Bezvědomí může souviset s tlakem, stresem, ale také s infarktem či vážným poškozením mozku

Nejspíše už jste to někdy viděli. Byli jste někde, kdy bylo hodně lidí, málo vzduchu, trocha napětí a náhle někdo omdlel. V narvané MHD, při čekání ve frontě ve vydýchaném prostoru nebo třeba na koncertě oblíbené kapely. Většinou to naštěstí neznamená nic závažného, i když ne vždycky je možné člověka hned probrat.

Bezvědomí může být různě hluboké. V zásadě jde ale o to, že člověk ztratí schopnost vnímat vnější podněty a reagovat na ně, a to buď částečně, nebo úplně. Bezvědomí někdy doprovází také pokles tlaku a tepové frekvence.

Bezvědomí může člověka postihnout kvůli nedostatečnému okysličení mozku, pak o něm mluvíme většinou jako o omdlení nebo o poruše vědomí. Může jít ale také o projev vážných zdravotních potíží od infarktu po třeba mozkovou mrtvici. Bezvědomí tak může být prvním příznakem potíží, o kterých člověk zatím nevěděl. Hluboké bezvědomí pak může signalizovat i velmi vážný stav, dokonce i zástavu oběhu.

Bezvědomí a kóma jsou v zásadě synonyma. Platí, že zatímco člověk v bezvědomí může částečně reagovat na silnější, například bolestivé podněty, člověk v hlubokém kómatu nereaguje na nic. Lékaři rozlišují více stupňů kómatu podle míry závažnosti. Mezi potenciální komplikace dlouhodobého bezvědomí patří poškození mozku.

Krátké bezvědomí neboli mdloby (odborně se označují slovem synkopa a mohou trvat jen pár vteřin) je často důsledkem strachu (třeba před lékařským zákrokem), stresu, dehydratace, nedostatku čerstvého vzduchu, souvisí s poklesem hladiny krevního cukru nebo s nízkým krevním tlakem. Mezi další příčiny mdlob patří těžký kašel nebo velmi rychlé hluboké dýchání - hyperventilace, například po nějakém silném zážitku. Sklony k omdlévání v podobné situaci mohou být dědičné. V některých životních obdobích jsou tyto potíže častější, například během dospívání nebo těhotenství. V těchto případech není krátké bezvědomí projevem závažných potíží.

Za mdlobami ale mohou být zdravotní problémy, například se srdcem nebo nervovým systémem. Ztráta vědomí může být také způsobená epileptickým záchvatem či mrtvicí. Bezvědomí může být způsobeno i téměř jakoukoliv závažnou nemocí nebo zraněním, může jít rovněž o důsledek nadměrného pití alkoholu, užívání drog, případně jde o projev dušení nějakým předmětem, který člověk vdechl.

Mdloby obvykle trvají pár vteřin, většinou méně než minutu. I když se člověk probere sám, někdy bude zmatený a vyžaduje dohled, případně nějakou formu první pomoci. U nejběžnějších případů mdlob se nicméně hned vrací k plnému vědomí.

Při úrazech může krom krátkodobých mdlob nastat i delší až několikahodinové bezvědomí. V nejzávažnějších stavech například po úrazech může nastat koma trvající roky, z něhož už se pacient nemusí nikdy probrat.

Pokud uvidíte osobu, která upadla do bezvědomí, nejprve zkontrolujte, zda dýchá – pokud ne, okamžitě volejte záchranku.

Nepolévejte člověka, který omdlel, studenou vodou, nedávejte mu facku, naopak vždy zkuste, zda reaguje na oslovení. Důležitá je vodorovná poloha, případně s nohama nahoře, aby se člověku opět prokrvil mozek.

Pokud je příčinou mdlob nízká hladina cukru v krvi, může člověk v bezvědomí potřebovat injekci glukózy nebo něco sladkého k jídlu. Pozor však, u přetrvávající poruchy vědomí rozhodně nic nepodávejte ústy, hrozí nebezpečí vdechnutí. Lékař rovněž může podat léky na zvýšení krevního tlaku.

Pokud začnete mít nijak nevysvětlitelné sklony k omdlévání, určitě se nechte vyšetřit.

Někdy je možné stavu bezvědomí, zejména krátkodobé mdlobě předejít, protože o sobě dává vědět předem takzvanou aurou. To se děje třeba u lidí, kteří omdlévají při odběru krve. Projevuje se slabostí, slabostí, pocením, nevolností – tyto příznaky mohou trvat několik sekund až minut a při správné reakci nemusí člověk omdlít. Měl by si například lehnout a dát nohy do vyšší polohy.

Přicházejících mdlob si může povšimnout i okolí, protože dotyčný například začne mluvit nezřetelně, přestává smysluplně reagovat, je zmatený, stěžuje si na točení hlavy.

Krátké bezvědomí nebo mdloby sice většinou samy o sobě neznamenají závažný problém, přesto je na místě, aby dotyčného prohlédl lékař. Zvláště, pokud se člověku něco podobného stalo poprvé.

Pokud člověk nedýchá, okamžitě zavolejte záchranku a sami začněte s resuscitací – můžete postupovat podle pokynů z dispečinku. Těmi je ideální se řídit, i pokud člověk v bezvědomí dýchá, protože nevíte, zda nemá poraněnou krční páteř, a proto není dobrý nápad dávat jej například do stabilizované polohy.

Poté rovněž zavolejte záchranku. Pokud člověk krvácí kvůli úrazu, najděte zdroj krvácení, zastavte ho, pokud je to možné. V každém případě buďte u postiženého, dokud nedorazí odborná pomoc.

Odborná spolupráce: MUDr. Michaela Petrová, praktická lékařka