Stres způsobuje vysoký tlak, cukrovku i bolesti hlavy. Jak ho zvládat

Ve chvíli, kdy se setkáváme s nebezpečím, musí mozek reagovat a dojde ke spuštění obranného systému. Tento mechanismus je starý jako lidstvo samo. Zajišťoval od pradávna přežití jedince ve stavu ohrožení.

Příčiny stresu bývají označovány jako stresory. Ty jsou všude kolem nás a odolnost vůči nim je velmi individuální. Dělíme je na vnější a vnitřní.

Vnější stresory

Vnitřní stresory

Existují dva druhy stresu – krátkodobý pozitivní eustres a dlouhodobý škodlivý distres.

Může se to zdát zvláštní, ale skutečně existuje i pozitivní forma stresu. Při takzvaném eustresu dochází k nahromadění sil a člověk je schopný podávat lepší výkony. Jsou to přesně ty situace, kdy jsme motivovaní nebo zažíváme radostná očekávání.

Distres je naopak přesně ten druh dlouhodobého stresu, kdy se cítíme být ohroženi a cítíme, že danou situaci nejsme schopni zvládnout. Při jeho působení se nejen snižuje náš výkon, ale také do velké míry škodí našemu zdraví.

V takové situaci dochází k vyplavením stresových hormonů. Tělo se dostává do procesu, který spouští takzvanou poplachovou reakci. Člověk se pokouší situaci zvládnout a volí strategii útoku, útěku nebo zamrznutí – čili stav, kdy nejste schopní nijak reagovat.

V další fázi dochází k takzvanému přizpůsobení. Prvotní šok odezní a člověk se díky obranným mechanismům na stres adaptuje.

V poslední fázi dochází k vyčerpání. V tomto stadiu je už jedinec zcela vyčerpaný a bez energie. Objevují se psychosomatická onemocnění a psychické problémy.

Dlouhodobé zatížení organismu neboli distres se dřív nebo později musí někde projevit. Stres působí na zdravotní stav a zvyšuje riziko vzniku různých onemocnění. Má vliv na krevní tlak, srdce i cukrovku, nicméně souvisí také s rozvojem obezity. Při stresu se běžně objevuje bolest hlavy, tlak na hrudi nebo bolest břicha. Lidé ve stresu jsou více unavení a trpí sníženým libidem a problémy se spánkem.

Dlouhodobý stres vede k úzkostem, smutku nebo pocitům úplného vyčerpání. V této fázi je člověk neuvěřitelně náchylný k rozvoji deprese, syndromu vyhoření, poruchám příjmu potravy nebo k užívání návykových látek.

Existuje několik pravidel, která nám pomohou nejen předcházet stresu, ale také s ním bojovat.

Naplánujte si den tak, abyste se nedostali do časového stresu. Základem je plánování úkolů a jejich rozlišení podle důležitosti. Ve chvíli, kdy se na nás sesype milion povinností a my nevíme, kdy začít, je velmi těžké stresu nedovolit, aby nás zcela pohltil.

Jaké metody vám pomůžou s plánováním?

Zkuste vnímat maličkosti a hledejte i malé radosti kolem sebe. Může to být oblíbený film, knížka nebo poslech oblíbené muziky. Někomu pomáhá jít si koupit něco hezkého, jinému zase posezení u dobrého čaje. Využít můžete i psaní deníku, do kterého se zapisují malé či velké vděčnosti běžných dnů.

Může to znít jako klišé, ale životospráva má velký vliv na to, jak stres zvládáme. Pestrý a vyvážený jídelníček působí pozitivně na imunitní systém. Pohyb má schopnost stres odbourávat a uvolňují se při něm hormony štěstí. Zázraky svede i půlhodinová procházka na čerstvém vzduchu. V neposlední řadě je důležitý spánek. Pokud máte potíže se spánkem, vyplatí se vyzkoušet pít meduňkový čaj před spaním nebo pustit si relaxační hudbu.

Psychické nastavení ovlivňuje i vaši váhu a chuť k jídlu

Relaxace je skvělý způsob, jak odbourávat stres. Jóga, dechové cvičení nebo masáže dokáží zázraky. Někdy stačí si během dne najít chvilku, kdy se zastavíte, pohodlně se usadíte, zavřete oči a vnímáte svůj dech.

Myslete na sebe a své zájmy. Můžete se třeba navrátit k již dávno zapomenutým koníčkům. Scházejte se se svými blízkými a s lidmi, se kterými je vám zkrátka dobře. V těžkých stresových situacích máme tendence izolovat se od blízkých, ale nakonec pocit, že na to nejsme sami je k nezaplacení.

Autorka je terapeutka

Jak poznat, že jste frustrovaní, a co dělat pro to, abyste se toho zbavili