Hlavní obsah

Tlak na dokonalost roste, ženy chodí stále víc na plastiky. Hrozí nebezpečná posedlost vzhledem!

Foto: Inside Creative House, Shutterstock.com

Foto: Inside Creative House, Shutterstock.com

Jít na botox, nechat si zvětšit rty, upravit nos nebo si pořídit nová prsa? Takové úpravy si dopřávají stále mladší ženy. A nijak se tím netají, jako by to patřilo k „bontonu“, jako by se jednalo o zcela běžné kosmetické procedury. Jenže mezi zvyšováním sebevědomí a poruchou je jen tenká hranice.

Článek

Dokonale symetrická tvář, pevná prsa, obličej bez jediné vrásky? Pro mnohé ženy ideál, kterého by rády dosáhly. Vliv sociálních sítí a bezchybných celebrit je neúprosný. Internet je plný upravených snímků i lidí, a tak se není čemu divit, že se „dokonalost“ stala jistým standardem. Proto s žádostí o úpravy oslovují kliniky estetické a plastické medicíny stále mladší ženy. Kdy je to ještě v normálu a kdy už se dá mluvit o nezdravé posedlosti a fixaci na vzhled?

Zvýšení sebevědomí a spokojenost

Tyto změny a úpravy vnímají mnohé ženy především jako cestu ke zvýšení sebevědomí a získání spokojenosti s vlastním tělem i tváří. „Je to možnost ovlivnit stárnutí, cítit se dobře. Atraktivní vzhled pomáhá v osobním i profesním životě, protože mnohde se mladistvý a upravený zevnějšek stává pravidlem. Estetická medicína je dnes navíc méně invazivní a dostupnější než dřív,“ vysvětluje současný trend dermatoložka Lucie Jarešová, vedoucí kliniky DermaMedEst.

Trendy v estetické medicíně

  • Věk klientek se snižuje: Zákroky začínají vyhledávat i ženy kolem 20 let, někdy dokonce mladší. Často preventivně (např. baby botox) nebo kvůli vlivu sociálních sítí a upravených snímků. Zvyšuje se počet žen ve věku 25–35 let, které touží vypadat „fresh“ nebo chtějí napodobit influencery.
  • Mění se typy požadovaných úprav: „Dříve se častěji řešily rozsáhlejší změny typu lifting, zvětšení rtů, nosu a podobně. Dnes je trendem spíše přirozenost, aby nebyly úpravy poznat,“ vysvětluje dermatoložka. Jako příklad uvádí skinbooster, lehký botox, jemnou výplň kontur, omlazení pleti pomocí laserů nebo radiofrekvenci.

Ceny za jednotlivé zákroky v estetické medicíně

Zdroj: klinika DermaMedEst

Foto: Premium Skincare, Shutterstock.com

Stojí za zvýšeným zájmem mladých žen větší dostupnost úprav nebo spíš sociální sítě? Těžko říct…Foto: Premium Skincare, Shutterstock.com

Kdy už je to moc? Posedlost vzhledem

Tyto zákroky se staly běžnou součástí života mnoha dívek a žen – vnímají to jako normální součást péče o pleť a tělo. Jenže občas se zdá, že to některé dámy s úpravami přehánějí a nevědí, „kdy přestat“.

Nabízí se tedy otázka, kdy je touha po bezchybném vzhledu ještě normální a jak se pozná, že už se to vymyká? „Posedlost vzhledem je psychologický jev, který se projevuje nadměrnou a nepřirozenou fixací na fyzický vzhledneustálou potřebou jej kontrolovat a zlepšovat. Trávíte mnoho času hodnocením vzhledu v zrcadle, zaměřujete se na skutečné či domnělé nedokonalosti, jako jsou vrásky, proporce těla nebo stav pokožky,“ vysvětluje Ingrid Molnárová, psycholožka online poradny Mojra.

Podle Beáty Koňařík Bakošové, psychoterapeutky z platformy Hedepy, se posedlost vzhledem projevuje i nadměrnou sebekritikou a častým porovnáváním s ostatními. Takoví lidé mohou zažívat úzkosti nebo se vyhýbat různým sociálním situacím.

Sociální sítě a nereálný standard krásy

Na sociálních sítích se uživatelé navzájem inspirují i podporují, zároveň zde denně „potkáte“ tolik dokonalosti, že se tím lehko necháte strhnout. Podle Ingrid Molnárové přispívá k posedlosti to, že ideály krásy bývají prezentovány prostřednictvím dokonalých, upravených fotografií. Nastavují nereálné standardy, kterým se mnozí snaží přiblížit.

Kromě toho tlak získávat lajky a pozitivní komentáře na sociálních sítích může ještě víc prohloubit pocit, že vzhled je přímo spojen se sociální hodnotou a úspěchem. „Sociální sítě podporují srovnávání a potřebu uznání, což může vést k nízkému sebevědomífrustraci,“ říká Beáta Koňařík Bakošová.

Vážná rizika posedlosti vzhledem

V některých případech může posedlost vzhledem přerůst ve vážné poruchy, jako je tělesná dysmorfická porucha nebo ortorexie, které mohou vyžadovat odbornou léčbu. Co podle Beáty Koňařík Bakošové patří mezi varovné signály?

  • Neustálé přemýšlení o vzhledu, jehož důsledkem je vyhýbavé chování.
  • Pocit, že fyzický vzhled definuje hodnotu člověka.

Klíčem k řešení je uvědomění si problému, přijetí sebe sama, omezení času na sociálních sítích a vyhledání odborné psychologické či terapeutické pomoci.

Poruchy související s posedlostí vzhledem

  • Tělesná dysmorfická porucha se řadí mezi hypochondrické poruchy. Postižený člověk se prakticky neustále zabývá domnělou vadou na svém těle a přikládá jí neúměrně velký význam (natolik, že to zásadně ovlivňuje jeho každodenní život).
  • Ortorexie je zjednodušeně řečeno „posedlost“ konzumací zdravých potravin. Člověk trpící ortorexií si přitom sám určuje, co je zdravé a co ne. Někteří ortorektici se postupem času „dopracují“ k velmi jednostranné a chudé stravě, která představuje značné zdravotní riziko kvůli nedostatku živin.

Zdroj: nzip.cz

Načítám