Těžko zvládá změny a okolím je někdy považován za přecitlivělého. Jak komunikovat s melancholikem?

Kromě sangvinika, flegmatika a cholerika patří do Hippokratovo-Galénovy typologie temperamentu také melancholik. Podlé této typologie ovlivňuje melancholika tělní tekutina –⁠ černá žluč.

Čistý melancholik je vzácnost, stejně jako je tomu u ostatních temperamentů. Obvykle bývá namíchán ještě s jiným typem.

Melancholik je introvert typický sklonem k neustálému přemýšlení a hloubání. Je cílevědomý. Cíle plánuje dlouhodobě do budoucna a má tendenci k tomu dávat věcem řád. Je starostlivý a obětavý.

Je také obzvlášť citlivý a emoce prožívá velmi intenzivně. Hluboce prožívá spíše uvnitř, své emoce příliš neukazuje.

Tím, že se melancholik často ukrývá do světa vlastních myšlenek a nedává moc najevo své pocity, může na druhé působit poněkud uzavřeně a nepřístupně. Melancholik je skromný i svými názory. Velmi často se jeho názory liší od názorů druhých, ale nemá tendenci je zveřejňovat, aby nedošlo ke konfliktu.

Díky intenzivnímu prožívání emocí může melancholik působit na druhé mnohdy až přecitlivěle. Jeho přemýšlivost vede k tomu, že se cítí nejistý, má často obavy a strach, může být pesimistický. Neustále plánuje a nemá rád změny. Pokud něco není podle jeho představ, přináší mu to další nejistotu a obavy.

Je na sebe poměrně přísný a má sklony k perfekcionismu. V tomto ohledu má na sebe i na druhé občas až nerealistické nároky.

Melancholik si dává ve vztazích na čas. Chvíli to trvá, než si vás pustí k tělu. Když už se otevře a začne důvěřovat, jsou vztahy z jeho strany dlouhodobé a stálé. Je velmi starostlivý, pečující a zajímá se o druhé. Na své blízké nedá dopustit.

Nadměrné přemýšlení může melancholika mnohdy v životě omezovat. Úkolem jeho sebevýchovy by mělo být  větší zaměření na přítomnost a realitu.

Autorka je terapeutka

Přehnaná poctivost může způsobit zdravotní potíže