Až 70 % Čechů nepozná příznaky mozkové mrtvice. Jak zachránit život? Jde o minuty

Cévní mozková příhoda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Podle aktuálních údajů postihne ročně v Česku zhruba 25 000 lidí, denně na ni kolem 20 lidí zemře. Aby lidé neumírali zbytečně, je třeba znát její příznaky. Bohužel, až 70 % Čechů je nedokáže správně rozpoznat. To se snaží změnit Nadační fond Čas je mozek. Funguje od roku 2015 a snaží se o to, aby lidé rozpoznali hlavní i vedlejší příznaky nemoci a věděli, co v takovém případě dělat.

Cévní mozková příhoda nejčastěji postihuje lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Častěji postihuje ženy než muže. Téměř tři čtvrtiny Čechů však nepoznají příznaky mozkové mrtvice, i když právě to je pro záchranu života klíčové – každá hodina zvyšuje rozsah poškození mozku a následky, které pak budou nemocného trápit - od ztráty řeči, ovládání končetin až po naprosté ochrnutí. Mnoho lidí se kvůli nerozpoznání nebo zlehčování příznaků dostává do nemocnice pozdě, umírají nebo jsou do konce života postižení.

Nejčastěji vzniká kvůli krevní sraženině, která ucpe cévu v mozku. Ischemická mrtvice způsobuje až 90 % případů, za zbylých 10 % může hemoragická mrtvice neboli prasknutí mozkové tepny. Když se přeruší přísun okysličené krve do části mozku, začnou velmi rychle odumírat mozkové buňky. Právě proto hraje takovou roli čas: bez krve a kyslíku vydrží buňky asi jen 5 minut.

Platí zásada „čím dřív, tím líp“. Pokud přijme lékař pacienta do 90 minut od prvních příznaků, je tu 50% šance na úplné vyléčení. Čím delší prodleva, tím větší pravděpodobnost dlouhodobých problémů. Kolik máme času, přibližuje primář Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Aleš Tomek: „Do 4,5 hodiny může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do 6 hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny – trombektomii, laicky řečeno se sraženina vysaje.“

V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do 9 hodin a trombektomie až do 24 hodin. „Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda léčba bude zcela úspěšná. Pokud pacient dorazí do nemocnice pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen,“ vysvětluje Aleš Tomek.

Pokud máte podezření na mrtvici, nikdy nejezděte do nemocnice sami, ale volejte záchranku. Mohli byste totiž přijet někam, kde vám nepomohou, a ztratit drahocenný čas. „Ceníme si snahy všech, kteří při příznacích konají a snaží se vyhledat odbornou pomoc. Setkáváme se ale s tím, že když se lidé dostávají k pomoci po vlastní ose, často dorazí někam, kde nejsou na léčbu mrtvice zcela připraveni. Nejsnazší je v takovém případě zavolat záchrannou službu. Záchranáři už vědí, kam pacienta dopravit, a při podezření na mrtvici ho vždy převezou do toho nejbližšího specializovaného centra, které je k léčbě mrtvice plně uzpůsobeno,“ říká docent Aleš Tomek.

I když se objeví jen jeden z příznaků, je třeba nečekat a volat záchranku. Zdaleka ne vždy se mrtvice projevuje všemi příznaky naráz.

Pomůcka pro zapamatování hlavních příznaků je anglická zkratka FAST: face (obličej), arm (paže), speech (řeč) a nakonec time (čas), který u mrtvice hraje zásadní roli.

Kýchání, kopřivka, pálení v ústech, oteklé oči… Alergik se z vás může stát klidně i po čtyřicítce