Článek
Nevolnost, kterou nutně nemusí doprovázet zvracení, není sama o sobě nemocí, ale příznakem mnoha zcela odlišných zdravotních stavů. Může jít o první projevy těhotenství, nevolností se mohou projevit hlad či stres, problémy s páteři či trávicí soustavou a výjimečně také například infarkt nebo zhoubná nemoc. Nevolnost může být slabá i poměrně intenzivní, může trvat krátce i několik hodin či dokonce dní. Vůbec ji nemusí doprovázet bolest břicha.
Zatímco nevolnost neboli nauzea coby projev takzvané střevní chřipky si většina z nás diagnostikuje celkem spolehlivě, stejně jako to, když je nám špatně proto, že jsme to přehnali s alkoholem, s jinými případy už to tak snadné být nemusí. Vždy se vyplatí orientovat se podle dalších příznaků, které nevolnost provázejí.
Nevolnost v těhotenství
Pocit žaludku na vodě se často objevuje v těhotenství, trpí jím většina budoucích matek, i když ne všechny zároveň zvrací. Ranní nevolnost je v graviditě častější než večerní, ale i ta se může objevit, někdy například provázená zimnici a příznaky podobnými viróze. Nevolnost těhotnou ani dítě nijak neohrožuje, opakované zvracení v těhotenství může vést k vážnému stavu zvanému hyperemesis gravidarum, kdy ženě hrozí nerovnováha tekutin a minerálů.
Nevolnost po jídle
Načasování nevolnosti, případně zvracení, může napovědět, jakou má příčinu. Pokud se nevolnost nebo zvracení objeví krátce po jídle, může jít o otravu jídlem, gastritidu (zánět žaludeční sliznice), může tak o sobě dávat vědět žaludeční vřed. Otrava jídlem se může objevit i později, ale u bakteriálních nákaz, jako je salmonelóza, se mohou první příznaky nevolnosti objevit po 24 až 48 hodinách, výjimečně i později, navíc se k nauzee přidává i průjem či zvracení.
Někteří lidé mohou naopak pociťovat nevolnost z hladu, zvláště pokud jsou citliví na výkyvy hladiny cukru v krvi.
Nevolnost ze stresu
Stres stejně jako úzkost mohou vyvolat nevolnost i další gastrointestinální potíže, protože v trávicí soustavě je obrovské množství nervových zakončení. Hormony a chemické látky, které se v lidském těle uvolňují, když člověk zažívá stres nebo cítí úzkost, mohou způsobit problémy související se zažíváním včetně nevolnosti a ztráty chuti k jídlu, mohou se přidat i žaludeční křeče, průjem, zácpa.
Nevolnost a bolest zad
Bolesti zad a nevolnost se často mohou vyskytovat společně, stává se tak například tehdy, když při problémech se zažíváním doprovázených nevolností vystřeluje bolest do zad, může jít rovněž o projev potíží s játry či ledvinami. Bolest zad spolu s nevolností se rovněž může objevit při syndromu dráždivého tračníku, zánětlivém onemocnění střev nebo ulcerózní kolitidě, přidat se v těchto případech může i bolest břicha.
Nevolnost a bolest hlavy
Nevolnost často, zejména u žen, doprovází takzvanou cervikogenní bolest hlavy, jejíž příčina je v oblasti šíje a krční páteře. Takzvaný cervikokraniální syndrom se projevuje jednostrannou bolestí hlavy trvající několik hodin až týden, středně intenzivní bolest se obvykle lokalizuje na šíji nebo v týle, může vyzařovat do čela a do oblasti očí.
Silná bolest hlavy se silnou nevolností a zvracením bude spíše projevem migrény, pokud tento stav doprovází vysoká horečka a/nebo tuhnutí šíje, je třeba vyloučit závažné infekční onemocnění, jako je například meningitida nebo encefalitida.
Nevolnost a motání hlavy
Nevolnost od krční páteře může provázet motání hlavy. Závrať neboli vertigo, jejímž hlavním příznakem je motání hlavy, však může mít více příčin. V zásadě jde vždy o to, že vnitřní ucho a mozek zaznamenají pohyb, i když se člověk nehýbe, a proto má pocit, že se svět kolem něj točí. Problém s vnitřním uchem, kde se nachází vestibulární systém ovládající rovnováhu, způsobuje periferní vertigo, vyvolat ho může například i zánět a infekce vnitřního ucha. Centrální vertigo vzniká přímo v mozku a většinou jde o vážnější stav, může se tak projevit problém s vnitřními cévami, roztroušená skleróza, nádory, mrtvice.
