Článek
Vrozené vývojové vady dělohy vznikají již v průběhu nitroděložního vývoje ženského reprodukčního systému. Mohou mít různou formu, od mírných změn ve tvaru dělohy až po úplné rozdělení děložní dutiny. Některým ženám nezpůsobují žádné subjektivní potíže, u jiných mohou být příčinou extrémně silné a bolestivé menstruace, chronických pánevních bolestí a patří také mezi příčiny neplodnosti. Díky moderním diagnostickým přístrojům a zobrazovacím metodám může být dnes tento problém naštěstí mnohdy odhalen a řešen včas.
Hrozí opakované potraty i předčasný porod
„Vývojové vady dělohy jsou vrozené odchylky ve stavbě a tvaru dělohy, často spojené s malformacemi dalších částí vnitřního genitálu či ledvin a močových cest. V běžné populaci se vrozené vady dělohy vyskytují u 0,1 až 5 % žen. U pacientek, které se léčí s neplodností, je nalézáme v 7 % a u žen s opakovanými potraty až v 17 % případů,“ říká gynekoložka Eva Šťastná, lékařka z kliniky IVF Cube.
Významnější odchylky ve tvaru dělohy (objevovat se může dokonce zdvojená děloha se dvěma samostatnými dutinami i čípky, s touto anomálií bývá spojena zároveň i zdvojená pochva) obvykle mají dopad na její funkčnost. To se odráží ve vyšším riziku neplodnosti, těhotenských ztrát, předčasných porodů či abnormálních poloh plodu v děloze. Výrazné abnormality pak mohou těhotenství dokonce zcela znemožnit.
Některé vrozené vady dělohy nemají vliv na plodnost, ty závažnější ale mohou těhotenství dokonce znemožnitFoto: Prostock-studio, Shutterstock.com
Jak vznikne vada dělohy
Většina vnitřního genitálu vzniká z párové embryonální pruhovité struktury zvané Müllerův vývod. Z tohoto základu se vytvoří na každé straně vejcovod. Uprostřed se setká a spojí s druhostranným vývodem a z této části vzniká děloha s horními dvěma třetinami pochvy. Nejčastější vrozené vady vznikají v důsledku neúplného splynutí Müllerových vývodů. Rozsah této poruchy se odráží v závažnosti anatomické odchylky.
„Významnější narušení vývoje vede přes různě výrazné rozdvojení dělohy až ke dvěma jednorohým dělohám s dvojitou vaginou. Jeden z Müllerových vývodů a z něj vycházející struktury mohou také během vývoje zakrnět. Tím vznikají asymetrické odchylky ve stavbě vnitřního genitálu se zcela chybějící či méněcennou postiženou stranou. Výsledkem je obvykle jednorohá děloha. Pokud zakrní Müllerovy vývody oba, mohou vejcovody, děloha a horní část vaginy chybět buď zčásti, nebo zcela,“ popisuje lékařka Eva Šťastná.
Kdy je možné abnormální dělohu řešit
Současná data ukazují, že rozdvojená děloha, stejně jako jednorohá děloha nemají vliv na plodnost a schopnost počít dítě, mohou ale negativně ovlivnit průběh těhotenství, a to zvýšeným rizikem předčasného porodu či abnormální polohou plodu vyžadující císařský řez.
„Dříve prováděné remodelace dělohy (metroplastika) jsou v současnosti spíše výjimkou a indikace k nim je stanovována na základě přísně individuálního posouzení anatomického nálezu a klinické situace,“ vysvětluje lékařka Eva Šťastná. „V rámci léčby neplodnosti je možné operačně odstranit děložní septum neboli přepážku. Indikací k tomuto zákroku je neplodnost či opakované spontánní potraty nevysvětlitelné jinou příčinou. Řada studií potvrdila pozitivní vliv chirurgického zásahu na prognózu úspěšné gravidity. Z indikace poruchy plodnosti se jedná o jedinou běžně operovanou vadu dělohy.“
