Článek
Mírný nárůst covid pozitivních pacientů potvrzuje také praktická lékařka Kristína Kopsová, z Ordinace Karlín v Praze 8. „Na covid-19 testujeme už jen antigenními testy, pokud mají pacienti příznaky chřipky,“ říká a pokračuje informací, že PCR testy od května nejsou ze zdravotního pojištění hrazené.
Karanténa není oficiálně povinná, ale…
Podle lékařky není karanténa pro nemocné ani členy rodiny, se kterými sdílí nemocný domácnost, aktuálně povinná. Izolaci spolu s pracovní neschopností doporučuje ošetřující lékař. Rozhoduje se podle průběhu onemocnění a stavu pacienta. Netestují se ani kontakty. Děti rodičů, kteří se léčí s covidem, tak běžně chodí do školky i školy. Pouze v případě příznaků nemoci by samozřejmě měli navštívit lékaře. Rizikoví pacienti s diagnózou covid-19 dostanou také recept na antivirotika. Závažnější případy pak směřují do nemocnic.
Prevence ohleduplným chováním
Co je dobrovolné, nelze vynucovat. Jde tedy především o stejnou ohleduplnost a slušnost vůči ostatním, s jakou roznášíme, či ne těžkou rýmu nebo chřipku do práce. S jakou nudlí u nosu vyšleme děti do školky nebo školy. „Vždy platí, že pokud se necítíme dobře, vyležíme se doma,“ prosí čtenáře i praktická lékařka. Jen tak se dá šíření covidu ovlivňovat v osobní rovině.
Očkuje se pouze v očkovacích centrech
„Očkování další dávkou vakcíny doporučujeme seniorům nebo rizikovým pacientům. V ordinaci už ale neočkujeme! Nemáme dostatek těch, kdo by o vakcínu stáli. Zájemce posíláme do očkovacích center,“ dodává Kristína Kopsová.
Vakcíny jsou i nadále zdarma pro všechny zájemce. Na očkování by měli myslet i zdravotníci nebo ti, kteří s rizikovými osobami sdílejí domácnost. Od příštího týdne už by měl být k dispozici i nejmodernější typ adaptované vakcíny, která by měla reflektovat nové virové kmeny typu Eris.
Očkování se doporučuje seniorům a lidem s chronickým onemocněnímFoto: Ground Picture, Shutterstock.com
Covid už berme jako „běžné“ virové onemocnění
Biochemik profesor Jan Konvalinka řekl minulý týden Seznam Zprávám, že covid dnes můžeme považovat za běžnou virovou chorobu. Ačkoli slovo běžnou dal přece jen do uvozovek. „Většina z nás už covid prodělala, někteří o tom ani nevíme. A zároveň 70 procent z nás je očkovaných. Takže kombinace očkování a prodělané infekce znamená velmi dobrou ochranu před nemocí. Případně očkování třemi dávkami je už samo o sobě velmi silná ochrana proti těžkému průběhu nemoci.“
Roušky se nosit nemusí, ale…
Při minulé pandemii se lidé kvůli rouškám udávali. V obchodech, tramvajích i na ulicích slovně napadali. Dnes jsou pro změnu „rouškaři“ terčem posměchu. Roušky nejsou povinné, ale jsou projevem ohleduplnosti. V přelidněných asijských zemích je jejich nošení při nachlazení běžnou normou. Pokud se pro ně z různých důvodů (klidně i proto, že vám dodávají psychický klid) rozhodnete, na divné pohledy okolí nedejte. Odborníci pak doporučují výrobky výhradně s českým návodem a značkou CE. Tato značka je garancí na požadovanou účinnost na záchyt mikroorganismů. Dále i prodyšnost a mikrobiologickou čistotu materiálu dle normy. Zaručuje i to, že nezpůsobí kožní podráždění. Vzhledem k tomu, že jde o dobrovolné rozhodnutí, roušky rozhodně v současnosti nejsou nedostatkové zboží.
