Hlavní obsah

Nejčastější nemoci u kojenců a batolat. Jak srážet horečku, co je sedmá nemoc a kdy volat lékaře

Foto: Srdjan Randjelovic, Shutterstock.com

Foto: Srdjan Randjelovic, Shutterstock.com

U nejmenších dětí se poměrně často objevují infekce dýchacích cest, průjmy či zvýšená teplota, nebo dokonce horečka. Nejde však zdaleka o jediné zdravotní potíže, které mohou rodiče vyděsit. O tom, jak si poradit s různými neduhy, kdy srážet teplotu nebo proč vyrazit s jakoukoli vyrážkou do ordinace, jsme si povídali s pediatričkou Terezou Sochorcovou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejmenší děti jsou velmi citlivé a náchylné k nejrůznějším infekcím, nemají totiž ještě dostatečně vyvinutý imunitní systém. Dětské nemoci, jako jsou zarděnky, příušnice nebo spalničky, jsou dnes díky povinnému očkování naštěstí stále vzácnější, nejrůznější virové či bakteriální infekce nebo trávicí obtíže jsou ale poměrně běžnou lapálií. Jak si se zdravotními neduhy nejmenších ratolestí poradit a kdy už nestačí domácí léčba, vysvětlí dětská lékařka.

Které nemoci se vyskytují u malých dětí vůbec nejčastěji? Dejme tomu u těch do čtyř let.

Mezi ty úplně nejčastější patří bezpochyby infekce dýchacích cest, zejména horních, zvláště pokud dítě nastoupí do kolektivu, jesliček nebo školky, to pak vidíme jednu rýmu a kašel za druhým. Pozadu nezůstávají ani záněty středního ucha a záněty průdušek (akutní bronchitida) nebo u některých dětí opakující se laryngitida, což je akutní zánět hrtanu.

Výjimkou u kojenců a batolat nejsou ani problémy s trávením a blinkání, nebo se pletu?

Ano, gastrointestinální infekce, lidově řečeno střevní chřipka s průjmy a zvracením, jsou také běžné. Dochází k nákaze virovými střevními infekcemi, které se rychle šíří v kolektivech. V letním období jsou to potom kampylobakteriózy, které jsou vázány na kuřecí maso a grilování, kdy maso není dostatečně tepelně upraveno. Za typickou nemoc útlého věku také považujeme plané neštovice a různé virové vyrážky, jako je například pátá, šestá a sedmá dětská nemoc. Nemoci se mezi dětmi šíří doslova jako lavina, ve školkách, na hřišti nebo různých kroužcích. Každá maminka by měla mít na paměti, že pokud je její dítě nemocné, nemá ho do jakéhokoli kolektivu brát.

Když máme nemocné dítě, jak dlouho čekat, zda se potíže zlepší, a léčit doma, než se vydáme k lékaři?

V dětském lékařství je velmi zrádné, že nám často malí pacienti neřeknou, co je přesně bolí, proč pláčou a podobně. Takže se musíme spolehnout na klinický obraz onemocnění a laboratorní a zobrazovací metody. Ale jsem přesvědčena o tom, že i šestý smysl maminek je velmi důležitý, přece jen mámy na to mají velký cit.

A ve kterých případech je návštěva lékaře zcela nezbytná a není na co čekat?

Na lékaře je důležité obrátit se vždy, kdy se objeví vysoká horečka, přesahující 39 °C, dehydratace (oschlé sliznice, kruhy pod očima, menší porce moči, povleklý jazyk), obtíže s dýcháním (dítě dýchá rychleji než normálně, zvýšená práce s dýcháním - dítě se opírá o ruce, aby se mohlo lépe nadechnout), změny barvy kůže, jako promodrání kolem úst, změny chování – podrážděnost či otupělost, kterou neznáme, trvalý pláč, který se nedaří utišit, nebo naopak neobvyklá spavost, kdy dítě připomíná hadrovou panenku. Dalším důvodem k okamžité návštěvě lékaře je jakákoli vyrážka, která se rychle šíří, provází ji horečka nebo je doprovázena dalšími symptomy, jako je obtížné polykání nebo dýchání a také bolest břicha s horečkou, zvracením či průjmem.

