Hlavní obsah

Zákeřný pneumokok. Může způsobit zápal plic, zánět středního ucha i meningitidu

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Zápal plic, zánět nosních dutin i středního ucha, zánět mozkových blan nebo otrava krve, to jsou jen některá z onemocnění, která může způsobit bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. K nejohroženějším skupinám patří jedinci s oslabenou imunitou, děti do dvou let a senioři nad 65 let věku. Čím je tato bakterie nebezpečná a jak se můžete chránit před nákazou?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obávaný pneumokok patří k nejčastějším původcům bakteriálních infekcí dýchacích cest, zánětů středouší a také těžkých zápalů plic. Bakterie Streptococcus pneumoniae ale může způsobovat i velmi závažná onemocnění, včetně meningitidy neboli zánětu mozkových blan, který může být smrtelný. Zvýšené riziko nákazy a závažného průběhu pneumokokové infekce, jež může ohrožovat na životě, mají zejména malé děti, lidé s chronickými onemocněními plic, kardiaci, diabetici, osoby s oslabenou imunitou a lidé po transplantaci orgánů.

„Pneumokok je jedním z nejčastějších původců zápalů plic a respiračních infekcí, které vedou k hospitalizacím u seniorů. Příčinou hospitalizace nebo úmrtí může být samotné pneumokokové onemocnění nebo následné stavy a zdravotní poškození. Výsledky několika studií potvrzují 2× až 8× vyšší riziko vzniku akutního koronárního syndromu, srdečního selhání nebo výskytu srdečních arytmií po prodělaném pneumokokovém onemocnění,“ zdůrazňuje lékařka Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Děti jsou častými přenašeči

Pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osidluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích (běžně se nachází v nosohltanu 20 až 40 % zdravých dětí a až 10 % zdravých dospělých). „Pneumokoky se šíří vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu, například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ uvádí praktická dětská lékařka Alena Šebková.

„Od šestého měsíce věku dítěte dochází ke kolonizaci nosohltanu jednotlivými sérotypy pneumokoků. Kolonizace ani nosičství není onemocněním, tělo si vůči danému sérotypu během přechodné doby vytvoří imunitu a sérotyp eliminuje. Nedá se ale říct, že si imunitní systém vždy snadno poradí, infekci totiž vyvolá nejčastěji nově získaný sérotyp,“ vysvětluje lékařka Lenka Petroušová, primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava a LF OU, a dodává: „Možnost nákazy je jak od nemocných jedinců, tak od zdravých nosičů.“

Zápal plic i zánět středního ucha

Pneumokokové bakterie vyvolávají téměř polovinu všech akutních zánětů středního ucha, jedné z nejčastějších infekcí u malých dětí. Jde o bolestivé onemocnění, spojené, kromě silných bolestí středouší, s vysokými horečkami a rizikem postižení sluchu. Ve vzácných případech může dokonce dojít k rozšíření infekce do centrálního nervového systému a rozvoji meningitidy, při slizničních infekcích také k rozšíření bakterie do krevního řečiště a otravě krve.

Foto: ixel-Shot, Shutterstock.com

Pneumokok může způsobit bolestivý zánět středního ucha, při němž hrozí i poškození sluchuFoto: ixel-Shot, Shutterstock.com

Pokud dojde k průniku bakterie do plic (například při oslabené imunitě nebo virové infekci či chřipce), může se rozvinout zápal plic (pneumonie). Bakterie se v plicní tkáni začnou množit a způsobí zánět, který se projevuje bolestí a tlakem na hrudi, silným kašlem, horečkou a problémy s dýcháním. Zápal plic, způsobený pneumokokem, může mít velmi závažný průběh, obzvláště nebezpečný je pro malé děti, starší osoby a jedince s chronickými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární choroby nebo diabetes.

Prevence? Hygiena, pohyb venku a očkování

Základním pravidlem pro prevenci jakýchkoli infekčních nemocí zůstává důsledné dodržování osobní hygieny (časté mytí rukou, zakrývat si nos a ústa při smrkání či kýchání…) a zdravý životní styl, kam patří pravidelná fyzická aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, pestrý a nutričně bohatý jídelníček, dostatek spánku.

U dětí se očkování proti pneumokokům řadí mezi tzv. nepovinná očkování. (Kdy se nechat očkovat a kdy je očkování hrazeno?) Spolu s povinnými vakcínami je zařazeno do očkovacího kalendáře, který je sestaven na základě doporučení odborníků. Děti jsou očkovány třemi dávkami, přičemž první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte, druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1.dávce, třetí dávka pak ve věku 11 až 15 měsíců. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny. Kojencům a seniorům nad 65 let je očkování proti pneumokokovým infekcím plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Načítám