Ohrožuje nás antibiotická rezistence! Penicilin je nenahraditelný. Bakterie budou zabíjet

Je to skoro sto let, co začala antibiotika zachraňovat životy. Od chvíle, kdy přišel v roce 1928 Alexander Fleming s objevem penicilinu, získala medicína velmi účinnou zbraň proti bakteriálním infekcím. Od té doby jich bylo vyrobeno mnoho druhů s různými účinky a nastal čas s nimi začít šetřit – a nejen proto, že v lékárnách dlouhodobě chybí.

Už několik měsíců je v lékárnách nedostatek základního antibiotika, tedy penicilinu. Nic se neděje, lze nahradit, ujišťují někteří odborníci. Není to ale úplně pravda. „Penicilin je v případě angíny nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější způsob léčby pro pacienty, jelikož má minimum vedlejších účinků. Proto by ho lékaři právě na angínu měli podat prioritně, což nemohou, protože ho je na trhu nedostatek,“ prohlásil například předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Důvodem je to, že cílí úzce na konkrétní bakterie, takže nezabíjí takzvané „hodné“ bakterie a nenarušuje rovnováhu mikrobiomu, což ostatní širokospektrální bakterie dělají. Navíc snižuje riziko antibiotické rezistence.

Pokud užíváte širokospektrální antibiotika nebo nedodržujete předepsané dávkování a dobu užívání, častěji se stává, že sice zničí bakterie, na které léčba cílila, ale ovlivní i další druhy - ty mohou přežít, vytvořit si na ona antibiotika odolnost a předat ji geneticky dál. Znamená to, že až se příště s antibiotikem potkají, nebude účinkovat.

Mnoho lidí si myslí, že antibiotická rezistence se týká právě jen osob, které nedodržují dávkování, dobu užívání nebo antibiotika užívají často. Domnívají se, že čím méně budou antibiotika brát, tím jsou chráněnější. Tak to ale není – i člověk, který antibiotika neužíval léta, se může nakazit odolnými bakteriemi, na něž běžná antibiotika nebudou platit. Antibiotická rezistence už dnes způsobuje mnoho úmrtí a její další nárůst způsobí vážné problémy v budoucnosti. Vědci odhadují, že by na bakteriální infekce mohlo umírat více lidí než na rakovinu nebo srdeční choroby.

Antibiotika by se měla podávat jen v případě, že mohou zabrat a původce choroby skutečně zlikvidovat. „Nezabírají na nemoci způsobené viry, jako je běžné nachlazení nebo chřipka,“ zdůrazňuje MUDr. Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Je tedy nezbytné, abyste dodržovali doporučení ošetřujícího lékaře, a když už vám antibiotika předepíše, tak je dobrali do konce, i když už se cítíte lépe.

Vzhledem ke skoro až chronickému nedostatku antibiotik hledají pacienti pomoc v přírodě a ve starých herbářích či radách přírodních léčitelů. Mezi přírodní látky s antibakteriálními, antivirovými a dezinfekčními účinky tam lze objevit česnek, cibuli, rakytník, křen, zázvor, z bylinek pak rozmarýn, mateřídoušku, bazalku, šalvěj, tymián nebo lékořici.

Jak přírodně podpořit imunitu? Vyzkoušejte recepty na její posílení