Drunkorexie: Nejím, ale piju… Problém, který u odborníků vyvolává velké obavy. Hrozí závislost i rakovina

Když před devíti lety rozvířila veřejné mínění zpráva, že až 43 % britských mužů a 35 % žen ve věku 18 až 24 let vynechává jídlo ve prospěch nadměrného pití, byl z toho docela poprask. O jevu zvaném drunkorexie (či alkorexie) se do té doby příliš nemluvilo a mnozí jej měli za výstřelek, který zase brzy zmizí. Opak je ale bohužel pravdou.

Fenomén omezování jídla, aby se „udělal prostor“ pro kalorie přijaté ve formě alkoholických nápojů, zatím nabobtnal a týká se čím dál většího počtu lidí. A už zdaleka nejde jen o Velkou Británii. Stále častější je i u nás. A zatímco u mužů převládají spíše náctiletí, u žen jde o mnohem pestřejší spektrum.

Složenina slov anorexie a anglického drunk (opilý) označuje chování zejména mladých lidí, kteří v týdnu hladovějí, aby se pak o víkendu mohli opíjet. Tělo tak nepřibírá z obří dávky kalorií, kterou v podobě alkoholu zkonzumuje. Podle lékařů je však takový způsob udržování váhy nesmírně nebezpečný a ohrožuje mladistvé diabetem, v horším případě dokonce nádorovým onemocněním slinivky břišní. Navíc jde o zcela prázdné kalorie, které tělu nedodávají žádné živiny. A i sama konzumace alkoholu představuje pro zdraví veliké riziko.

Další špatnou zprávou je, že už se problém ani zdaleka netýká jen mladistvých. „V praxi se s drunkorexií setkáváme hlavně u studentek či studentů, ale další ohroženou skupinou bývají ženy na mateřské či rodičovské dovolené,“ říká psychoterapeutka Natália Meliš-Čuga, která působí na online psychoterapeutické platformě Hedepy. A také ženy v období kolem menopauzy, které mívají často problém s přibíráním.

O omezování či vynechávání jídla na úkor alkoholu ví své i třicetiletá Petra. Páteční dýchánky v baru se pro ni před dvěma lety staly nedílnou součástí života. Kdo by nechtěl na konci týdne upustit páru a trochu se pobavit… „Jenže když jsme takhle začali s holkami či s kolegy z práce chodit pravidelně, regulérně jsem se začala zaobalovat. Drinky se neobešly bez pořádné večeře a já jsem měla během pár týdnů sedm kilo nahoře,“ svěřuje se. Chvilku zkoušela bujaré pijatyky vyběhat, ale omezení jídla bylo účinnější a rychlejší.

„Že mám skutečně problém, jsem si uvědomila ve chvíli, kdy se mě máma zeptala, zda nejsem nemocná, že jsem tak pohublá a nevypadám vůbec dobře,“ vzpomíná Petra. Šla do sebe a dokázala svůj nezdravý životní styl ukočírovat, dobře ale ví, že se už řítila do pořádného průšvihu.

Drunkorexie patří do stejné skupiny poruch příjmu potravy jako třeba anorexie či bulimie. Její těžší formy navíc velmi snadno přecházejí v alkoholismus. V raných fázích se špatně rozpoznává i složitě léčí, protože u každého může mít zcela odlišný průběh a hlavně mnozí její nebezpečí bagatelizují a podceňují. Přiznat si, že nahrazení večeře sklenkou vína je problém, vyžaduje slušnou dávku sebereflexe.

„Momentálně u nás drunkorexie není brána jako onemocnění, které by se samostatně diagnostikovalo, jde ale o nebezpečný způsob manipulace s jídlem. Navíc hladový člověk se opije rychleji, může dojít k silnější intoxikaci, u predisponovaných jedinců pak i k rozvoji problémů s alkoholem, až k závislosti,“ upozorňuje na hlavní nebezpečí Natália Meliš-Čuga.

Jak se pozná, že pijete moc alkoholu? Překvapivě nezáleží jen na počtu skleniček