Nevolnost v autě
Nevolnost v autě neboli kinetóza vzniká kvůli tomu, že mozek je zmaten informacemi o pohybu, kterých se mu dostává. Zrakem vidí, že se pohybuje, zatímco podle centra rovnováhy ve vnitřním uchu nikoli, výsledkem je cestovní nevolnost. Pomáhá sedět vepředu a dívat se rovně ven, nikoli do stran, případně volně prodejné léky na kinetózu.
Nevolnost po kávě
Lidé často mluví o nevolnosti po kávě, ale jejich příznaky i příčiny se mohou poměrně dost lišit. Někteří lidé mohou být citliví na kofein a může u nich vyvolávat nevolnost, častěji však jde o bolest žaludku spojenou s pálením žáhy, nikoli o nevolnost s pocitem na zvracení – příčinou je kyselost kávy. Některým lidem může být špatně po tom, co pijí kávu s mlékem, vysvětlením může být alergie na něj.
Nevolnost u dětí
U dětí je nevolnost poměrně častá, navíc ji běžně provází zvracení. Příčinou může být virová infekce, alergie na mléko, kinetóza, přejídání se, kašel, děti mohou zvracet i při dětských nemocích provázených vysokou horečkou.
Léčba nevolnosti
Léčba nauzey se musí vždy odvíjet od toho, co je její příčinou. Těhotné ženy, které trpí ranními nevolnostmi, mohou někdy své potíže zmírnit tím, že si před spaním dají například bílý jogurt nebo sýr, případně si k posteli mohou připravit například malou sušenku. Úlevu mohou přinést zázvorová lízátka nebo bonbony.
Nevolnost lze mírnit i volně prodejnými léky, například v případě cestovní kinetózy, nebo léky na předpis, používají se například v léčbě některých typů závratí nebo se jimi mírní nevolnost jako vedlejší příznak terapie rakoviny.
V případě nevolnosti může pomoci pití vody po troškách s odpočinkem vsedě nebo v podepřené poloze, může to zabránit zvracení. Pokud je však příčinou nevolnosti například otrava jídlem, je lepší se zvracení nebránit.
Je nevolnost nebezpečná?
Sama o sobě nauzea nepředstavuje žádné riziko, i když jde o nepříjemný stav. Je však třeba vyloučit podezření na vážné zdravotní potíže, jako je například otřes mozku, infarkt, meningitida, onemocnění jater, zánět slepého střeva, zánět slinivky, vředy, mozkové nádory. Tyto potíže o sobě obvykle dávají vědět i dalšími příznaky – například bolestí břicha, podle nichž může lékař určit diagnózu.
Kdy navštívit lékaře kvůli nevolnosti
Je to namístě, pokud nevolnost trvá déle než několik dní, nebo pokud ji provázejí nějaké závažné příznaky, jako je vysoká horečka, zvracení s přítomností krve, silná bolest hlavy (ačkoli člověk například netrpí na migrény), ztuhlý krk, letargie, zmatenost, silná bolest břicha, rychlé dýchání, zrychlený puls.
Odborná spolupráce MUDr. Dušan Zhoř, praktický lékař a člen Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Nevolnost
- Příčiny: dietní chyba, otrava, zánět slepého střeva a další záněty, úrazy, migréna, potravinová alergie, léky, stres, těhotenství, dehydratace, potíže s krční páteří, vertigo (závrať), vzácně nádory mozku
- Jak si pomoci sám: Důležité je zaměřit se na řešení příčiny, úlevu při akutní nevolnosti přináší klid a poloha v polosedě, upíjení malých doušků tekutiny, při nevolnosti v těhotenství nebo z hladu malá porce jídla.
- Kdy k lékaři: Záchrannou službu je třeba volat v případě, že nevolnost a případně zvracení souvisí s otřesem mozku nebo se přidává vysoká teplota, bolesti hlavy či prudké bolesti břicha, zvracení krve či ztuhlá šíje. K lékaři jděte, když nevolnost trvá déle než několik dní.