Článek
Podle posledních průzkumů trávíme na sociálních sítích v průměru 147 minut denně (zdroj: AMI Digital Index za rok 2023). Přes dvě hodiny denně tu komunikujeme s lidmi blízkými, sledujeme lidi i zcela neznámé, hledáme pobavení, poučení i inspiraci. Chceme vědět, jak se ostatní mají, co vzrušujícího zažili…
Pokud jste schopní po prolustrování online světa odložit telefon a jít si užít svůj život, je to v pořádku. Pokud ale propadáte pocitu, že váš život nestojí za nic, a cítíte touhu se ostatním vyrovnat, bojíte se, že když telefon odložíte, něco vám unikne, můžete se potýkat se současným problémem zvaným FOMO (Fear of Missing Out), což lze volně přeložit jako strach z propásnutí.
Strach, že o něco přijdete
„Měly jsme v práci skvělou partu holek a já byla první, která otěhotněla. Když jsem pak unavená během nočního kojení sledovala na instáči, kde zase holky pařily, bylo mi čím dál víc líto, že já s nimi nejsem, ale i toho, že tomu věnuju tolik času. Ale nemohla jsem si pomoct a stále je sledovala. Výsledek? Upadala jsem do depresí…“ (Marie, 28)
FOMO je označení pro strach, že o něco přijdete. Jedná se o nemoc dnešní doby a psychologové hovoří o stále častější závislosti, kdy chcete neustále vědět, co se kde děje, mít věci pod kontrolou a u všeho být. Přičemž naopak pod kontrolou nemáte vůbec nic, nejméně sami sebe. Vztahová koučka Jana Řehulková vysvětluje, že úzkost vyplývá z obavy, že ostatní mají lepší zážitky nebo že mají příležitosti, které vám chybí, a zároveň cítíte potřebu být neustále propojení.
Jak poznáte, že trpíte FOMO
Viera Škopová, psycholožka z poradny Mojra, přibližuje, jak poznat, že už se s FOMO možná potýkáte:
- Trpíte úzkostmi z vlastní nedostatečnosti, jste podráždění a nesoustředění. Těžko se rozhodujete, neustále přemýšlíte, jestli jste neměli zvolit jinak a zažívat něco lepšího.
- Jste neustále online, vyhledáváte statusy ostatních a zajímá vás, co kdo dělá, srovnáváte se s nimi.
- Když nikdo nereaguje na váš obsah a nekontaktuje vás, cítíte se odvržení.
- Co chvíli kontrolujete sociální sítě a e-mail, a když není možnost připojení, jste celí nervózní.
- Ztrácíte sociální kontakt a s přáteli jste v kontaktu hlavně online.
- Nejste schopní odložit telefon a přestat číst, potřebujete být u všeho.
Ať děláte, co děláte, neustále máte v ruce telefon. Co kdybyste něco propásli, zatím co jste v divadle nebo na rodinné večeři?Foto: Monster Ztudio, Shutterstock.com
Mladí v ohrožení
Nejvíce jsou tímto syndromem ohroženi mladí lidé ve věku 18-33 let. Chtějí vynikat, ukázat, jak jsou skvělí, a to především na sociálních sítích, kde je jejich přirozené prostředí. „A pokud tam vidí, že jiní jsou úspěšnější, jezdí na luxusnější dovolené, mají lepší zážitky, vyvolává to v nich smutek, úzkost až depresi. Zvláště u těch, kteří jsou nejistí, úzkostní, mají nízké sebevědomí či sklony k depresím,“ vysvětluje Jana Řehulková. Kdo je proti FOMO imunní? Člověk se zdravým sebevědomím, spokojený se svým životem, který žije podle svého a moc se nesrovnává s ostatními.
Jakou léčbu nasadit
„Dcera během covidu trávila většinu času online, s kamarády se neviděla, ale když pak už možnost byla, stále seděla doma s mobilem, který nedala z ruky. Rezignovala i na koníčky a byla protivná. Poradila jsem se s kamarádkou terapeutkou a zjistila si víc o FOMO. Dcera si dala říct a našly jsme řešení. Pomohlo hlídat si čas online a vrátit se k volejbalu.“ (Pavla, 47)
Proti FOMO jsou imunní lidé se zdravým sebevědomím, kteří se moc nesrovnávají s ostatními
5 tipů, jak bojovat s FOMO
Nabízí se jako řešení odhodit telefon a jít žít offline. Jana Řehulková ale ze zkušenosti říká, že léčba FOMO vyžaduje hodně času a trpělivosti.
- Stanovte si priority, cíle a hodnoty. Soustřeďte se na to, co je pro vás skutečně důležité, respektujte vlastní potřeby a přání.
- Omezte informační přetížení a snižte dobu strávenou na sociálních sítích. Zkuste i digitální detox.
- Budujte si zdravé a kvalitní sociální vztahy, hlubší spojení lidmi tváří v tvář. Sdílejte společné zážitky.
- Naučte se být v přítomném okamžiku, tady a teď, a vědomě prožívejte.
- Pečujte o své fyzické a duševní zdraví. Pomáhá to udržet rovnováhu a snížit stresové reakce.
Viera Škopová během terapeutických sezení s klienty definuje problém a pracuje individuálně s tím, jakou má kdo podporu okolí, schopnost sebereflexe a zdroje: „Nacházíme v člověku jeho individualitu i smysl života, hledáme, co způsobuje pocity beznaděje, úzkostí nebo deprese a co dokáže uspokojit pocity daného člověka mimo dosah sociálních sítí.“
