Článek
Často se mluví o tom, jak důležité je budovat vztahy a jak nezbytné jsou pro spokojený život. A je to pravda. „Ale nepřehlédli jsme přitom, jak důležitá je pro nás i samota?“ ptal se slavný britský psychiatr Anthony Storr už v roce 1988 ve své knize Solitude: A Return to the Self (Samota: Návrat k sobě). Už tehdy byl přesvědčen, že ano, a to ještě netušil, kam se svět za dalších třicet let posune…
Proč nás ticho rozptyluje
Vjemů, které nás od brzkého rána až do chvíle těsně před usnutím obklopují, je až příliš. Jen si zkuste uvědomit, co první uděláte, když ráno otevřete oči. Podíváte se na mobil? Velmi pravděpodobně. A začnete hned odpovídat na zprávy nebo alespoň sledujete nejnovější informace či sociální sítě. Mnoho lidí to tak dělá.
Být neustále v kontaktu neboli online je dnes úplně samozřejmé a „odpojit se“ naopak znamená, že jste buď divní, anebo máte nějaký problém. Být jen tak sám se sebou, klidně nic nedělat a zírat do nebe nebo si v klidu rovnat myšlenky? To je luxus, který si mnoho lidí „nemůže dovolit“. A výsledkem pak je, že je ticho, samota a vlastní myšlenky vyvádějí z míry, nedokážou je vydržet a raději si rychle hledají další vzrušení. Které ovšem, pokud je ho příliš, zbytečně vyčerpává, unavuje a stává se zdrojem stresu. Jak z toho ven?
Samota versus osamělost
Jak upozorňuje americká psycholožka Bella DePaulo, která se tématu samoty dlouhodobě věnuje a napsala o něm i několik knih, můžete sice žít ve spokojeném vztahu, pokud ale nedokážete být i sami, nežijete úplně plnohodnotný život. „Umět si čas o samotě užít a vychutnat plnými doušky je známka emoční zralosti a vyváženosti,“ říká. „Je to obrovská přednost. Lidé, kteří se na čas, kdy budou sami, dokážou těšit, místo aby se ho obávali, pak mnohem lehčeji zvládají různé životní překážky a cítí se mnohem naplněnější a silnější.“
- Zcela odlišná emoční reakce je oproti tomu osamělost. Jde především o úzkost, že nikomu nechybíte, schází vám dostatek plnohodnotných vztahů či komunikace. A to je úplně něco jiného. Jedná se o nebezpečný stav, který poškozuje psychické i fyzické zdraví.
Jak se naučit být sám? Začněte maličkostmi
Často trpíte roztěkaností a chvíle, kdybyste se ocitli o samotě, vás spíš děsí? Je namístě vpustit do svého života rituály. Výrazně uklidňují, vnesou do každodennosti řád a pomohou vám získat potřebný klid a určitou jistotu. A jsou také velmi nápomocné, když se chcete naučit být sám se sebou. „Rituály by měly sloužit jako podpůrné struktury, nikoli jako omezující pravidla,“ připomíná terapeut Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz. A doporučuje začít maličkostmi. Například tím, že si navyknete jít do postele o půlhodinku dřív a před spaním si budete v klidu číst nebo si každý večer dopřejete sami krátkou procházku.
Důležité také je, jak vstupujete do nového dne. Zkuste ráno začít pomalým vstáváním bez spěchu a stresu. „Klidné probuzení může nastavit pozitivní náladu pro celý den. Dopřejte si čas na protažení a hluboké nádechy,“ říká Matěj Ptáček, trenér fitness studia Form Factory. Pomůže také, když si dopřejete pár minut na relaxaci či lehké protažení v posteli anebo deset minut jógy, než začnete s hygienou a snídaní. I tak totiž mohou vypadat vaše chvíle, kdy jste tu jen sami pro sebe. A na tom přece není nic děsivého.
Snadná sestava ranní jógy: 5 pozic i pro méně ohebné
