Parodontóza. Sice dlouho nebolí, zato může způsobit ztrátu všech zubů i velké problémy se srdcem

Toto zánětlivé onemocnění dásní je druhé nejčastější hned po zubním kazu – podle stomatologů jím trpí až 80 % lidí starších 30 let. A mnohdy o něm dlouhou dobu nemají ani ponětí, dokud je nezačnou obtěžovat první nepříjemné příznaky.

Parodontóza je zákeřná také v tom, že neohrožuje pouze zuby a dásně, ale může negativně ovlivňovat i správnou činnost a funkci vnitřních orgánů. Bakterie a choroboplodné zárodky, které se podílejí na vzniku zánětu v ústech, pronikají do krevního řečiště. Dostávají se do celého těla a negativně působí v první řadě na imunitní systém. Z vnitřních orgánů bývají nejvíc ohrožené srdce a ledviny. Podle některých odborníků může mít proto parodontóza souvislost s plicními chorobami, nemocemi krevního oběhu, předčasným porodem a také aterosklerózou.

Parodontitida je bakteriální zánět parodontu (neboli závěsného aparátu zubu), kterému předchází zánět dásní. „Ten se projeví nejdříve krvácením dásní, později se tvoří parodontální choboty, dásně ustupují, zuby se začnou viklat, dásně jsou oteklé a bolestivé,“ popisuje dentální hygienistka Lucie Hronková z kliniky Dental Office H33.

„Často se objevuje i nepříjemný zápach z dutiny ústní způsobený sirovodíkem, který produkují baterie. Zánět se rozvíjí a působí bolest, pocit tlaku a brnění, mezi zubem a dásní se vytvářejí prostory, váčky, které mohou být naplněné hnisem. Krčky zubů se odhalují, zuby se následně rozestupují a ztrácejí pevnost ukotvení. Parodontóza může napadnout jeden, ale i všechny zuby najednou,“ vysvětluje stomatoložka Silvia Timková.

„Příčinou parodontózy je nedostatečná, zanedbaná dentální hygiena, tedy péče o zuby a mezizubní prostory a neodstraněný zubní povlak a bakterie v něm obsažené. Pokud není zubní plak systematicky a pečlivě odstraňován při každodenním čištění, ztvrdne, stane se z něj zubní kámen a následně nastupuje parodontitida,“ vysvětluje Lucie Hronková.

Dědičnost, na kterou občas lidé onemocnění svádějí, zde podle slov dentální hygienistky nehraje téměř žádnou roli. K rozvoji choroby přispívá kromě zanedbané zubní péče i nezdravý životní styl, nevhodné stravovací návyky, poruchy látkové výměny či zažívání a také stres, který oslabuje imunitní systém.

Stomatolog stanovuje terapii na základě celkového vyšetření – může být konzervativní nebo chirurgická. „Základem léčby parodontózy je profesionální dentální hygiena spolu s důkladnou domácí péčí o zuby. To ovšem mluvíme o počátečním či mírně pokročilém stadiu onemocnění, při pokročilém stupni už zuby nelze zachránit. Pacient o ně bohužel přichází, což se pak řeší zubními náhradami,“ uvádí Lucie Hronková.

„Když je váček v hloubce do pěti milimetrů, postačí konzervativní léčba, v rámci které se ultrazvukem či jinými speciálními metodami vyčistí veškeré zánětem postižené plochy. Ve chvíli, kdy se podaří zastavit zánětlivý proces, zastaví se i ubývání kosti. Špatnou zprávou je, že kost se zcela neobnoví, jedinou cestou je, že pacient podstoupí takzvanou řízenou tkáňovou regeneraci – vložení náhrady kosti zubu. Zákroku je lepší se vyhnout, proto doporučuji návštěvu lékaře již při prvním podezření na toto onemocnění,“ nabádá zubní lékařka Silvia Timková.

Kdy si čistit zuby: Před snídaní, nebo až po ní? Nejvíc záleží na tom, co jíte a pijete