Strašák rodičů zvaný autismus: Jak a kdy se pozná u dítěte, jaké má příznaky a dá se léčit?

Poruchy autistického spektra (PAS) zahrnují několik pervazivních diagnóz, což znamená, že zasahují vývoj dítěte do hloubky a v mnoha směrech – v myšlení, cítění i chování. Jedná se přitom o častý problém. I mnozí známí lidé se svěřili, že trpí nějakou formou PAS, případně že mají nemocného v rodině: například hvězda seriálu Útěk z vězení Wentworth Miller, vizionář Elon Musk nebo bratr modelky Kateřiny Sokolové.

Projevy jsou znát již v raném věku a u každého dítěte jsou trochu jiné. Některé symptomy ve věku kolem pěti let ustupují a objevují se nové, v nějaké formě přetrvávají celoživotně. Jaké jsou nejčastější příznaky?

Ve skupině PAS je několik různých onemocnění, která se liší především stupněm závažnosti projevů. Mírnější formou je Aspergerův syndrom – může být diagnostikován i v dospělosti a je známý například z filmu Rain Man (1988). Dětský autismus (či jen autismus) je závažná neurovývojová porucha, která se projevuje narušením v oblasti sociální interakce a komunikace. U atypického autismu jsou některé oblasti zasaženy méně než v případě autismu – nemocní obvykle mívají lepší sociální nebo komunikační dovednosti. Tento typ poruchy se nejčastěji objevuje po třetím roce života.

Část rodičů si všimne, že je chování dítěte zvláštní už v kojeneckém věku, od tří let už je porucha dobře rozpoznatelná. Občas je ale těžké ji odhalit, protože některé děti s mírnějšími projevy mají dobré řečové schopnosti a nadprůměrný intelekt.

Zpočátku byl autismus považován za důsledek necitlivé mateřské výchovy, později se prokázalo, že má genetickou příčinu a je vrozený. Je způsoben narušeným vývojem centrální nervové soustavy, ale přesný mechanismus je stále neznámý. Jeho vznik se někdy dává také do souvislosti s nedostatkem vitaminu D v těhotenství matky či v raném dětství postiženého, ovšem výzkumy stále pokračují. A ne, autismus opravdu nezpůsobuje očkování!

V České republice se od roku 2017 provádí v 18 měsících věku dítěte povinný screening PAS. Jedná se o dotazník u praktického dětského lékaře, ve kterém rodič odpovídá na 20 otázek týkajících se vývoje dítěte a jeho dovedností v sociálně komunikační i psychomotorické oblasti. Je-li test v 18 měsících pozitivní (alespoň v 1-3 položkách), ve 24 měsících se zopakuje.

Pokud při screeningu vyjde test pozitivní i ve 24 měsících, pošle dětský lékař malého pacienta na psychologické vyšetření. Není ale třeba panikařit, někdy může test vyjít falešně pozitivní a o autismus nejde. Jestliže není úplná jistota, obvykle se chvíli počká a další měsíce většinou přinesou rozuzlení: dítě buď z autistických rysů vyjde, nebo naopak symptomy zesílí.

PAS diagnostikuje dětský psychiatr či klinický psycholog. V takovém případně je zapotřebí co nejdříve začít s ranou péčí. Jejím účelem je zmírnit negativní vliv na psychický vývoj dítěte a nepříznivý dopad na celou rodinu. Patří sem různé konzultace, speciální programy i individuální péče.

Řadu informací najdou rodiče na stránkách neziskových organizací, například Autismport. Autistické děti, s nimiž se od raného věku intenzivně pracuje, si vedou lépe než ty, u kterých se nezačalo včas.

Léčba PAS není možná, lze pouze zlepšit jednotlivé příznaky. Pokud se ale diagnostikuje včas, můžete dítěti umožnit, aby žilo běžný život, chodilo do školy a případně rozvinulo to, v čem vyniká. Že má PAS, nemusí nic vypovídat o tom, co může či nemůže někdy v budoucnu zvládnout.

Odborná konzultace: MUDr. Jan Všetička, dětský a dorostový psychiatr, soukromá klinika LOGO, Brno; MUDr. Jaroslava Chlapková, dětská lékařka, Pardubice

Atlet Jiří Pavel Češka: Pokusil se o sebevraždu, pak mu zjistili autismus.