Nepleťte si potravinovou intoleranci, přecitlivělost a alergii. Nežádoucí reakce trápí stále víc lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nežádoucí reakce na potravinu jsou obecně velkým problémem současnosti a znepříjemňují život čím dál většímu počtu lidí, přičemž tento problém je způsoben hned několika faktory. Od nevhodných stravovacích návyků, kdy obecně konzumujeme více průmyslově zpracovaných potravin obsahujících přidané látky, jako jsou konzervanty, barviva a sladidla, až po míru znečištění životního prostředí (pesticidy, antibiotika a další chemikálie v potravinovém řetězci). V neposlední řadě také nesmíme zapomínat i na negativní vliv stresu na trávení.

„Jsem alergický na mléko, pšenici, ovoce…,“ myslí si spousta lidí, přičemž si ale mnohdy pletou alergii s potravinovou intolerancí či přecitlivělostí. V českém jazyce jsou pojmy intolerance, přecitlivělost a alergie často považovány za synonyma, nicméně v řeči odborníků se liší nejen významem, ale i zvolenými diagnostickými testy.

Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Zatímco alergie na potraviny se projevuje okamžitou a intenzivní reakcí imunitního systému, intolerance a přecitlivělost se projevují postupně v řádu hodin až dnů a často bývají zaměňovány s jinými zdravotními potížemi. Taktéž by se dalo říci, že se projevují spíše život obtěžujícími příznaky než život ohrožujícími, jako jsou například bolesti břicha, nadýmání, průjem, únava nebo bolesti hlavy.

„Potravinová intolerance není na rozdíl od potravinové alergie vyvolaná imunologicky. Způsobuje ji nedostatek či porucha některého enzymu, který se podílí na zpracování potraviny nebo její složky. Například v případě nedostatku enzymu laktázy dochází k nedostatečnému trávení mléčného cukru (laktózy). Takový člověk poté může trpět typickými příznaky, jako je nadýmání, bolest břicha, průjmy, nevolnost či zvracení, a to obvykle v řádu desítek minut až několika hodin po pozření potraviny,“ uvádí Ing. Pavla Brátová, Ph.D, analytička z laboratoře synlab czech.

Dalším příkladem může být histaminová intolerance. U zdravých lidí je histamin přijímaný potravou metabolizován především za účasti střevních enzymů diaminooxidáz. Sníženou funkcí tohoto enzymu dochází k akumulaci histaminu z potravin v krevní plazmě, a tím i k rozvoji nežádoucích účinků, jako jsou bolesti břicha, průjem, svědění či kožní vyrážka.

Dalším zdravotním problémem, který může způsobit nepříjemné potíže po požití určitých potravin, je potravinová přecitlivělost s nástupem obtíží (např. migrény, průjmy, únava, nadýmání) v hodinách až dnech. Nežádoucí reakce je při ní způsobená přecitlivělostí organismu vůči některým složkám potravin z důvodu například poškození sliznice střeva při infekčních průjmových onemocněních nebo chronických zánětech střev. Mimo jiné může být charakterizována i tvorbou protilátek třídy IgG.

„Potravinová alergie je nepřiměřená (patologická) reakce imunitního systému na jinak neškodné složky potravy – alergeny. Alergická reakce je charakterizována tvorbou specifických protilátek třídy IgE, které s těmito alergeny reagují a následně aktivují buňky imunitního systému. Projevy se dostaví bezprostředně po požití kritické potraviny v řádu sekund až minut. Typickými příznaky jsou svědění v dutině ústní, kopřivka, otoky, dušnost, astmatický záchvat či svědění kůže. V některých případech může dokonce dojít i k rozvoji tzv. anafylaxe, což je život ohrožující stav,“ popisuje Pavla Brátová.

Jak již bylo zmíněno, potravinovou intoleranci způsobuje nedostatek či porucha některého enzymu, který se podílí na zpracování potraviny nebo její složky. U potravinových intolerancí se tak obvykle ze vzorku krve vyšetřuje množství jednotlivých kritických enzymů či jejich aktivita. Vedle krevních testů se nabízí i genetické vyšetření, které lze provést jak z krve, tak ze stěru sliznice dutiny ústní.

U potravinové přecitlivělosti se v krvi stanovují hladiny protilátek IgG proti určitým potravinám. Na trhu je k dispozici řada testů, z nichž nejobsáhlejší FOX (Food Xplorer) obsahuje na 287 rozličných potravin.

Potravinové alergie lze laboratorně odhalit alergologickými testy, při nichž se z krve vyšetřuje přítomnost specifických IgE protilátek. Nejkomplexnějším takovým testem na trhu je aktuálně Alex2 (Allergy Explorer). Tato moderní metoda umožňuje detekovat hladiny specifických IgE protilátek proti 117 alergenovým extraktům a 178 molekulárním alergenům najednou z velmi malého objemu krve. Mezi těmito alergeny jsou zahrnuty nejen potraviny, ale i například pyly, roztoči, hmyzí jed a další.

Příznaky alergie, intolerance a přecitlivělosti se mohou někdy prolínat a volba vhodného vyšetření závisí na mnoha faktorech.

„Základem diagnostiky je vždy podrobná anamnéza, stejně tak i eliminační a zátěžové testy s danou potravinou. Své potíže tak nejprve vždy konzultujte s lékařem. S interpretací výsledků a nastavením režimových opatření a léčby se pak můžete obrátit na odborníka, u potravinových přecitlivělostí nejlépe na nutričního poradce. Problematika nežádoucích reakcí na potravinu je velmi komplexní, a ne vždy je například nutné vyřazovat z jídelníčku všechny potraviny, na které byla prokázána přecitlivělost či alergie,“ doporučuje Pavla Brátová.

Slzí vám oči, máte kopřivku nebo rýmu? Možná trpíte alergií na chlad, bývá poměrně častá