Článek
Blíží se období chřipek a lékaři hlásí dramatický nárůst vážných případů covidu… Proto se množí výzvy, aby se především chronicky nemocní a senioři nechali včas očkovat. Právě starší populace ale tento druh prevence zatím spíš podceňuje. Průzkum, který provedla na přelomu srpna a září Rada seniorů České republiky, se snažil zjistit, proč to tak je.
Proč čeští senioři nechodí na očkování?
Zmíněný průzkum zjišťoval, proč starší lidé nechodí na očkování. Ukázalo se, že jim chybí dostatek vědomostí: jen 24 % respondentů uvedlo, že je praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem, a 17 % bylo obeznámeno pouze s některými vakcínami. A přitom 65 % účastníků vyjádřilo zájem dozvědět se víc o tom, proč by která vakcína byla vhodná právě pro ně.
„Seniorům chybí dostatek informací a větší pozornost jejich praktických lékařů, kteří by jim měli očkování doporučovat a vysvětlovat jeho přínosy,“ shrnuje výsledky průzkumu Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky. Kdyby se tak stalo, senioři by prý rady lékaře poslechli. A bylo by to správné rozhodnutí, neboť s věkem výkonnost imunity klesá, takže se organismus hůř vyrovnává i s chorobami, které by dřív bez obtíží překonal.
- Senioři v průzkumu uvedli, že by měli zájem o očkování proti covidu, tetanu, chřipce, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým infekcím, meningokokovým infekcím a černému kašli. Nejsou však zvyklí si v tomto oboru sami vyhledávat informace, a je tedy na lékařích, aby možnosti vakcinace se staršími pacienty probrali.
Imunita s věkem slábne, a komplikace mnoha nemocí jsou tak u seniorů vážnější a výrazně roste i riziko smrtiFoto: alphaspirit.it, Shutterstock.com
Očkování proti chřipce
Aktuálně nabízí mnoho ordinací praktických lékařů očkování proti chřipce – vhodný čas je právě říjen až listopad. Proočkovanost české populace proti této každoročně se opakující nákaze je nízká a lidé ji mají tendenci podceňovat. Nicméně chřipku nezřídka provázejí velmi vážné komplikace, které dostávají nejčastěji právě starší osoby do nemocnice a mohou skončit smrtí.
„Dle doporučení WHO by v této skupině osob měla být proočkovanost na nějakých 75 %. U nás bylo přitom od září 2023 do srpna 2024 naočkováno celkem 7,3 %, lidí starších 65 let pak 26,4 %, takže máme co dohánět,“ vysvětluje lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. Jen pro srovnání – v Portugalsku, kde je podobný počet obyvatel, je proočkovanost proti chřipce u osob starších 65 let 83,2 %.
Očkování proti chřipce
- Proti čemu chrání: Chřipka
- Kdy se očkuje: Vakcína se podává na podzim, může se aplikovat až do začátku epidemie.
- Místo vpichu: Injekční jehlou se vakcína očkuje do horní části paže.
- Kdo by se měl nechat očkovat: Nejrizikovější jsou lidé ve věku 65 let a více a chronicky nemocní, doporučuje se ale všem občanům.
- Je očkování povinné: Očkování není povinné.
- Kolik očkování stojí: Pro rizikové skupiny a lidi 65 plus, včetně zdravotníků, je hrazeno ze zdravotního pojištění, jinak vyjde minimálně na 600 Kč, ale pojišťovny na vakcínu přispívají.
Očkování proti covidu
Aktuálně dramaticky narůstá počet nemocných s covidem a nemocnice hlásí pacienty s těžkým průběhem – a také úmrtí. Očkování proti covidu by měli zvažovat hlavně lidé nad 40 let s nadváhou, kuřáci, osoby se slabou imunitou, astmatici, nemocní cukrovkou, chronickým onemocněním ledvin, ischemickou chorobou srdeční, ale i psychickými obtížemi, jako je úzkost či deprese. Očkování z předchozích let již nefunguje, očkuje se vakcínami, které chrání proti aktuálním variantám viru.
Další vhodná očkování pro seniory
- Starším osobám se také vyplatí očkování proti pneumokokovým infekcím. V roce 2021 na ně zemřelo 32 seniorů, v roce 2022 už 55 a loni bylo nahlášeno úmrtí 76 osob starších 65 let. To je ale podle odborníků jen špička ledovce, neboť ne všechny případy byly zachyceny. Populace není dostatečně proočkována a tím chráněna. „Jsme tak svědky mnohdy zbytečných úmrtí nebo závažného komplikovaného průběhu nemoci. Proto apeluji zejména na seniory a rizikové skupiny, aby se nechali očkovat, a to nejen proti pneumokokovým infekcím,“ říká Zuzana Blechová, lékařka z Kliniky infekčních nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
- Mezi onemocnění, u nichž se závažnost průběhu zvyšuje s věkem a které je v populaci stále častější, patří také klíšťová encefalitida. I proti ní se ale očkuje stále méně lidí, než by mělo.
Koronavirus, chřipka, nachlazení? Hlavní příznaky
Jak rozeznat chřipku, covid, nachlazení a angínu?
- Příznaky chřipky: Náhlá celková únava, schvácenost, bolesti kloubů i hlavy, vysoká horečka, zimnice. Většinou k ní nepatří rýma, zato mívá nečekané příznaky: u starších lidí třeba zmatenost, apatii, dokonce srdeční selhání. Může vyvolat zápal plic.
- Příznaky covidu: Klasickými příznaky byly a zůstávají horečka, rýma, únava, bolesti kloubů a svalů. Byla to i ztráta chuti a čichu, to už ale nové mutace doprovázet nemusí, naopak se objevuje nevolnost, průjem atp.
- Jak rozeznat covid od chřipky: Příznaky jsou podobné, chcete-li mít jistotu, udělejte si test. Nicméně – covid můžete mít po celý rok, chřipku především v zimní sezoně, během roku jen zcela výjimečně.
- Příznaky virózy: Pomalejší nástup, většinou jde o rýmu, škrábání v krku a zvýšenou teplotu. >>>Virózy jsou většinou banální. Kdy jít k lékaři?
- Příznaky angíny: >>>Jak poznat angínu? Dá se vyléčit bez antibiotik?
- Příznaky nachlazení: Toto akutní infekční onemocnění horních cest dýchacích způsobují nejčastěji rhinoviry. Hlavním příznakem je rýma, pocit ucpaného nosu, kašel a kýchání.
