Prolaps neboli pokles dělohy nehrozí jen po porodu či v menopauze. Pozor na nadváhu, kašel i zácpu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prolaps dělohy se týká žen všech věkových kategorií – trápí jak ty po menopauze, tak v reprodukčním věku. Přesto se o tomto poměrně častém problému příliš nemluví. Přitom hrozí infekce, potíže s močením a stolicí nebo problémy s otěhotněním. Příčinou bývá oslabení svalů a vazů v oblasti pánevního dna. Může se jednat o vrozenou slabost pojivové tkáně nebo důsledek dlouhodobého přetěžování pánevního dna.

Prolaps dělohy, anebo jiných pánevních orgánu (močový měchýř, konečník), je stav, při kterém dochází k postupnému sestupu a vyboulení těchto orgánů směrem do pochvy, v krajním případě až k jejich výhřezu i s pochvou poševním vchodem.

„V počátečních fázích nemusí ženy vnímat žádné problémy nebo si mohou všimnout pocitu tlaku nebo těžkosti v pánvi. Při progresi stavu již žena může i sama nahmatat různě velkou měkkou bulku v oblasti poševního vchodu,“ uvádí lékařka Alevtina Janovská, zástupkyně primářky gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Pokud se problém neřeší včas a sestupování dělohy pokračuje, mohou se objevit také nejrůznější infekce genitálií či záněty močových cest, případně bolesti zad. Obvykle se tlak dělohy promítne i na okolních orgánech, což se může projevovat prolapsem přední či zadní stěny vaginy.

„Ženy pak mohou pociťovat bolesti v podbřišku či v kříži a zažívat bolestivé pocity při pohlavním styku. Při prolapsu zadní stěny vaginy se navíc přidružují obtíže s vyprazdňováním, při prolapsu přední stěny nastávají úniky moči nebo její nedostatečné vyprazdňování. To poté vede k opakovaným infekcím močových cest,“ popisuje lékařka Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Prolaps pánevních orgánů je obecně projevem oslabení nebo traumatu svalů a vazů v oblasti pánevního dna. Dochází k tomu v důsledku dlouhodobého přetěžování pánevního dna například při obezitě, chronickém kašli nebo zácpě a těžké fyzické práci. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je ale těhotenství a porod.

„Ženy, které mají za sebou několik vaginálních porodů, obzvlášť porodů větších dětí nebo vaginální porod s větším porodním poraněním, mají riziko sestupu pánevních orgánů výrazně vyšší,“ uvádí lékařka Alevtina Janovská.

Prolaps dělohy a obtíže s povolenými svaly pánevního dna jsou typicky častější u žen ve vyšším věku, po menopauze, objevují se ale nezřídka rovněž u žen mladších. Významným faktorem je v tomto případě nadváha, která na pánevní dno vyvíjí dlouhodobý tlak.

„V menopauze dochází z důvodu poklesu hladiny hormonu estrogenu ke ztrátě elasticity tkání a svalové síly a tím zároveň k oslabení podpůrného systému dělohy. Tyto podpůrné struktury se mohou narušit také například při operacích pánve. Existují i určité teorie o geneticky podmíněných snížených kvalitách pojivové tkáně, vedoucích k narušení (mimo jiné) statiky pánevního dna,“ vysvětluje gynekolog, porodník a specialista pro léčbu neplodnosti Štěpán Budka.

Léčba může být konzervativní nebo chirurgická v závislosti na stupni poklesu a potížích ženy a vždy musí být individuální. Pacientkám s nevelkým sestupem a jen mírnými příznaky doporučí lékař konzervativní metody, mezi které patří snížení tělesné hmotnosti u žen s nadváhou, vyhýbání se nadměrné zátěži, zvedání těžkých břemen a intenzivnímu sportovnímu tréninku.

„Nechirurgická léčba zahrnuje fyzioterapii pánevního dna, tedy posílení svalů pomocí specifických cvičení a posilování, pesary – silikonová nebo plastová zdravotnická pomůcka, která se vloží do pochvy a pomáhá držet dělohu na místě, nebo hormonální terapii. Estrogenové krémy, tablety, hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie mohou zlepšit kvalitu tkání v perimenopauze a menopauze,“ vyjmenovává lékař Štěpán Budka.

„U žen s větším stupněm prolapsů je pak namístě chirurgická léčba. V dnešní moderní době existuje poměrně široká škála operačních zákroků při sestupu pánevních orgánů, a to jak s použitím vaginálního, tak i laparoskopického přístupu. Konkrétní typ operace volíme vždy individuálně po důkladném vyšetření a pohovoru s pacientkou,“ říká lékařka Alevtina Janovská.

„Provádíme různé typy rekonstrukčních operačních zákroků, kdy se například opravují podpůrné struktury pomocí vlastních tkání nebo síťových implantátů (‚sítěk‘), další typy operací zahrnují přední nebo zadní poševní plastiku, fixaci dělohy na vazy v malé pánvi, v některých případech je nutné dělohu zcela odstranit,“ uvádí lékař Štěpán Budka.

Nechte muže nosit nákupy! Povídání s urogynekologem o močové inkontinenci u žen.