Foto: Lopolo, Shutterstock.com

Nejmenší děti jsou náchylné vůči nejrůznějším infekcím, nemají totiž ještě dostatečně vyvinutý imunitní systémFoto: Lopolo, Shutterstock.com

V čem rodiče mnohdy tápou, to jsou rozdíly mezi pátou, šestou a sedmou nemocí. Můžete v tom udělat jasno a popsat příznaky těchto chorob?

Dětské nemoci označované čísly jsou virové infekce, které se projevují podobně, tedy vyrážkou na kůži a doprovází je většinou horečka. Mají ale různé příčiny.

Pátá nemoc je způsobena parvovirem B19 a projevuje se jako červená vyrážka na tvářích - dítě vypadá, jako by přišlo z mrazu. Může ji provázet horečka a chřipkové příznaky a objevuje se spíše u starších školkových dětí. Nebezpečná je tato nemoc pro těhotné. Nakažlivost je nejvyšší jeden až dva dny před vznikem vyrážky a postupně rychle klesá. Pokud už má dítě vyrážku, není infekční.

Šestá nemoc je způsobena herpesviry, vede k vysoké horečce následované prudkým poklesem teploty a nástupem typické vyrážky, která bývá po celém těle. Tato vyrážka začíná na hrudníku a postupuje dál po těle, většinou nesvědí. Specifická léčba šesté nemoci u dětí neexistuje. Podávají se léky na snížení horečky a tlumení nepříjemných pocitů.

Sedmá nemoc je známá také jako onemocnění ruka-noha-ústa. Kromě příznaků připomínajících nachlazení na sebe upozorní vyrážkou nebo puchýři na rukou a nohou, dále v ústech nebo kolem nich. Proto ten název. Na rozdíl od předchozích nemocí, kdy je typická jen drobná vyrážka po celém těle, zde se vyskytují nepříjemné afty v ústech a výrazné pupínky kolem chodidel, přímo na nich a na rukou. Léčba je taktéž symptomatická.

Vystrašit dokáže také vysoká horečka. Poradíte, kdy ji začít srážet a jak na to?

Za horečku považujeme teplotu, která je vyšší než 38 °C. Pokud měříme teplotu v konečníku, nesmíme zapomenout odečíst půl stupně. Důležité je se zaměřit na celkový stav dítěte. Léčbou zmírníme nepříjemné pocity, snížíme nežádoucí ztráty tekutin, což by mohlo vést až k dehydrataci, a zmírníme bolest. Neřešíme však příčinu.

Zdůraznila bych, že pokud je děťátko mladší než tři měsíce, lékaře by rodiče měli volat hned, a to i bez dalších příznaků. U starších dětí není nezbytně nutné kontaktovat lékaře hned první dny. Pokud však horečka trvá déle než 3 dny, určitě na nic nečekejte, je důležité klinické vyšetření. Lékaře kontaktujte též v případě, že je horečka doprovázena dalšími příznaky, jako je kašel, dušnost, sípavé dýchání, bolesti břicha nebo světloplachost.

Jak správně dávkovat antipyretika, tedy léky na snížení horečky, nejmenším dětem?

Paracetamolu podáváme 10 až 15 mg na 1 kg hmotnosti dítěte každých 6 hodin, u nurofenu 5 až 10 mg na 1 kg hmotnosti každých 8 hodin. Nikdy nedávejte léky dříve, než jsou doporučené intervaly mezi dávkami.

Pokud potřebujete podat lék dřív (teplota neklesá nebo zase stoupla), podejte kombinaci – čtyři hodiny po paracetamolu lze dát nurofen. Horečka nespadne hned, je třeba počkat minimálně 30 minut po podání léku, ale spíš hodinu. Není ani žádoucí, aby teplota klesla moc rychle. Srážet tedy s rozumem a stejně tak postupovat i s fyzikálním chlazením, jako jsou obklady, zábaly, vlažné koupele.

Spolupráce: praktická dětská lékařka pro děti a dorost MUDr. Tereza Sochorcová (Lecimdeti.cz)

Načítám