze také modré zabarvení kůže, tzv. cyanózu, která vzniká v důsledku neokysličené krve. Nedostatek kyslíku v těle může způsobit také celkovou chronickou únavu.

Plicní emfyzém postihuje zejména kuřáky. V důsledku kouření se totiž v plicích neustále tvoří mírný zánět, takže se zde akumulují bílé krvinky. Kromě toho při kouření vznikají také volné kyslíkové radikály, které poškozují okolní plicní tkáň (Jak přestat kouřit?). Vznik onemocnění však může mít také souvislost s některou jinou plicní nemocí. „U kuřáků se vyvine chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN – nehrozí i vám?). Samozřejmě že škodliviny ve vzduchu se sčítají, například kouření plus smogové situace nebo znečištění vzduchu v pracovním prostředí. Během prodlužujícího se života vzniká u seniorů takzvaný stařecký emfyzém. Rozsáhlý emfyzém také vzniká u osob, které mají deficit enzymu alfa1 antitrypsinu (AAT) a kouří. Funkční plicní tkáň se jim prakticky roztaví,“ popisuje příčiny onemocnění Viktor Kašák.

„Všichni kuřáci (ale i bývalí kuřáci) starší 45 let by měli podstoupit jednoduché spirometrické vyšetření, které dokáže odhalit hrozící rozedmu plic,“ radí MUDr. Zindr. Léčba rozedmy plic je v rukou především plicních lékařů. Při výskytu prvních příznaků je však zcela namístě obrátit se na svého praktického lékaře, který pacienta odešle na příslušné oddělení, kde budou provedena všechna potřebná vyšetření. „Při fyzikálním vyšetření má pacient zvučný poklep na plicích a oslabené dýchání. Kompletní funkční vyšetření plic pak prokáže patologii korespondující s emfyzémem. Skiagram (rentgen hrudníku) odhalí známky emfyzému. Precizní diagnózu, rozsah a lokalizaci potvrdí HRCT hrudníku (CT s vysokou rozlišovací schopností),“ přibližuje způsoby vyšetření doktor Kašák.

„Již vzniklá rozedma vyléčit nelze. Po jejím záchytu je potřeba nepokračovat v zatěžování plic prachem, ale i kouřem typickým z cigaret,“ radí Vladimír Zindr. Pacientům se podávají inhalační léky, které roztahují průdušky a snižují hyperinflaci. „Účinná je moderní plicní rehabilitace. U pacientů s deficitem AAT, kteří nekouří, se podává substituční léčba. V Česku jsou dvě centra, na plicní klinice FTN v Praze a na plicní klinice v Olomouci. Možná je i endoskopická či chirurgická intervence, která snižuje plicní hyperinflaci, provádí se tzv. volumredukce. Buď bronchoskopická, kdy se zavádějí do průdušek ventily, nebo dochází k chirurgickému odstranění horních laloků, segmentů nebo bul. Možná je i transplantace plic, zvláště u pacientů s deficitem AAT,“ popisuje možnosti léčby MUDr. Kašák.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které se nedá zcela vyléčit. Díky odborné léčbě a přístupu pacienta, který nadále nezatěžuje plíce, se může kvalita života zlepšit. Při včasném odhalení a zahájení léčby lze žít i dalších 20 let. Podle údajů zdravotních pojišťoven dnes pacienti žijí až o dva roky déle, než tomu bylo před pěti lety.

>>>Jak žít s chronickou nemocí?

Nejefektivnější prevencí je nezačít nikdy kouřit. Kromě toho je důležité vyvarovat se vdechování chemikálií, prachu a dalších škodlivých látek, které mohou poškodit plicní sklípky. Riziko rozvoje rozedmy plic může zvýšit také pobyt v nevhodném pracovním prostředí, jako je uhlí, zemní plyn nebo azbest.