Potravinové doplňky vás nezachrání. Nejpodstatnější je vyvážená strava, která se ale často opomíjí

Podle zprávy World Report z roku 2022 jsme v nakupování výživových doplňků na předních příčkách v Evropě. Češi prý kupují zhruba dvojnásobek těchto „náhradních živin“, než je běžný evropský průměr. Nejčastěji jde o různé multivitamíny, přípravky pro výživu kloubů, vitaminy D3, C a K2 , probiotika nebo omega-3 mastné kyseliny. Zájem o toto zboží zásadně ovlivnila koronavirová pandemie a jeho prodejci si mnou ruce dodnes. Otázkou je, do jaké míry si spolu s „náhradními živinami“ dotyční kupují především „pocit“, že o sebe pečují. Jinak nepřestali jíst ve fastfoodech, sportovali naposledy na střední škole a bez večerního popíjení alkoholu by jejich den za nic nestál.

„Potravinové doplňky slouží jako obohacení pestré stravy v situaci, kdy není možné přijmout veškeré živiny v normálním jídle. Neměli bychom jimi zahánět hlad,“ podotýká nutriční terapeutka Veronika Pourová, spolupracovnice STOBu a jedna ze zakladatelek blogu Ne hladu. „Věřte mi, že většina lidí vše, co jejich organismus potřebuje, sní v obyčejné stravě. Vrcholoví sportovci nebo lidé se specifickými požadavky vycházejícími z jejich fyziologického stavu to mají samozřejmě složitější,“ dodává odbornice. Potravinové doplňky dle jejích slov mají smysl také například u starších lidí, kteří trpí silným nechutenstvím nebo prostě už nedokážou sníst tolik jídla, kolik by potřebovali.

Trumfem v rukávu jejich prodejců je, že se potravinové doplňky kupují v lékárnách. Navíc svými obaly připomínají klasické léky, i když mezi léky nepatří. To s sebou nese další věc. Víte, jak reagují, když je sníte společně se skutečnými léky? Zvlášť u lidí, kteří mají předepsáno více medikamentů najednou, je důležité, aby se poradili jak s ošetřujícím lékařem, tak lékárníkem. Speciální ostražitost je potřeba při užívání léků na ředění krve, srdeční arytmii, snížení cholesterolu nebo u psychofarmak. V předvánočním období se televizní vysílání hemží reklamami na báječný dárek od Ježíška pro seniory ve smyslu „kupte dědečkovi nebo babičce tyto životabudiče a budou skákat jako gazely“. Bez konzultací s odborníky jim ale spíše věnujte více své pozornosti, lásky a čerstvého ovoce.

Všechno na světě má svoji cenu, otázka zní, jestli je adekvátní. „Přijmout potřebnou látku z běžné stravy je často levnější,“ říká Veronika Pourová. Tak proč si vlastně lidé kupují doplněk, který slibuje například vyšší obsah vápníku než mléko nebo více bílkovin než maso? Přitom mléko a maso, a to i dražší v bio kvalitě, vychází levněji než jejich umělá náhrada. Nutriční terapeutka uvádí další příklad. „Tělu dodáváte protein ne skrz potraviny bohaté na bílkoviny, ale proteinovým koncentrátem. Měli byste vědět, že se ochuzujete o další cenné látky, které koncentrát v sobě už nemá. Jedná se například o železo z hovězího masa a jater. Vápník z mléčných výrobků. Vlákninu a vitaminy skupiny B z luštěnin, omega-3 mastné kyseliny z ryb.“

Mimochodem, pokud jíte protein nad rámec pestrého jídelníčku, „nosíte dříví do lesa“, jak upozorňuje nutriční terapeutka. Navíc ani nemáte jistotu, že výrobek funguje. Že po něm skutečně budete lépe spát, mít víc energie nebo kvalitnější vlasy. Kapr si sám sobě pochopitelně rybník nevypustí. Proto se vám samozřejmě budou obchodníci s  potravinovými doplňky dušovat, že ten „jejich“ je téměř zázračný.

Ano, v určitých situacích mohou být doplňky stravy skvělým pomocníkem. Je lépe jíst protein v náhražce než vůbec, posílit imunitu vitaminem, když není po ruce čerstvé ovoce. Za naprosto stěžejní v otázce zdravého životního stylu ale Veronika Pourová stále považuje vyvážené stravování s dostatečným příjmem energie. Tuto kombinaci řada lidí stále nepochopitelně podceňuje. „V praxi se často setkáváme s lidmi, kteří mají zájem o různé výživové doplňky. Zapomínají na fakt, že základem je to, co jedí v přirozené stravě.“

Zdravé jídlo i pro ty, kteří nejsou přímo vegetariáni, ale maso si dopřejí jen sem tam.