Kruté záchvaty úzkosti a paniky trápí stále víc lidí. Psycholog radí dechová cvičení nebo meditace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Panická ataka (záchvat paniky) postihne alespoň jednou za život zhruba každého pátého jedince a objevit se může kdykoli: když řídíte auto, jíte v restauraci, jdete po ulici… Vědci zatím neznají jednoznačnou příčinu, podle psycholožky má na vznik panických záchvatů vliv to, jak lidé zpracovávají vnitřní i vnější podněty. „Jinými slovy, jde o citlivost, což je dáno i určitými genetickými předpoklady. Velký vliv má také stres, ať už akutní, nebo chronický, prožité traumatické události, životní změny a tak dále,“ říká Jana Rozsypalová, psycholožka online poradny Mojra.

Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze přesněji definovat. Někdy se projevuje i vegetativními příznaky (nevolnost, pocení, bušení srdce…), které mohou po delší době vést k únavě nebo vyčerpání. Strach lze definovat jako emocionální a fyziologickou reakci na rozpoznatelné nebezpečí a trvá pouze po dobu, kdy nebezpečí hrozí.

„Úzkost je z lékařského pohledu složitá kombinace emocí – zahrnuje strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky: bušením srdce, pocity nevolnosti, bolestí na hrudi, zkráceným dýcháním, chvěním rukou. Záchvat paniky pak představuje krátký okamžik extrémní zátěže, úzkosti nebo strachu, který začíná náhle a je doprovázen fyzickými a/nebo emocionálními příznaky,“ vysvětluje Adam Táborský, psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

„Je zcela přirozené, že každý je někdy nervózní, cítí se nesvůj nebo má trému. Panická ataka je mnohem intenzivnější, mnohdy až paralyzující prožitek, jehož intenzita je naprosto neadekvátní podnětu, který ataku vyprovokoval. Typicky člověk hyperventiluje, tluče mu srdce. Může se dostavovat silný třes, pocity na omdlení, motání hlavy, mžitky, studený pot i obavy o život,“ popisuje psychoterapeutka Lenka Suchá.

Ti, které přepadl záchvat paniky nečekaně, často volí přivolání záchranné služby. Když lékaři nezjistí fyzickou příčinu obtíží, mohou konstatovat, že šlo právě o panickou ataku. Je totiž důležité vyloučit jiné onemocnění – podobné mohou být projevy infarktu nebo třeba epileptického záchvatu.

Záchvat paniky vás může překvapit bez varování kdykoli, dokonce i během spánku. Obvykle vrcholí do 10 minut, ale některé příznaky mohou trvat mnohem déle.

„Ne každý, kdo zažije záchvaty paniky, onemocní panickou poruchou. Mnoho lidí má jen jednu ataku a už nikdy další. Panická porucha je často doprovázena dalšími problémy, jako je deprese, zneužívání drog nebo alkoholismus,“ popisuje Adam Táborský a dodává: „Hlavní roli hraje dlouhodobá kumulace vnitřního stresu. Záchvaty paniky se objevují náhle a bez skutečné hrozby, dosahují vrcholu a přecházejí. Postižení se často bojí, že zemřou, zblázní se nebo ztratí kontrolu, zažívají dysfunkční změny v myšlení a chování.“

Záchvat paniky je extrémní úzkostná reakce, která dokáže vyděsit postiženého i jeho okolí. Pokud se stanete svědky podobného stavu, můžete pomoci. Stěžejní je změna dýchání, ke které přistoupíte nejprve tím, že vy sami budete klidní, vytvoříte bezpečné prostředí bez hodnocení a odsuzování daného stavu.

„S daným člověkem zůstaňte i po odeznění příznaků a podpořte ho ve vyhledání odborné pomoci. Způsobů ke snížení dechové frekvence a prodloužení dechu je mnoho. Můžete pomoci tím, že budete říkat nahlas ‚nádech‘ a ‚výdech‘ a slova budete doprovázet pohybem ruky. Nádech bude na čtyři doby, zádrž na čtyři doby, výdech na čtyři doby, výdrž na čtyři doby a opět nádech,“ popisuje psycholog Adam Táborský.

Těmto velice nepříjemným stavům lze do určité míry předcházet. Stejně jako je důležitá prevence fyzického zdraví, v pozadí zájmu by nemělo stát ani to psychické. „Lidé, kteří panickými atakami trpí, se za to často stydí. Čím víc se snaží skrývat, co prožívají, tím intenzivnější je jejich vnitřní pnutí. Když to řeknu zjednodušeně, tak jde o lidi vnímavé a empatické, jejichž nervová soustava se snadno přetíží,“ uvádí terapeutka Lenka Suchá.

Dobrým pomocníkem při zvládání stresu a úzkosti může být například mobilní aplikace VOS.health, která nabízí personalizovaná doporučení. Bezpečně a anonymně poznává řadu informací o uživateli: jak se cítí, kde se nachází, kdy a jak spí nebo jaké má záznamy v deníku. To vše spojuje s know-how v oblasti psychologie, osobního rozvoje a psychiatrie. Díky tomu pak dokáže poskytnout konkrétní rady, jak pečovat o duševní zdraví a nebýt na vše sám.

Jako první pomoc v náročných psychických situacích funguje také aplikace Nepanikař, která poskytuje jak užitečné tipy, tak i různá dechová cvičení, meditace nebo záznamy o kvalitě spánku. Součástí je přehled kontaktů pro odbornou pomoc. Aplikace Kogito, která vznikla v Národním ústavu duševního zdraví, je určena pro těhotné ženy nebo ženy po porodu, které se potýkají s úzkostmi či depresemi.

Úzkostné stavy se nevyhýbají ani dětem. Kdy zpozornět a začít je řešit?