Probiotika a prebiotika. Které potraviny jich obsahují nejvíc? Třeba kimchi, cizrna nebo banány

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pojmy probiotika a prebiotika se často zaměňují, někteří lidé je dokonce mylně považují za jedno a totéž. Jde ovšem o dva různé mikroorganismy, které mají odlišné funkce. Oba jsou ovšem velmi důležité pro bezproblémové trávení a celkové zdraví střevní mikroflóry. Přečtěte si, čím prospívají a které potraviny jich obsahují nejvíce a je tudíž vhodné zařazovat je do jídelníčku co nejčastěji.

„Tlusté střevo průměrného člověka obsahuje okolo 100 bilionů bakterií, které jsou podle své funkce a zaměření rozděleny přibližně do 500 různých kmenů. Zhruba sto těchto typů dokonce disponuje svou vlastní DNA, která je tvořena asi třemi miliony genů. Jde tedy o velmi sofistikovaný a komplexní systém, který (pokud je v pořádku) s tělem žije ve vyváženém a harmonickém vztahu. Naším úkolem je pro tyto bakterie zajistit kvalitní, pravidelnou a dostatečnou stravu a ony se na oplátku postarají, abychom se cítili dobře fyzicky i psychicky,“ vysvětluje Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom.

Probiotika jsou živé bakterie, které podporují rovnováhu střevního mikrobiomu, zatímco prebiotika jsou látky, které slouží jako potrava pro tyto prospěšné bakterie.

Probiotika pomáhají při trávení, zlepšují vstřebávání důležitých živin, podporují přirozenou obranyschopnost organismu a pomáhají také při léčbě některých zažívacích problémů, jako jsou průjmy nebo zácpa. Mohou dokonce přispět k prevenci některých onemocnění, jako jsou (nejen) střevní záněty. Kromě toho mají prospěšný vliv na celkové zdraví tím, že brání růstu škodlivých bakterií ve střevech.

Nejdůležitější „potravou“ probiotik je vláknina (právě v potravinách bohatých na vlákninu se nachází nejvíce prebiotik). Díky tomuto nestravitelnému polysacharidu, které tělo během trávení nedokáže samo vstřebat, a jde tedy o odpadní látku, určenou vyloženě tlustému střevu, jsou střevní bakterie zdravé a tělu prospěšné.

„Mikroorganismy probiotika v případě, že se jim daří a jsou dostatečně živeny, spoluvytváří ochrannou bariéru, která napomáhá vypořádat se s riziky a nežádoucími vlivy vnějšího prostředí. Pokud však bakterie strádají a nemají dostatečný přísun živin, mohou se uchýlit i k požírání samotné sliznice tlustého střeva, čímž se zvyšuje riziko a nebezpečí pro celé tělo,“ popisuje Barbora Procházková. Je tedy důležité tyto mikroorganismy tělu pravidelně doplňovat.

Konzumace potravin s obsahem probiotik a prebiotik, tedy vlákniny, je obecně bezpečná, nicméně i zde samozřejmě platí, že všeho moc škodí. Pokud to přeženete, můžete pociťovat některé nežádoucí účinky v podobě přechodných trávicích obtíží, jako jsou nadýmání, plynatost nebo průjem.

Střeva jsou váš druhý mozek. Jsou-li v pořádku, produkují hormon štěstí a netloustnete