Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Většina vyspělého světa, včetně České republiky, nezadržitelně stárne. Podle posledních statistických údajů se u nás v roce 2024 narodilo nejméně dětí v historii. Výsledek překvapil i sociology. Ti sice vzhledem ke stále klesajícímu počtu lidí v produktivním věku pokles porodnosti očekávali, ale ne tak velký. Mladých, kteří potomky vůbec neplánují, stále přibývá, přitom se až donedávna zdálo, že jde o jednu z nejpřirozenějších lidských tužeb. Ať už je to jakkoliv, jedna z nejnovějších studií prokázala, že rodičovství má i zcela nečekané výhody.
Rodičovství jako anti-aging program
Napadlo vás někdy, že rodičovství může mít příznivý vliv na správné fungování mozku ve vyšším věku? Jak sami vědci uznávají, podobným výzkumem se zatím nikdo příliš nezabýval, a tak jsou závěry první velké studie na toto téma poměrně překvapivé. Zúčastnilo se jí 19 964 žen a 17 607 mužů z Velké Británie a výsledky jsou poměrně jednoznačné. Rodiče, kteří vychovávali děti, vykazovali v pozdějším věku lepší kognitivní funkce a vyšší počet potomků byl spojen s vyšší úrovní funkční konektivity mozku.
„Budování smysluplných vztahů, udržování sociálních vazeb a neustálé podněty, které nutí lidi reagovat, rozhodovat či řešit nejrůznější problémy a situace – to vše jsou faktory, které mohou přispět ke kognitivní dlouhověkosti,“ komentuje výsledky neuroložka Hannah Homafar. Zajímavé je, že výsledky byly podobné jak u mužů, tak u žen, těhotenství tedy v tomto ohledu zřejmě nehraje žádnou významnější roli.

Péče o děti prospívá mozku a udržuje jeho funkce v dobré kondici i ve vyšším věku. Podle vědců platí, že čím víc dětí, tím lépeFoto: Studio Romantic, Shutterstock.com
Roli hrají citová pouta
Autoři studie zároveň upozorňují, že zatím nebyla prokázána příčinná souvislost, ale pouze korelace mezi rodičovstvím a funkcí mozku v pozdějším věku. Přesto jsou přesvědčení, že lidé, kteří mají a vychovávají zejména víc dětí, jsou na tom z hlediska fungování mozku ve vyšším věku lépe. Kromě toho, že musejí denně řešit spoustu věcí a rychle reagovat, má podle vědců velký vliv také tvorba emočních pout.
„Láska a emocionální spojení jsou mocnými hnacími silami zdraví mozku, aktivují cesty odměn, snižují stresové hormony a podporují odolnost,“ uvedla Hannah Homafar pro magazín Parents. Za důležité považuje neuroložka i sociální angažovanost. „Ukazuje se, že silné sociální vazby jsou spojené s nižším rizikem demence a kognitivního poklesu,“ upozorňuje a dodává, že sociální kontakty poskytují ochranný účinek proti oběma.
Co to znamená pro bezdětné
Jak upozorňuje vedoucí uvedené studie neurovědkyně Edwina R. Orchard, výsledky výzkumu ještě neznamenají, že bezdětní či lidé s jedináčkem jsou předurčeni k nižším kognitivním schopnostem, až budou starší. Ve skutečnosti existuje mnoho způsobů, jak o sebe pečovat.
„Pro zdraví mozku v pozdějším věku je důležité být více společensky zapojený, fyzicky aktivní a duševně stimulovaný. A nic z toho není omezeno jen na rodiče,“ ujišťuje badatelka. Výzkumy navíc podle ní ukazují, že fyzická aktivita zlepšuje kognitivní funkce u starších lidí i bez ohledu na jejich duševní stav.
„Aktivity jako vzdělávání, udržování přátelství či péče o domácí mazlíčky mohou, stejně jako rodičovství, obohatit a stimulovat mozek, což v konečném důsledku přispívá k udržení jeho správného fungování i ve vyšším věku,“ dodává Edwina R: Orchard.