Teče vám často krev nebo máte modřiny? Příčinou může být porucha srážlivosti i nemocné ledviny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V lidském těle koluje přibližně pět až šest litrů krve. Množství se liší v závislosti na tělesné hmotnosti i pohlaví, u mužů to bývá obvykle o něco více než u žen. Průměrný dospělý zdravý člověk může přijít až o 15 % své krve, aniž by to pro něj představovalo vážný zdravotní problém. Pro většinu lidí to znamená, že se nemusí obávat o svůj život, pokud neztratí půl litru krve a víc. Krevní ztráty nad 30 % (tedy více než 1,5 litru) jsou považovány za nebezpečné a mohou vést k šokovému stavu nebo ohrožení života.

Krev se skládá z krevní plazmy a krevních buněk. Červené krvinky obsahují protein hemoglobin, díky kterému mohou po celém těle rozvádět kyslík. Bílé krvinky chrání organismus před infekčními nemocemi. Do třetice v krvi kolují také krevní destičky neboli trombocyty, které se dokážou shlukovat, a vytvářet tak krevní sraženinu. Tu potřebujeme, kdykoli je třeba „ucpat díru“, kudy by krev mohla vytékat mimo oběhový systém, tedy při jakémkoli typu poranění.

V  České republice žije v současnosti zhruba tisíc hemofiliků, tedy lidí s vrozenou poruchou srážlivosti krve. Takovým jedincům může i malá rána způsobit velké zdravotní komplikace. Hemofilie je genetická porucha, která způsobuje, že krevní sraženiny se tvoří velmi pomalu nebo vůbec.

Lidé s hemofilií mají nedostatek specifických koagulačních faktorů, které jsou nezbytné pro normální proces srážení krve. To znamená, že i při malém zranění nebo operaci může dojít k dlouhému a intenzivnímu krvácení, což může být nebezpečné. Častá krvácivost se špatnou srážlivostí a tvorbou modřin však může poukazovat i na jiná onemocnění, která nejsou vrozená a vznikají až během života.

Stačí se jen trochu nešikovně uhodit třeba do kolene a poškodí se drobné cévy těsně pod kůží. Krev pak nemůže uniknout ven z těla, ale nahromadí se pod kůží, a tím vznikají modřiny. Tedy i obyčejná modřina je v podstatě zranění, během kterého dochází ke krvácení. Zdravá krev se začne srážet nejpozději do několika minut, ale krev hemofilika tuto schopnost do určité míry postrádá, takže pacient, aniž by o tom nutně věděl, může krvácet mnohem déle.

Další poruchou krevní srážlivosti je tzv. leidenská mutace nebo také faktor V Leiden, což je genetická mutace, která způsobuje zvýšené riziko vzniku krevních sraženin a následné trombózy. Jde o jednu z nejčastějších genetických příčin trombofilie, tedy stavu, při kterém má člověk zvýšenou tendenci ke vzniku sraženin v žilách a tepnách.

>>>Leidenská mutace: Vrozená vada genu, která zvyšuje srážlivost krve

Relativně častou nemocí, které ročně podlehnou až dva tisíce Čechů, je cirhóza, při níž dochází k trvalému zjizvení na játrech. Z jater se tak postupně stává velký kus ztvrdlé nefunkční tkáně, do které se srdce marně snaží napumpovat krev. Ta nakonec nemá kam odcházet a prorazí si cestu ven z oběhového systému do trávicího traktu, což může vést až k úmrtí, a to i přes rychlé poskytnutí pomoci.

Podobný stav může nastat též u lidí s chronickým onemocněním ledvin, které se v prvním stadiu projevuje otoky a zvýšeným krevním tlakem. Selhání ledvin představuje vážné riziko zejména pro pacienty s diabetem.

Zvýšenou krvácivost mohou přechodně způsobovat také některé druhy léčiv. Například nesteroidní protizánětlivé léky, jako je aspirin nebo ibuprofen, mohou ovlivnit funkci krevních destiček, a způsobit tak vyšší krvácivost. Také některá autoimunitní onemocnění jako třeba systémový lupus mohou vést k tvorbě protilátek, které narušují srážlivost krve. Dále dlouhodobé užívání kortikosteroidů může oslabit cévní stěny a kůži, což vede k častější tvorbě modřin.

Genetické mutace mohou v těle vzniknout kdykoli během života, čímž může být spuštěno množení vadných krevních nebo lymfatických buněk, a vznikne tak leukémie, nádorové onemocnění krve a krvetvorby. Také tato choroba může způsobovat nadměrné krvácení a tvorbu modřin. Většinou tato onemocnění postihují lidi nad 55 let, výjimku tvoří akutní lymfoblastická leukémie, jíž nejčastěji trpí děti.

„Určitě je vhodné zpozornět, pokud jsou příznaky intenzivní a dochází k jejich zhoršení. Alarmující je pokles hmotnosti například o 10 % celkové tělesné váhy za tři měsíce, to už je potřeba brát jako významný varovný signál. Také by měl být dobře vyšetřen každý, kdo má opakovaně zvýšenou teplotu bez jasné příčiny,“ zdůrazňuje lékař Pavel Žák, přednosta IV. Interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

Co všechno víte o lidské krvi? Udělejte si kvíz o této životadárné tekutině