Long covid a postcovidový syndrom
Přesto přistupovat ke covidu tak úplně jako k „obyčejné chřipečce“ nejde. To si často neuvědomují lidé, kteří netrpí chronickými onemocněními. U nich pak nemoc probíhá skoro nepozorovaně. Tady by ovšem pravidlo „podle sebe soudím tebe“ platit nemělo. Covid má přece jen trochu jiné vlastnosti než běžná chřipka.
V některých případech se vyvine v takzvaný long covid (onemocnění delší než 4 týdny). Ještě náročnější je postcovidový syndrom neboli chronický covid (příznaky se ve vás „tlučou“ i po 12 a více týdnech od nakažení). Navíc long covid a postcovidový syndrom může potkat i pacienty, kteří měli lehký průběh nemoci samotné.
„Pokud tedy netrpíte celou řadou chronických onemocnění, covid by vám neměl ublížit,“ shrnuje biochemik. Proč se ale tedy nechat očkovat? „Promořovací taktika byla nebezpečná. Je lépe se nechat očkovat než nevědět, jaký průběh u mě bude choroba mít. Což trochu relativizuje moje úvodní tvrzení, že se jedná o běžnou virovou chorobu,“ dodává biochemik Jan Konvalinka.
Postcovidové příznaky
Většina lidí naštěstí překoná covid bez dlouhodobých následků. Ale někteří si ze setkání s koronavirovou infekcí odnesou potíže, s nimiž se potýkají týdny, až měsíce. Pokud trvají déle než tři měsíce od diagnózy infekce, mluvíme o nich jako o postcovidovém syndromu (PCS).
Příznaky: Mezi projevy postcovidového syndromu patří nejčastěji přetrvávající únava, pocit ztráty fyzické zdatnosti, dušnost, bolesti hlavy nebo svalů a zhoršená schopnost soustředění. Mohou se přidat také oběhové a neurologické problémy, případně také potíže s klouby či ledvinami.
Covid a chronická onemocnění: Mezi předchozím zdravotním stavem či celkovou kondicí a následky, které může prodělání infekce způsobit, není přímá souvislost. To znamená, že dlouhodobé potíže po covidu mohou postihnout i lidi, kteří byli předtím zcela v pořádku, nebo jedince, u nichž mělo onemocnění lehký průběh. Zároveň ale může prodělání covidu zhoršit zdravotní stav u lidí, kteří mají jiné chronické diagnózy – například ischemickou chorobu srdeční, chronickou obstrukční plicní nemoc, astma a další.
Další projevy PCS: Přestože covid-19 postihuje především plíce, může zároveň poškodit mnoho dalších orgánů, včetně srdce, ledvin a mozku, a spustit tak zdravotní komplikace, které přetrvávají i celé měsíce.
Kdy jít s postcovidovým syndromem k lékaři: Je normální, že po prodělání nemoci může být člověk nějakou dobu unavený nebo mít kašel. Pokud však takové potíže trvají déle než měsíc, návštěvu lékaře už neodkládejte. Stejně tak, jestliže se u vás objeví zdravotní potíže, kterými jste netrpěli – například bolest hlavy, kloubů a svalů - a ani po několika dnech neustupují, případně dokonce sílí.
O tzv. dlouhém covidu si můžete přečíst více v článku:
Nejnovější mutace covidu zvaná Eris
Covidový virus se stále vyvíjí, a tak se připravte na verzi zvanou Eris. Podobá se omikronu, není nebezpečnější než on a má i podobné příznaky. Nakaženému nejčastěji vystoupá horečka, kašle, cítí se velmi unavený, ztrácí chuť i čich. Často se přidá i bolest v krku. Příznaky většinou odeznívají během týdne až dvou. Stejně jako u „obyčejné chřipky“ onemocnění hrozí především lidem s narušenou imunitou, těm, kteří se potýkají s některými chronickými nemocemi, a křehkým seniorům. Tedy nic, co bychom už neznali. Bez ohledu na to, co si o šílenství kolem předchozí pandemie myslíme, je třeba přistupovat i k této, zatím „minivlně“, s respektem. Kvůli vlastnímu zdraví i zdraví druhých.
