Šest příznaků problémů se srdcem, které by měli znát i mladí lidé. Nejen otoky či záchvaty paniky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění přichází již od 35. roku a choroby srdce a cév patří mezi nejčastější příčiny smrti. Hlavními rizikovými faktory jsou neléčený vysoký krevní tlak a vysoká hodnota cholesterolu v krvi.

„Určité abnormální stavy srdečního rytmu můžete zaznamenat sami, například bušení srdce, tlak na hrudi nebo těžší dýchání. Pokud se projeví jen mírně, často jim lidé nepřikládají váhu a nevyhledají kvůli nim lékaře. Přehlížení těchto obtíží ovšem může způsobit velký problém do budoucna,“ říká lékař Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.

Možná se vám stává, že vyjdete po schodech do druhého patra a sotva popadáte dech, silně se zadýcháváte jen při popoběhnutí na tramvaj nebo jste si všimli, že při sportování najednou nezvládnete to, co vám ještě před několika měsíci nečinilo nejmenší problém. To vše může znamenat, že prostě zrovna nejste ve formě, avšak podobné symptomy mohou také předznamenávat něco mnohem závažnějšího.

Pokud vám ještě nebylo ani čtyřicet, pravděpodobně se není čeho obávat, podle lékařů na to ale nelze vždy spoléhat, protože v některých případech může překvapit i třicátníky například arytmie (nepravidelný srdeční tep) či ischemická choroba srdeční - nejčastější typ srdečního onemocnění (i když se to nestává často).

Mnozí lidé žijí s těmito potížemi dlouho předtím, než se odhodlají navštívit lékaře, protože si připadají v pořádku a domnívají se, že problémy se srdcem jsou doménou starých lidí, silných kuřáků nebo diabetiků. Kterým varovným signálům svého těla se vyplatí věnovat pozornost?

Protože srdce pumpuje do těla životodárný kyslík a potřebné živiny, jakékoli zpomalení nebo narušení tohoto procesu může způsobit, že se budete cítit dlouhodobě vyčerpáni a bez energie.

Dušnost nebo časté lapání po dechu i při malé námaze může být způsobeno různými příčinami včetně onemocnění plic nebo vleklých infekcí. Pokud se ale objeví náhle a potíže se nezlepšují, či dokonce zhoršují, může jít o problém se srdcem.

Když omdlíte, tedy krátkodobě ztratíte vědomí, obvykle to znamená, že váš mozek není dostatečně zásoben okysličenou krví. Pokud tento přísun klesne, mozek reaguje tím, že vypne vědomí, aby se minimalizovala potřeba energie, a vám poklesne krevní tlak. Opakované omdlívání zdánlivě bez důvodu není normální. Důvodem k obavám mohou být i časté pocity závratí, ať už v klidu nebo při pohybu. Tyto stavy může ovšem způsobovat i spousta jiných věcí, například dehydratace, nízká hladina cukru v krvi nebo dokonce i ušní infekce.

Náhlá pálivá či svíravá bolest, která se může šířit do paží, ramen, krku, zad nebo čelisti, je jedním z hlavních příznaků srdečních problémů. Může být varovným signálem infarktu myokardu. Jakákoli náhlá, intenzivní a neobvyklá bolest, kterou si nedokážete vysvětlit, je důvodem k tomu volat lékaře.

Pocit, že srdce bije nepravidelně nebo příliš rychle, může být způsoben stresem, rozrušením, nadměrnou konzumací kofeinu nebo alkoholu, také ale může jít o příznak poruchy srdečního rytmu. Pokud se vám zdá, že vaše srdce v klidu nekontrolovaně „buší,“ případně se k tomu ještě přidává intenzivní pocit paniky a úzkosti, konzultujte tyto obtíže s lékařem.

Srdeční potíže se mohou projevit i v překvapivějších částech vašeho těla. Můžete mít například onemocnění periferních tepen - to je stav, kdy se zužují tepny, které vedou krev ze srdce do zbytku těla, což může způsobovat nepříjemné bolesti a křeče ve stehnech či lýtkách. Při srdečním selhání vaše tělo také hůře pumpuje krev do ostatních částí těla. Důsledkem je hromadění tekutiny ve tkáních a otoky dolních končetin.

Důležitou roli v předcházení kardiovaskulárním onemocněním mají preventivní lékařské prohlídky. „Během nich je věnována zvláštní pozornost rizikovým faktorům, které v danou chvíli způsobují jen malé potíže, případně si pacient nemusí být žádných potíží ani vědom. Pokud jsou tyto rizikové faktory identifikovány a léčeny včas, lze riziko komplikací významně snížit,“ říká lékař Jaromír Ožana z Fakultní nemocnice v Olomouci a dodává: „Ideální je tyto prohlídky absolvovat ihned po dovršení 30 let. Schéma prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění je totiž dobře nastavené a záleží jen na tom, jak o své zdraví chce každý pečovat.“

Šelest na srdci. Nejde o nemoc, ale může být příznakem celé řady jiných potíží