Článek
Jak o sebe pečovat, abyste zůstali co nejdéle zdraví a v té nejlepší možné kondici? Dokonce ani vědci nedokáží přesně a s jistotou říci, proč se někteří lidé dožijí vysokého věku s plně funkčním mozkem, brilantní pamětí a výbornými kognitivními schopnostmi, zatímco jiní takové štěstí nemají.
Obecně se ví, že zdraví člověka, fyzické i to duševní, lze významně ovlivnit správným životním stylem a návyky, stravou, aktivním způsobem života a pravidelnou fyzickou aktivitou nebo dostatkem kvalitního spánku. Aktuální vědecké studie naznačují ale i další důležité faktory, které mohou oddálit stárnutí, zejména mozku, a dokonce zpomalit, či dokonce odvrátit riziko demence.
Ústa jsou bránou do celého těla
Hned několik lékařských výzkumů z posledních let přineslo překvapivé zjištění, a sice že na kondici a funkce lidského mozku má obrovský vliv dentální hygiena, tedy péče o zuby, dásně a ústní dutinu. Pokud je důsledná a pravidelná, dokáže podle vědců výrazně zmírnit riziko, že vás postihne demence.
Souvislost mezi mozkem a ústy potvrdila řada studií (např. studie amerického institutu National Institutes of Health, University of Leeds ve Velké Británii nebo též britské Alzheimer´s Society). Zjistilo se například, že u lidí, kteří trpí parodontózou nebo jiným zánětlivým onemocněním dásní, a to v různě závažném stadiu, je mnohem pravděpodobnější, že jim bude v pozdějším věku diagnostikována Alzheimerova choroba nebo budou vykazovat příznaky mírné kognitivní poruchy, či dokonce výše zmíněné demence.
Bakterie se dostanou všude
Vaše ústa, zuby a dásně nejsou samostatnou jednotkou, jsou důležitým „vstupním portálem“ do celého organismu a mohou významně ovlivnit zdraví dalších orgánů. Když se v ústech cokoli „pokazí,“ následky se mohou rychle šířit do zbytku těla, včetně mozku.
„Jedním ze způsobů, kterým k tomu může dojít, je, že bakterie, jež se vyskytují v ústech každého člověka, se u lidí s onemocněním dásní více hromadí a může se narušit rovnováha těch dobrých a škodlivých, podobně jako se to stává třeba ve střevech. Narušení tohoto zdravého mixu pak vede k podráždění a krvácení dásní, což umožňuje některým bakteriím proniknout do krevního oběhu,“ vysvětluje lékař Ryan T. Demmer, profesor epidemiologie na Minnesotské univerzitě pro magazín Self.
Srdce i mozek v ohrožení
Právě krevním oběhem se mohou bakterie šířit po celém organismu a napadat a poškozovat jednotlivé orgány, včetně mozku. „Některé z těchto mikrobů jsou pro mozek přímo toxické a narušují kognitivní funkce. Jiné zase mohou podnítit imunitní reakci, když se s nimi nervový systém snaží bojovat. Časem pak mohou chemické látky, které tyto bakterie uvolňují, přispět k hromadění abnormálních shluků bílkovin v mozku, které se objevují typicky právě u lidí s demencí, říká Ryan T. Demmer.
Dalším „vedlejším produktem“ onemocnění dásní, který může způsobit velké problémy vašemu mozku, je zánět, jenž vznikne v organismu jako reakce na nahromaděné bakterie. Takový zánět může postihnout srdce, rovněž ale také mozek, což pak vede postupem času k jeho nevratnému poškození.
Jak pečovat o zuby, abyste chránili mozek
Někteří lidé mohou mít geneticky danou predispozici ke vzniku zubních kazů, zánětů dásní a dalších problémů s ústní dutinou, dentální hygienu by ale neměli podceňovat ani ti, kdo mají (prozatím) zuby i dásně zdravé. Pravidla jsou jasná a notoricky známá, tedy čistit si zuby minimálně dvakrát denně, ráno a večer, používat vhodný zubní kartáček, nezapomínat na mezizubní kartáčky a zubní nitě k důkladnému dočištění a jako prevenci onemocnění dásní.
Dále omezit konzumaci sladkostí a sladkých nápojů a dvakrát za rok absolvovat preventivní prohlídku u svého stomatologa. Vhodným doplňkem pro domácí použití je též tzv. zubní sprcha, jednou ročně lékaři doporučují zajít si na profesionální ošetření k dentální hygienistce. Při otoku či krvácení dásní, bolesti zubů nebo jejich přecitlivělosti vyhledejte zubního lékaře včas.